Metody kvalitativního výzkumu: všechny publikace

According to Latour, religion and science have nothing in common. The two are successful (or failing) in quite different ways. Religiousness is not aimed at fact-making, but at presence-making, he says. To critically reconsider these ideas, I discuss the case study of Marian apparitions in Litmanová. The study suggests a more complicated picture by not focusing on pure and ready-made religion, but rather on religion in the making, a kind of “almost-religion.” It shows how the reality of apparitions, initially of quite unclear status, was becoming more and more religious. Fact-making and fact-checking clearly belonged to this trajectory and have never stopped being relevant. Nonethless, together with how the apparition was progressively becoming truly religious (or religiously true), Latourian presence-making was gaining in importance.

Posláním chráněných krajinných oblastí je nejen chránit přírodu, ale také uchovávat hodnoty krajiny. Krajinu velmi ovlivňuje vzhled sídel. Jde tedy o usměrňování staveb a vývoje struktury obcí tak, aby byly respektovány lokální historické a kulturní zvyklosti. Krajina by zkrátka měla držet místní ráz a příjemně působit jak na obyvatele, tak návštěvníky. Otázkou zůstává, jak tento veřejný zájem naplňovat co nejúčinněji a zároveň tak, aby usměrňování výstavby bylo vnímáno jako vítaná služba státu. Článek představuje první fázi projektu aplikovaného výzkumu, ve které nás, tým sociologů, urbanistů, architektů a ochranářů, mj. zajímá „jak se dělá rozhodování“, tedy jaká je cesta od předpisu k aplikaci v praxi, a jak současný stav vylepšit.

Na konci loňského roku se objevila nová verze programu ATLAS.ti. Osmá. Pro uživatele starší verze programu je osmička krokem zpět. Nebo možná spíš někam jinam. Ani po několika měsících jsem si na tuhle novinku nezvykl a nepracuje se mi s ní dobře. Program se nyní poměrně krkolomně ovládá, prakticky nejde nastavit podle potřeb uživatele a nové funkce jen tak-tak kompenzují schopnosti, o které program v této aktualizaci přišel.

Moje doporučení přejít z předchozí na aktuální verzi ATLAS.ti není tak jednoznačné jako minule. Nenese to s sebou tolik analytického dobrodiní, které by vůbec nebylo dostupné dříve. Až na výjimky se pokrok soustředí na větší pohodlí (snadnější ovládání, lepší přehled). S programem se vám jistě bude pracovat pěkněji. Nepostradatelný bude tenhle upgrade v prvé řadě pro ty, kdo chtějí pracovat přímo se zvukem či videem. A také pro ty, kteří měli časté potíže s dostupností primárních dokumentů. Jinak se jedná o nahromadění drobných úprav a vylepšení či dotažení již existujících funkcí. Žádná revoluce to není; ale kus úsilí vyjít vstříc uživatelům ano. Pokud máte peníze a s ATLAS.ti vážné úmysly, nerozmýšlejte se a sedmičku si pořiďte. Ale pokud jedno nebo druhé chybí, nezoufejte. S šestkou to klidně ještě nějaký čas vydržíte.

How is a new quality of reading, which we call "sociological understanding", created during the process of qualitative analysis? A methodological (conventional) answer to this question usually speaks of mental processes and conceptual work. This paper suggests a different view—sociological rather than methodological; or more precisely a view inspired by a contemporary sociology of science. It describes qualitative analysis as a set of material practices. Taking grounded theory methodology and the work with the computer programme Atlas.ti as an example, it is argued that thinking is inseparable from doing even in this domain. It is argued that by adopting the suggested perspective we might be better able to speak of otherwise hardly graspable processes of qualitative analysis in more accountable and instructable ways. Further, software packages would be better understood not only as "mere tools" for coding and retrieving, but also as complex virtual environments for embodied and practice-based knowledge making. Finally, grounded theory methodology might appear in a somewhat different light: when described not in terms of methodological or theoretical concepts but rather in terms of what we practically do with the analysed data, it becomes perfectly compatible with the radical constructivist, textualist, or even post-structuralist paradigms of interpretation (from which it has allegedly departed by a long way). (Translated to German and reprinted from Historical Social Research 2007/FQS 2008)

We study how experiences such as hearing the voice of the Lord or having a vision of Virgin Mary are dealt with in psychiatry and catholic pastoral practice. How the status of these phenomena is negotiated by the participants? Under what conditions they become an instance of legitimate religious experience or, alternatively, symptoms of mental illness? We approach the study of these issues “symmetrically” - we do not prefer a priori medical or spiritual explanations. Some time ago, we demonstrated and explained such an approach (which is common, e.g., in contemporary sociology of science), and its relevance for our research, in an analytic paper on the movie “The exorcism of Emily Rose” (2005). The paper discusses a highly ambiguous relationship, pictured in the film, between medical and spiritual interpretation of the story of a young girl who was considered possessed by demons and who died after unsuccessful exorcism (Konopásek & Paleček 2006). Now, the question is: can such a symmetrical approach be of any relevance also for people we are studying? In an attempt to give an answer, we have interviewed four catholic priests on this issue. The priests had been asked to watch the movie on Emily Rose and read our paper on it in preparation for the interview. Based on these discussions (and also on our current research in general), we would like to shed some light on whether and in what ways our specific epistemic perspective coheres with the views and positions of our respondents; and also, how this reflexive research experiment contributed to our own understanding of the role of the symmetry principle in our current research project.

Dnes mám v rámci oslav 20-letého výročí oslav Centra pro teoretická studia, stejně jako další kolegové, krátce promluvit na libovolné téma ze svého oboru. Rozhodl jsem se v této mini-přednášce shrnout několik vysvětlení k pojmu, který dnes dělá tak často sociologii ostudu, a přitom by nemusel. Tady je ta řeč písemně.