18. 11. 2024
:::: Zdeněk Konopásek: Analytic software as a "research tool": Revisiting epistemology of qualitative social sciences
Příspěvek pro workshop Thinking Technical Objects as Epistemological Details, Paříž, 18-19. 11. 2024
3. 6. 2022
:::: Zdeněk Konopásek: Mezi přírodou a kulturou, minulostí a přítomností, detailem a celkem, předpisem a praxí: Regulace stavění v CHKO
Vystoupení na 24. pracovní konferenci Biografu, Kněžice, 3.-5. června 2022
5. 6. 2021
:::: Zdeněk Konopásek: Diskusní příspěvek k presentaci Niny Fárové, Martina Hájka, Radima Hladíka a Michala Škvrňáka "Posílení reprodukovatelnosti kvalitativní analýzy dat prostřednictvím softwarové opory"
Vystoupení na 23. pracovní konferenci Biografu, Kněžice, 4.-6. června 2021
1. 11. 2019
:::: Zdeněk Konopásek: Religion in action: How private apparitions may become true/real
Příspěvek na workshopu s Tanyou Luhrmann, CEFRES Library, Na Florenci 3, Praha 1
When studying mediations by which a fragile and untrustworthy personal experience of two children in Litmanová, 1990, gradually turned into a widely recognized and shared, authentic religious miracle or a true religious phenomenon, one quickly gets somewhat more complicated picture of religiousness than the one offered by Latour in his numerous writings on the topic. On one hand, the apparition in Litmanová was enacted in many ways as making the Blessed Mother present, here and now, to all the worshippers – to Latour’s joy, one would say. On the other hand, equally frequently, the apparitions were articulated, examined and recalled as matter-of-fact historical events, i.e., false or true according to quite different sets of criteria than those imagined by Latour for his religious mode of existence. The two modalities not only co-existed (our interviewees often switched quite smoothly between them in their accounts), but they did their work together, they constituted each other. Nonetheless, Latour’s point about the nature of religion does hold – in a way: it can be observed in our data that while matter-of-fact articulations of the apparition were prevailing and decisive in the beginning of the entire story, their importance decreased as the religious authenticity of the apparition was becoming more and more established. Thus, Latour’s characterization of religion makes sense only if we look at it in its ready-made, accomplished form. If we want to understand religion in the making, however, the picture is much less pure.
28. 1. 2019
:::: Ivo Čermák, Zdeněk Konopásek, Hedvika Novotná & Klára Šeďová: Rozprava o kvalitativní metodologii
Příspěvek pro konferenci QAK, České Budějovice, 28-29. ledna 2019
Co dělá kvalitativní výzkum kvalitativní? Co je to ta "kvalita" ("kvalitativnost")? Jaká jsou kritéria validity, platnosti, čím tyhle výzkumy vlastně "platí"?
25. 7. 2018
:::: Zdeněk Konopásek, Michal Synek & Radek Carboch: Making clients to decide for themselves: turning people with learning difficulties into "modern subjects"
Příspěvek pro EASST konferenci "Meetings – Making Science, Technology and Society together" v Lancasteru (UK), 25-28. července 2018
In our study of social services for people with learning difficulties we focus on efforts aiming at their emancipation, i.e. at making them as independent on institutions and professionals as possible. Emphasis is being put on what is called "autonomous decision-making" about one's life - what to do, what to buy, where to go and when. These decisions are to be based on authentic and unrestricted expression of clients' desires and passions. Professionals are instructed and trained to move from making decisions on behalf of their (passive) clients to providing sensitive support for the activity of decision-making, performed preferably by the clients themselves. But how to make clients to "decide for themselves", co-creating a world for them, which would resemble the world of all other people? How to de-attach them from professional assistance? Sometimes it may seem that a simple redistribution of passivity and activity among professionals and their clients suffices. Even the official instructions and guides often imply that the less support from the others is offered, the more free and autonomous ("normal") decision is made by the client - an ideal, desirable, but not always achievable situation. However, a closer look at the emancipating practices reveal that: (a) a lot of carefully orchestrated professional action, including enormous amount of paperwork, is mobilized to make one do things; (b) it is the quality of particular attachments - and not a reversal of activity/passivity - what makes a desirable difference. Misunderstandings about this may bring about perverted results.
6. 10. 2016
:::: Zdeněk Konopásek: Latour o “modech existence”
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS, Husova 4, Praha 1, 3. patro (seminární místnost)
V roce 2013 vyšla zatím poslední autorská kniha Bruno Latoura s názvem An Inquiry into Modes of Existence: An Anthropology of the Moderns. Latour v této knize nanovo a zeširoka vysvětluje svůj přístup, úzce spojený s tzv. teorií aktérů-sítí (ANT). Snaží se napravit dosavadní nedorozumění a připravit půdu pro „diplomatičtější“ vyjednávání své pozice. Začíná u základního východiska ANT, totiž že sociální vědci by měli postupovat tak, že budou sledovat sítě vztahů - tedy jak se něco prakticky pojí dohromady s něčím jiným – a budou si přitom udržovat odstup od velkých pojmů sociální teorie, často dualistických (společnost a příroda, subjekt a objekt atd). Zdůrazňuje ale, že tohle nestačí. Jinak se totiž tato propojení ustavují v právních sporech, jinak ve zbožném konání, jinak v rámci organizování, jinak při (znovu)utváření světa, jak je, a ještě jinak ve vědě, které se dosud Latour věnoval nejvíce. Ve světě jde zkrátka o celou řadu různých věcí, na nichž záleží (hodnot), a máme-li toto respektovat, musíme ctít rozmanitost „modů existence“, jakýchsi tónin bytí. Latour tyto mody docela systematicky, byť bez nároku na úplnost předvádí, vysvětluje jejich jedinečnost, ukazuje, v čem se liší a jak se navzájem kříží a proplétají, aniž by šly jednoduše převádět jeden na druhý… Kam tím vším míří a proč? Pokusím se o výklad této nelehké knihy a její zasazení do širších souvislostí.
17. 3. 2016
:::: Diskuse o přístupech k výzkumu normalizace
Účast v diskusi pořádané Ústavem pro výzkum totalitních režimů; účastní se také Petr Bílek (FFUK), Irena Reifová (FSV UK) a další. Praha, FF UK, Náměstní Jana Palacha 2, 17.30, místnost 201
30. 10. 2013
:::: Zdeněk Konopásek: Konstruktivismus, sociologie plná nedorozumění
Přednáška pro odbornou veřejnost; Brno, FSS MU
16. 3. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Co je nábožensky skutečné/skutečně náboženské: O zjeveních Panny Marie a latourovské sociologii
Přednáška na metodologickém semináři pracoviště oboru Historická sociologie na FHS UK, Areál Hůrka, Husníkova 2075, 158 00 Praha 13
12. 10. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
21. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Jak je to s jedinečností v kvalitativním výzkumu (Hoješín u Seče)
Příspěvek pro 11. pracovní konferenci Biografu, 19.-21. června 2009,
areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)
11. 5. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: K čemu je vlastně dobrý symetrický přístup? Metodologické poznámky ze sociologického výzkumu náboženských zjevení a démonických posedlostí (Bratislava)
Zvaná přednáška pro metodologickou sekci Slovenské sociologické společnosti, Bratislava, zasedací místnost Filozofického ústavu SAV, 14h
2. 4. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: "This is for the first time when it is for the second time": Reflections on uniqueness in sociological descriptions and explanations (Praha)
Příspěvek pro mezinárodní workshop CTS Praha a IGPP Freiburg "The challenge of uniqueness", Centrum pro teoretická studia, 2.-4. dubna 2009 (Husova 4, Praha 1, seminární místnost CTS)
The problem of uniqueness in sociology is often seen as a problem of methodology. It refers to research configurations in which we deal only with a few cases or even with a single case so that it becomes impossible using standardized statistical tools and generalizing our findings to cover some wider population. In such situations, we mobilize “qualitative methods”. I will briefly comment on their practical relevance and on the nature of knowledge they bring about. Uniqueness, however, can also be taken as a substantive sociological issue. There are sociologists (including myself) who consider uniqueness as an omnipresent and irreducible feature of social reality – a feature that should be taken seriously. This implies a radical redefinition of the sociological perspective and of basic sociological questions. The redefinition is often misunderstood though. While we must understand and deeply respect that everything happens only once, and at one place, it is equally serious that we take account of things made durable, repeatable, and standardized or generalized on a mass scale and daily basis. It is not a paradox: the former should be taken as a theoretical-methodological precondition of the latter.
20. 1. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Princip symetrie z hlediska respondentů: Posedlost, zjevení a duševní nemoc ve výzkumných rozhovorech s duchovními (Olomouc)
Příspěvek na konferenci Kvalitativní přístup pro praxi (VIII. česko-slovenská konference o Kvalitativním přístupu a metodách ve vědách o člověku), 19.-20. 1. 2009, Olomouc
Zabýváme se tím, jak se v psychiatrii nakládá se zážitky jako slyšení Božího hlasu nebo vidění Panny Marie; zároveň nás zajímá, jak se s těmito jevy pracuje v katolické pastoraci. Jak se vyjednává status těchto jevů? Kdy se z nich stává legitimní náboženská zkušenost a kdy symptom duševní nemoci? Přistupujeme k těmto otázkám „symetricky“ - nedáváme apriori přednost lékařským nebo duchovním vysvětlením. Takový přístup, běžný např. v sociologii vědy, jsme ukázali a vysvětlili na rozboru filmu „V moci ďábla“ (2005), v němž se rozehrává nejednoznačný vztah mezi medicínskou a duchovní interpretací příběhu mladé dívky, kterou její rodina pokládala za posedlou a která zemřela po neúspěšném exorcismu (Konopásek & Paleček 2006). Může mít takový symetrický přístup nějaký praktický význam i pro ty, které studujeme? Na toto téma jsme hovořili se čtyřmi katolickými knězi. Požádali jsme je, aby se předem podívali na zmíněný film a přečetli si i náš text o něm. V tomto příspěvku chceme na základě oněch rozhovorů ukázat, v čem se potkává nebo míjí náš zvláštní výzkumnický pohled s pohledy respondentů, a také jak tento reflexivní experiment přispěl k našemu vlastnímu chápání zvoleného přístupu.
? - recenze vyjde v časopise Biograf