2015-2023
:::: Terezie Lokšová: Participace jako nástroj změny: historické trajektorie a současná uspořádání odborných rolí
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Zdá se, že organizované přizývání obyvatel k revitalizaci veřejných prostranství a jiných, zejména veřejných projektů je již standardní součástí představ o dobré správě a rozvoji českých měst. V této disertační práci chci přispět k porozumění současných podob této top-down participace na navrhování a plánování prostřednictvím výzkumu dvou doposud neprobádaných, vzájemně propojených oblastí. Nejprve skrze přístup policy mobility retrospektivně sleduji, jak se participace na pozvání ustavovala v českých městech. Tím, že je zejména ranější prostředky šíření chápaly primárně jako nástroje demokratizace v post-socialistických městech a vliv tohoto pojetí stále přetrvává, tak svůj výzkum také vztahuji k debatám urbánních studií střední a východní Evropy a reaguji na jejich implicitní hierarchie, srovnávání a absence. Za druhé zkoumám současný charakter organizované participace skrze sledování stávajících uspořádání a toho, jak v nich organizovaná participace ovlivňuje práci architektů a architektek – tedy roli, která byla navzdory svému vlivu doposud spíše opomíjená. Sleduji také nově vzniklou konzultantskou roli odbornic na participaci a to, jak společně s historickou orientací na demokratizaci, modelem deficitní veřejnosti a monopolem architektů na kontribuční expertizu přispívá k udržování hranic, rolí a kompetencí účastníků participativních projektů.
2015-2021 (změna školitele)
:::: Radek Carboch: K dualitě ne/normálního: každodennost péče v procesu deinstitucionalizace
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Ve své práci se chci zaměřit na změny v pojetí péče, ke kterým dochází v souvislosti s procesem transformace sociálních služeb. Zajímá mne vztah mezi jejich implementací a hlavními cíli transformace, jimiž jsou integrace uživatelů do „běžného života“ a ohled na jejich individuální potřeby, svobody a práva. Prostřednictvím etnografického výzkumu zaměřeného na každodenní život uživatelů chci zjistit, jak jsou změny v praxi uskutečňovány. Budu se zajímat o vztah mezi tzv. normalitou a jejím opakem, jenž budu nazývat ne-normalitou. Budu zjišťovat, jak jsou tyto kategorie konstruovány a jak je jejich vzájemný vztah zjednáván v běžných, každodenních činnostech a interakcích uživatelů. S ohledem na mocenské využívání duálního konceptu ne/normality (a z něho odvozených disciplinačních nároků) chci pomocí takto koncipovaného výzkumu prohloubit porozumění obecnějším procesům vylučování a integrace.
2015-2020
:::: Michal Synek: Jak se dělá dobré jídlo v institucionální péči: ne/způsobilost v repertoárech stolování
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Stravování a stolování představuje významný aspekt sociální služby „domov pro osoby se zdravotním postižením“ a široké pole pro snahy o zlepšování (institucionální) péče o lidi znevýhodněné společenskými konstrukty fyzické/kognitivní jinakosti. Jídlo je nejen záležitostí, na jejímž prvořadém významu se shoduje většina klientů i zaměstnanců domovů, ale tvoří i důležitou součást provozu pobytových zařízení, dotýkající se všech klíčových oblastí, včetně řízení a organizace práce, časového harmonogramu či systému kontroly kvality. Stravování a stolování patří k nejdůležitějším součástem života a nabízejí široký prostor pro rozvoj základních dovedností a samostatného rozhodování, jakož i pro množství nejrůznějších příjemných i nepříjemných zážitků spojených s jídlem. Ačkoli mnoho lidí zabývajících se problematikou sociálních služeb považuje jídlo za věc tak prostou a samozřejmou, že ani nestojí za řeč (tak např. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odmítá certifikovat program na zlepšování stravování v sociálních službách s odůvodněním, že podobné programy nespadají do jeho kompetence, a široce užívaná učebnice aktivizace lidí s „mentálním postižením“ kapitolu o jídle vůbec neobsahuje), téma jídla přímo či nepřímo souvisí s celou řadou klíčových oblastí péče. Intervence týkající se režimů stolování obvykle přinášejí systémové změny zasahující celou řadu jiných režimů, včetně režimu zdravotní péče, režimu vzdělávání a „aktivizace“ aj.. Témata a otázky řešené v rámci institucionálního stravování lidí s dis/abilitou a snah o jejich zlepšování tak indikují a osvětlují mnohá klíčová témata institucionální péče jako celku. Budu se ptát, jak se různé podoby ne/způsobilosti uskutečňují v institucionalizovaných repertoárech stolování, jak jejich potkávání a střetávání na tomto poli zneschopňuje/uschopňuje jednotlivé aktéry sociálních služeb a jakým způsobem ovlivňuje jejich potěšení z jídla a stolování. Hlavním předmětem mého zájmu budou institucionalizované režimy sociálních interakcí (péče), jejich uspořádání, socio-materialita, působnost a trvalost, spolu s možnostmi formulování a zavádění alternativních režimů. Svými poznatky ze specifické oblasti institucionální péče o lidi znevýhodněné společenskými konstrukty fyzické/kognitivní jinakosti chci přispět k řešení obecnějších otázek tvorby a upevňování sociálního řádu skrze procesy rozlišování – „oddělování věcí a lidí prostřednictvím segregace a diskriminace“.
2011-2018
:::: Karel Svačina: Nejistá věčnost, nebo věčná nejistota? Hlubinné úložiště v ČR
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Úspěšně obhájeno.
2014-2016
:::: Matouš Jelínek: Vzdělávací strategie neziskových organizací, financujících institucí a rodičů romských dětí na poli vzdělávání romských dětí v České republice (přechod k jinému školiteli)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Cílem disertační práce by tedy měl být výzkum toho, jak se vzájemně tvarují aktéři na poli vzdělávání romských dětí; jak se mění a redefinují vzdělávací záměry v procesu vyjednávání mezi státem, neziskovými organizacemi, romskými dětmi a jejich rodiči; a jak se to následně promítá do praxe neziskových organizací. Vzdělávání romských dětí je dlouhodobě neúspěšné, na čemž se shodnou téměř všichni zainteresovaní aktéři. Jedním z kořenů této neúspěšnosti jsou odlišné představy, odlišná očekávání, rozpory a nedorozumění mezi jednotlivými aktéry. Některé z nich jsem naznačil v rámci tohoto návrhu projektu disertační práce. Cílem samotné disertační práce by pak mělo být jejich pojmenování a hlubší porozumění. Popíšu-li strategie, funkce a cíle jednotlivých aktérů, ale také vzájemná očekávání, lze získat představu o problému jako celku. Protože jsem přesvědčen, že právě tato nedorozumění a odlišné představy a očekávání jsou významným kořenem celého problému.
2010-2015
:::: Petra Závorková: Jak se víra (ne)ztrácí (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
2008-2015
:::: Jana Dvořáčková: Akademické zaměstnání v měnících se souřadnicích: Etnografická studie
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
Vysoké školy procházejí v posledních desetiletích zásadními proměnami. Vlivem ideálů znalostní ekonomiky a společnosti přibývají požadavky na funkce, které mají plnit, současně se stupňuje požadavek na efektivitu jejich činností. Vývoj v České republice je charakteristický opožděnou, avšak obzvláště rychlou, masifikací vysokoškolského studia. Stoupající počty studujících i narůstající očekávání vůči vzdělávání zvyšují společenský význam akademické profese a dopady akademické práce. Cílem této práce je na základě etnografického výzkumu pěti kateder popsat, jak vyučující-výzkumníci „žijí“ a vyjednávají vybrané imperativy a trendy v současném českém školství (masifikace, tlak na vykazování výzkumu, imperativ mobility a přenosu vědění mezi akademickou a aplikační sférou, flexibilizace práce) a jejich vzájemná napětí. Na pozadí teorie masifikace Martina Trowa a perspektiv akcentujících rozšíření praktik auditu ve výzkumu a vzdělávání analyzuji, jak se skrze proměny v aktivitách akademiků mění klíčové činnosti vysokých škol – výuka, výzkum a přenos znalostí.
2008-2012
:::: Jan Paleček: Reforma sociálních služeb, transformace reformy (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
2009-2011
:::: Martina Hynková: Genderovaná (re)konstrukce českého disentu v období tzv. normalizace (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
2008-2010
:::: Alice Červinková: Biografické konstrukce a biografické plánování vědeckých drah začínajících vědců a vědkyň (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně (převzal jsem školitelství až později)
2002-2009
:::: Lenka Zamykalová: Sladká cukrovka… Jak se žije s chronickou nemocí (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
2001-2008
:::: Tereza Stöckelová: Biotechnologizace: Legitimita, materialita a možnosti odporu
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
The dissertation "Biotechnologization: Legitimacy, materiality and instantiations of resistance" follows the controversy over the use of genetically modified organisms (GMO) in agriculture. I am firstly concerned with the production and use of scientific expert knowledges and other knowledges, and with processes of globalization and localization, or political geography, as they are enacted in the GMO case. Further, I follow and analyze processes of building and subverting of legitimacy of agricultural GMO and strategies of their de/materializations. I show that representations in the regimes of science, law and political deliberation do not play such a crucial role as claimed by modern political thought, and I argue that this makes highly problematic the concept of "deliberative" or "consultation" procedures, introduced into the current European governance, as a tool for increasing political participation of citizens. The Czech Republic is the starting point of my research but as I am interested in the political geography of GMO, my inquiries led me quickly to European contexts and specifically some European countries (mainly France and the UK). Conceptually, the dissertation draws primarily on science and technology studies and makes use of qualitative methodological approaches and data. It deals predominantly with texts (legislative and governmental documents, expert papers, media texts, press releases) and interviews, which are both used as a source of information and as an object of study.
2008
:::: Kristýna Ciprová: Aktivismus gay a lesbické komunity v českém kontextu (předčasně ukončeno)
Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně
1999-2007
:::: Majda Rajčanová: Sociální život mrtvol (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
Práce se věnuje lidskému tělu po smrti, jeho cestě k pohřbení. Tato etnografie mrtvol nás přivádí do třech prostředí - do prostředí patologie, krematoria a transplantace. Zemřelý zde prochází mnoha proměnami, nabývá různých významů. Zemřelý? Sama skutečnost, že člověk je mrtvý (je prohlášen za mrtvého), není jednoznačným a konečným důsledkem nějakých minulých událostí, ale spíše identitou, která je na této cestě ustavována a stále znovu vytvářena, a někdy velmi těžce. Vzniká složitá síť vztahů, kterou zemřelý spoluutváří. Není jediným aktérem, a někdy třeba ani ne tím hlavním, ale snaha o udržení jeho identity, integrity a „krásy“ zůstává významným prvkem procesu. Procesu, ve kterém se setkávají rozmanité zájmy a strategie, praktiky i významy, a - zaostřeno na mrtvého - ve kterém se zemřelý jakoby tříští a znovu, jinak, skládá dohromady. V tomto směru se multiplicita identity i těla mrtvého jeví jako příhodná pro pochopení celého dění.
1998-2006
:::: Marie Černá (Šedová): Tak daleko tak blízko: Moc v praxi reálného socialismu
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
Ve své disertaci se zabývám praxí a mocí v reálném socialismu. Východiskem a hlavním zdrojem analýzy jsou životopisná vyprávění, nejde mi však v první řadě o klasický biografický výzkum a zachycení životní zkušenosti určité skupiny či generace lidí. Jde mi hlavně o sledování moci v různých situacích a kontextech, o nichž se v biografiích vypráví - o jakousi zprostředkovanou detailní etnografii. Vymezuji se proti implicitního používání konceptu moci jako danosti sídlící v centru, běžnému pro řadu úvah o komunismu. Snažím se ukázat, že i na komunistickou realitu lze vztáhnout postmodernější koncepty a úvahy, které vznikly v kontextu západních zemí. Práce je založena na podrobné analýze úryvků vyprávění. V souvislosti s mocí se dotýkám také témat angažovanosti, loajality, konformity.
2001-2005
:::: Olga Starostová: Podpora kontinuity života seniorů a její evaluace (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
2001-2005
:::: Tomáš Bitrich: Archivace a sekundární analýza kvalitativních sociologických dat z hlediska metodologie a praxe (nedokončeno)
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
2002-2004
:::: Tereza Vajdová: Odpovědnost pod tlakem: Diskurz demokratické odpovědnosti během přistupování ČR k Evropské unii
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
2002-2004
:::: David Kocman: Moci pomoci: etnografie péče o duševně nemocné (předčasně ukončeno)
Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze
2013-
:::: Zuzana Lenhartová: Expert na porody – matka, porodní asistentka, nebo lékař? Kontroverze v současném porodnictví
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně
2013-2014
:::: Eva Kotašková: Co se stalo s koňským masem: případová studie neprodejné potraviny
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně
Diplomová práce je případovou studií kauzy potravin s obsahem nedeklarovaného koňského masa. Tato kauza se odehrála na počátku roku 2013 a zasáhla mnoho evropských zemí, včetně České republiky. Analýza je zaměřena na způsob zpracování produktů, které byly nakonec v souladu s legislativními pravidly zlikvidovány. Jak lze výslednému rozhodnutí rozumět a co nám může říct o přístupu k potravinám a k odpadu? Práce je inspirována STS (Studiemi vědy a technologií), zejména takzvanému obratu k ontologii a studiu klasifikačních systémů a standardů. Do předmětu výzkumu jsou tedy zahrnuty jak jednotlivci a skupiny, tak i objekty, technologie a vědecké metody. Cílem této případové studie je ukázat, jak a proč se ze zdravotně nezávadné potraviny může stát odpad. Vyjma veřejně deklarovaných a na první pohled zřejmých důvodů se snažím zjistit i širší souvislosti, které nakonec vedly k tomu, že byly produkty zlikvidovány. Postupným vyprávěním příběhu produktů s nedeklarovaným koňským masem je krok po kroku rozvíjená a sestavovaná síť kontextu a strategií, které jsou v souvislosti s výsledným rozhodnutím relevantní. Případ produktů s koňským masem ukazuje, že odpad a potraviny jsou důsledkem udržování stávajících standardů, jednání politiků, kontrolních úřadů, limitovaných a limitujících technologií. Strategie eliminace produktů umožňuje eliminaci odpovědnosti a udržování stávajících standardů bezpečnosti potravin vede k udržení stávajících standardů a marginalizaci rezistence.
2013-2014
:::: Anežka Příběnská: Jak funguje Opencard: Případová studie sociotechnického systému české čipové karty
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně
Tato práce je případovou studií specifické technologické inovace, pražské multifunkční čipové karty Opencard, a jejím cílem je předvést, jak a proč se na první pohled hezká a logická myšlenka v sociotechnické praxi tolik zkomplikovala a v čem je tento případ sociologicky zajímavý. Práce vychází ze dvou přístupů, řazených do tradice Studií vědy a technologií (Science and Technology Studies, STS), z přístupu Sociálního konstruování technologií (Social Construction of Technology, SCOT) a z Teorie sítí-aktérů (Actor-Network Theory, ANT), a chápe tedy Opencard jako případ konstruovaný v interakci sociálního a technického. Analýza ukazuje, že ačkoli je Opencard pro veřejnost především symbolem korupce a neefektivnosti pražského Magistrátu, překrývá tato korupčně-kriminální agenda jiné podstatné příčiny nejednoznačného úspěchu Opencard, které by pravděpodobně realizaci projektu zkomplikovaly bez ohledu na korupci. Případ Opencard ukazuje, že univerzálnost, multifunkčnost a všestranná výhodnost nebyly od počátku do technologické inovace vepsány (podobně jako její ne/úspěch), Opencard musela tyto charakteristiky získat během realizace – skrze spolupráci mnoha institucí, stran a zájmů, zkomplikovanou řadou nepředpokládaných a rozmanitých potíží. Právě skrze tuto složitou spolupráci však byla Opencard coby technologická inovace realizována a postupně začleňována do každodenní sociotechnické praxe jako její automatická a stabilní součást, i když odlišnými (a mnohdy jen nepřesvědčivými) způsoby, než původní bezrozporný projekt předpokládal.
2009-2010
:::: Karel Svačina: „To jsou nějaké divné Windowsy“:
Případová studie socio-technické změny na české škole
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně
Tato práce se zabývá přechodem z proprietárního na otevřený software na ZŠ U Tenisu. Jedná se o případovou studii, jejímž cílem je rozebrat průběh přechodu s ohledem na různorodé okolnosti, které tento přechod umožnily, tvarovaly, nebo komplikovaly. Práce se hlásí k tradici Studia vědy a technologií (v angličtině Science and Technology Studies, STS). Inspiruje se dvěma konstruktivistickými přístupy spojovanými s STS, Sociální konstrukcí technologií (Social Construction of Technology, SCOT) a Teorií sítí-aktérů (Actor-Network Theory, ANT). V rámci těchto dvou přístupů se opírá zejména o koncept nepoddajnosti (obduracy) socio-technických uspořádání, respektive sítí-aktérů. Analýza ukazuje přechod na svobodný software na ZŠ U Tenisu jako postupný a vyjednávaný proces, který byl navíc součástí širšího procesu modernizace počítačového vybavení na dané škole. V průběhu analýzy přechodu se ukazuje několik podob nepoddajnosti proprietárního softwaru. S tím, jak je nepoddajnost proprietárního softwaru na škole oslabována, svobodný software mobilizuje nové spojence a sám tím získává na síle. Významně se například na rostoucí nepoddajnosti svobodného softwaru podílí jeho interpretativní flexibilita. Zároveň se ale ukazuje, že nepoddajnost je výsledkem neustálé práce, a jako taková není konečným stavem.
2010-2012
:::: Hana Macháčková: Institucionalizace „Výcviku integrace v psychoterapii“ v ČR (nedokončeno)
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně
2008-2009
:::: Pavla Špondrová: Segregace romských dětí v základním školství v České Republice
Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně (převzal jsem školitelství až ke konci studia)
Tato práce se zabývá problematikou oddělování etnicky definované menšiny od dominující většiny na území České republiky v konkrétně vymezené oblasti, a to ve vzdělávání. V první části práce jsou shrnuty některé teorie věnující se problematice spolunažívání většiny a menšin (zpravidla etnických), byly vybrány ty, které lze aplikovat i na vztahy české majority a romské minority na našem území. V další, hlavní části práce se autorka pomocí kvalitativního výzkumu zaměřuje na hledání příčin přetrvávající segregace romských dětí v základním školství, ať již v základních školách praktických, jak byly novým školským zákonem přejmenovány zvláštní školy nebo ve speciálních třídách v rámci běžných základních škol určených pro zdravotně postižené nebo standardních ZŠ, kam chodí převážně romské děti. Autorka si na počátku bádání, především pod vlivem zkušeností z právnické praxe položila otázku: Jaké jsou důvody (příčiny) přetrvávající segregace romských dětí? A konkrétněji: Mají jednotliví aktéři (učitelé, ředitelé škol, rodiče majority a jejich děti, romští rodiče a jejich děti, psychologové z poradenských zařízení, politická reprezentace), důležití pro oblast základního školství, důvody, a pokud ano tak jaké, pro setrvávání ve status quo?“ Po provedení výzkumných rozhovorů, jejich analýze a studiu relevantních dokumentů a literatury se autorka domnívá, že přesto, že by se mohlo zdát, že alespoň někteří z klíčových hráčů by měli mít zájem na změně, segregace přetrvává, neboť: Pro každou skupinu je změna v současné situaci z různých, ale svázaných důvodů, nevýhodná. Motivace jednotlivých klíčových hráčů se navzájem prolínají a doplňují, za vydatné „podpory“ systémového nastavení lze jejich jednání následně vnímat jako vysoce racionální a v kontextu jejich individuálních cílů jako legitimní.
1999-2004
:::: Jenda Paleček: Ani tak docela nemocní, ani tak docela normální: příspěvek k dekonstrukci duševní nemoci
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
2000-2004
:::: Mahulena Nenadálová (Hromádková): Prožívání těla prostřednictvím tetování
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
1999-2002
:::: Lenka Zamykalová: Asistovaná reprodukce - problém ustavování hranic
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
In my thesis I study the practices of assisted reproduction technology in the Czech republic. My work is based on a one-year field work: interviewing doctors, embryologists, members of ethical committees, patients, representatives of ministry, lawyers, members of Pro-life movement and representatives of churches and doing media analysis. I concentrate on the ways different actors negotiate the boundaries of assisted reproduction. How they define and answer following three questions: Who can participate? (Borders of Infertility), What is artificial? (Borders of the Natural) and How to treat embryos? (Borders of Humaness). I focus mainly on the discursive strategies that are mobilized. I also analyze the ways the categories of nature, science and society and their mutual relationship are used as well as the use of categories of expert versus lay. I observe how the delicate balance and temporary consensus is managed and which actors are (in the end) more influential than others. At the end I put forward a slightly different mode of discussion – a way how to redefine the problem of assisted reproduction.
1998-2002
:::: Martina Rokosová: Altzheimerova choroba v rodině
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
1999-2002
:::: Petr Kohútek: Možnosti participativních procedur občanské společnosti: Případ EIA
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
Práce si klade otázku jaké jsou reálné možnosti občanů spolupodílet se na dění kolem sebe. Na příkladu několika ekologických kauz je ukázáno fungování procedury posuzování vlivu na životní prostředí (EIA - Environmental Impact Assessment) a za jakých podmínek se do těchto procedur může veřejnost zapojit. EIA umožňuje v ideálním případě nejen posuzovat hotové projekty, ale identifikovat případná rizika a sporné body. Rozhodnutí je pak kompromisem mezi představou investora, státní správy a občanské společnosti. Z toho důvodu je žádoucí zapojení procedury EIA již do fáze formulace záměru a tvorby projektu. Procedura EIA je zde představena jako svým způsobem pilotní technologie participativních procedur, která by se mohla stát vzorem obdobných procedur, umožňujících participativní přístup k rozhodování v mnoha oblastech života občanské společnosti.
1999-2002
:::: David Kocman: Osudy holobytů: Etnografie socio-technické inovace
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
This thesis is about a public-housing project called holobyty (i.e. "low-standard-flats"). As such, it is a case study of one single project realised in a district of Prague. Two main discourses subjecting holobyty housing have been identified. That of "segregation", and that of "necessity". Both framed by general questions: who invented and built holobyty and what the holobyty are, offer rather different answers. First one proposes holobyty be a grim housing block, where the municipality is letting rent-deliquent families, mostly Roma, live for free; second one implies that the external factors of debt and local government responsibility are the very causes for the holobyty existence. My aim in this work is to contribute to the holobyty debate by offering a detailed ethnography (or topography) of a single project. This work develops an analytical framework informed by sociology of socio-technical innovations. My argument is that the holobyty have always been a collective effect. Following the project revealed how many different actors – economic, social, moral, technical, and juridical – actively participated in the holobyty co-production. Second argument puts it that a messiness and ambiguity of the project is not (as often claimed by others) a matter of a lack of constitution, and makes it difficult to realise the project, but rather it is the very means of its realisation (or de-realisation), of its development. And, as seen in practice, it opens up spaces for alternative modes of functioning.
2001-2002
:::: Luděk Brož: Příbuzní na sezonu: Způsoby ne/začleňování au-pair do hostitelských rodin
Magisterské studium etnologie na FF UK v Praze
The author argues that the middle class English family does not offer symbolic space for a reproductive labourer. The role of an au pair as a “family employee” is highly problematic since it, on the one hand, conflicts with official discourse on cultural exchange (within which au pair visas are issued) and disrupts understandings of the private, domestic sphere (defined as a place of unselfish reciprocity) through associations with the public sphere and commerce. On the other hand, the au pair is not a “real” family member as understood through English idioms of blood and marriage bonds. As a consequence, au pairs are ascribed through everyday practices the often contradictory roles of “employee,” “parent,” “partner,” and “child”. To examine those mechanisms of ascription, the author employs feminist theories of reproductive labour, its stratification and commodification as well as kinship studies influenced in particular by the work of David Schneider. The thesis is based on six months of participant observation in an au pair position in Britain (2000-2001).
1999-2001
:::: Tereza Stöckelová: Příroda jako kolektivní experiment: Případ managementu kůrovce v NPŠ
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
The thesis develops three main layers. The first one is a case study of a controversy about the management of beetle Ips typographus in the National Park Šumava. The study is based on qualitative analysis of public as well as private texts, interviews and correspondence. The second layer offers an interpretation of some previously described phenomena employing Latourian sociology of science. The notion of nature as an independent, with respect to society exterior kind of reality is challenged together with some environmentalists’ arguments based on this premise. Some important aspects of scientific engagement are also examined. The final layer explores alternatives to current style of the controversy; mainly, it tries to redefine the role of expert knowledge.
1999-2001
:::: Barbora Justianová: "Tady si sedněte, pane Micka": Analýza institucionálních interakcí na úřadě práce
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
Problému byrokracie se v sociologickém bádání věnovala značná pozornost. V teoretickém úvodu pojednávám přístup Weberův a dalších funkcionalisticky zaměřených autorů pojednávajících o byrokracii a organizacích. Poměrně málo prozkoumaná je však oblast každodenních interakcí nejnižších úředníků s klienty. Jedním ze způsobů, jak je tuto oblast možno zkoumat, je použití konverzační analýzy, kterou jsem se nechala inspirovat ke studiu institucionálních interakcí na jedné pražské pobočce úřadu práce. Po teoretickém úvodu následuje nástin fungování úřadu a popis kontextu interakcí. Dále jsem se věnovala analýze asymetrií mezi klienty a úřednicemi. Používala jsem přitom zúčastněného pozorování a analýzu přepsaných nahrávek rozhovorů mezi jmenovanými účastníky. Analýza interakcí poukazuje na značné asymetrie mezi účastníky, co se týče iniciativy v utváření promluv a témat v interakcích a kvality a množství vědomostí (informací) v daném kontextu, které se podílejí na utváření identit klientů a úřednic. Analýza též ukazuje způsob, jakým vůdčí funkce úřednice v určování témat rozhovoru způsobuje omezování prvků aktivní politiky zaměstnanosti ve prospěch pasivních praktika udržování evidence klientů.
1999-2001
:::: Tomáš Bitrich: Hodnota a selektivní konstruování ve světě hudby: tři případy z alternativního bigbítu
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
Hudební objekt je příliš efemérní entita, než aby byl dobrým základem sociologické analýzy. Je pokaždé konstituován jen tím, co je v dané situaci k dispozici. Ale pokud nebudeme brát hudební objekt jako samozřejmost, pak je třeba vysvětlit otázky, které by se jinak zdály triviální. Jak to, že se hodnota hudebního objektu zdá být na místě a čase nezávislou vlastností hudebního objektu? Text na tuto otázku odpovídá na základě analýzy biografických rozhovorů s příznivci alternativního rocku. Práce rozebírá tři případy, ve kterých je implicitně obsaženo dvojí různé hodnocení téže hudby. V prvním jde o hudební vývoj posluchače, ve druhém o změny politického režimu v roce 1989 a ve třetím o technickou zručnost hráčů a její absenci. Stálosti hodnoty hudby je pokaždé dosaženo takovým vymezením hranice hudebního objektu, které z něj vyloučí v dané situaci nestálé prostředníky hudby. Jednou se pro „hudbu jako takovou“ musí stát nepodstatnou kompetence posluchače, podruhé prvky spojené s politickým režimem a potřetí instrumentální technika. Ty jsou ukázány jako sociálně nebo technicky podmíněné, čímž se z nich stává kontext hudebního objektu.
1997-1999
:::: Olga Starostová: Třicátníci: normalizace očima dětství
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
1998-1999
:::: Pavel Říčan: Návraty na venkov
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
1997-1999
:::: Majda Rajčanová: Zazvoní zvonek: cesta a proměny lidského těla po smrti
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
1996-1998
:::: Tereza Vajdová: ZOO: zrcadlení epistémé Michela Foucaulta
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
Práce zasazuje zoologické zahrady do kontextu evropské historie na základě kvalitativních postupů. Všímá si historie vzniku zoologických zahrad na přelomu 18. a 19. století a jejich rozvoje v souvislosti s jinými veřejně vzdělávacími institucemi, muzei. Popisuje roli zoologických zahrad jako zdroje poznání a jejich vztah ke vědě a hledá paralely mezi proměnami koncepčního pojetí zoologických zahrad a proměnami epistémé podle Michela Foucaulta. V další části práce sledujeme roli zoologických zahrad jako média, které zpřístupňovalo jinak nedostupná cizokrajná zvířata veřejnosti i vědě. Sledujeme také, jak byly zoologické zahrady v této roli postupně nahrazovány fotografií. V závěrečné části potom ukazujeme, že uspořádání zoologických zahrad, kde na jedné straně je sledovaný objekt - zvíře, a na druhé pozorovatel - člověk, v sobě vytváří a reprodukuje určité uspořádání moci a vědění, jehož symbolem je Foucaultův Panoptikon.
1995-1997
:::: Petr Kamberský: Maniny: aneb cesta tam a zase zpátky
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
Tato práce je případovou studií náboženské společnosti "Křesťanské společenství Maniny", často označovaná za sektu. Od jiných podobných sdružení se neodlišuje ani tak věroučně, jako žitou praxí. Společnost lze zařadit mezi nová náboženská hnutí, přesněji pak mezi hnutí charismatické obnovy. Klíčovou institucí, která konstituuje maninskou svébytnost a sociální soudržnost, je instituce skupinky - malé sociální skupiny, v níž členové žijí svůj každodenní život. Skrze skupinku se Maniny stávají pro své členy primární skupinou. Hlavní část studie stojí na rozboru životopisných vyprávění bývalých členů sboru. Z textové analýzy pak vyplývá, že o vstupu, setrvání a míře identifikce se sborem nerozhoduje „ideologické“ souznění, ale biografická situace a osobní vztahy k dalším členům společenství.
Odchod pak není založen na teologických rozepřích, ale na biografické změně - člen měnící svou sociální roli již „nepotřebuje“ zázemí blízkého, ale kontrolujícího společenství.
1996-1997
:::: Martin Hádek: The concept of hypermedia technology: Knowledge construction metaphor
Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze
? - recenze vyjde v časopise Biograf