Metody kvalitativního výzkumu: projekty

Chceme se zaměřit na specifické napětí obsažené v pobytových službách pro lidi označené za postižené: napětí mezi péčí o obyvatelé, která jim má umožnit vést "normální" život, a péčí o obydlí, jejichž ekonomická a "kulturní" hodnota má být zachována. Pobytové instituce v ČR často využívají pro svou činnost staré budovy zámků, vil či klášterů, tedy objekty podobně křehké, zranitelné a nepropojené s okolím jako jejich obyvatelé. A i když se péče o lidi a údržba budov mohou jevit jako dvě zcela odlišné a nesouvisející činnosti, v pobytových institucích jdou ruku v ruce a nelze je od sebe oddělit. Navrhovaný výzkum má být příspěvkem k současnému zvýšenému zájmu sociálních věd o materialitu péče a o její etické rozměry. Naším sílem je analyzovat jednotné pole praxe coby průsečík odlišných a často protichůdných logik a hodnotových rámců, se zvláštním zaměřením na způsoby, jimiž lidé tuto mnohost zvládají. Věříme rovněž, že takto koncipovaný výzkum přispěje ke zlepšení životních a pracovních podmínek klientů a pracovníků pobytových sociálních služeb.

Odborný recenzovaný časopis pro kvalitativní výzkum v sociálních vědách (ISSN 1211-5770), který jsem založil v roce 1994 a jehož šéfredaktorem jsem byl až do roku 2008; od r. 2009-2016 jsem byl už pouze členem redakčního týmu.

Časopis se do dnešní podoby vyvinul z velmi skromné samizdatové podoby. V posledních letech vycházel třikrát ročně v papírové a internetové verzi (http://www.biograf.org). Publikoval původní stati, překlady, recenze, odborné diskuse a ostatní menší odborné žánry.

V navrhovaném projektu tříletého kvalitativně založeného výzkumu chceme studovat, jak se v pastorační (katolické) praxi zachází se zkušenostmi zjevení nebo démonické posedlosti. Jak se např. stane, že vidění s náboženským obsahem začne být sociálně chápáno a přijímáno jako "opravdové" zjevení? A nebo, že se k němu začne přistupovat jako k "pouhému" soukromému - psychickému, či dokonce psychopatologickému - jevu? Jaké kvality takového duchovního zážitku se při podobném posuzování ukazují jako důležité? Jaké představy, jaká pravidla a jaké normy jsou při tom mobilizovány? Jak se takový zážitek činí vykazatelnou, vespolek přijatelnou věcí? Jak se o něm pochybuje nebo jak se stvrzuje. čím získává a čím ztrácí na náboženské hodnotě? Chceme vlastně provést zevrubný výzkum toho, jak se vespolek vytváří (sociálně konstruuje) skutečnost, která je tak neskutečná (nadpřirozená, vědecky nevysvětlitelná), že její přijetí může snadno hraničit s psychiatrickou diagnózou, a která je přesto jako taková základem všeobecně přijímané náboženské víry.