KONOPÁSEK, Z. (2023): aTrain, převod nahrávek mluvené řeči na text s využitím AI. Biograf (77), 21 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.html?id=1109
::::
Představuji nový program vhodný pro kvalitativní výzkumníky, který automaticky přepisuje nahrávky do textu. Využívá k tomu transkripční model Whisper z dílny OpenAI. Přepisy citlivě vyvažují přesnost a čitelnost, kvalitou předčí výsledky práce většiny najatých lidských přepisovačů. Zvláštní výhodou pro kvalitativní výzkum je, že program neposílá data nikam ke zpracování; vše se odehrává na lokálním počítači.
KONOPÁSEK, Z. (2021): Konec hermeneutiky? Atlas.ti, verze devátá. Biograf, 73-74: 233–246
::::
Ukazuji, že v nové verzi tohoto programu pro kvalitativní analýzu dat pokračují vývojáři problematickým směrem (načatým už ve verzi 8). Navzdory tvrzením o zdokonalené snadnosti používání, rozhraní programu zůstává matoucí a obtížně použitelné. Vyžaduje příliš mnoho klikání, neumožňuje prakticky žádné nastavení (pozadí oken, nastavení pro síťové náhledy). Především se ale ukazuje, že některé schopnosti programu ztracené s přechodem na osmou verzi v roce 2016 se stále nevracejí na scénu. Dokonce i po pěti letech, navzdory výslovným příslibům, program neumožňuje práci s transkripty, které jsou synchronizované s nahrávkami (ve Windows verzi). To je hanebné... Ukazuji také, že program postupně oslabuje důraz na interpretační (hermeneutickou) práci s textem, a to ve prospěch automatizovaných procedur souvisejících především s kódováním. To se děje skrze jemné detaily příslušných procedur. Atlas.ti tak ztrácí svou výjimečnost mezi ostatními CAQDAS programy: ačkoli projekty se kdysi v programu nazývaly "hermeneutické jednotky", dnes jsou ohledy na interpretaci textů potlačovány více a více.
KONOPÁSEK, Z. (2017): Rozpaky nad inovacemi: ATLAS.ti, verze osmá. Biograf, 65-66: 103-115
::::
Na konci loňského roku se objevila nová verze programu ATLAS.ti. Osmá. Pro uživatele starší verze programu je osmička krokem zpět. Nebo možná spíš někam jinam. Ani po několika měsících jsem si na tuhle novinku nezvykl a nepracuje se mi s ní dobře. Program se nyní poměrně krkolomně ovládá, prakticky nejde nastavit podle potřeb uživatele a nové funkce jen tak-tak kompenzují schopnosti, o které program v této aktualizaci přišel.
KONOPÁSEK, Z. (2011): Aby se pracovalo pěkněji: ATLAS.ti, verze sedmá. Biograf (56): 91-109
::::
Moje doporučení přejít z předchozí na aktuální verzi ATLAS.ti není tak jednoznačné jako minule. Nenese to s sebou tolik analytického dobrodiní, které by vůbec nebylo dostupné dříve. Až na výjimky se pokrok soustředí na větší pohodlí (snadnější ovládání, lepší přehled). S programem se vám jistě bude pracovat pěkněji. Nepostradatelný bude tenhle upgrade v prvé řadě pro ty, kdo chtějí pracovat přímo se zvukem či videem. A také pro ty, kteří měli časté potíže s dostupností primárních dokumentů. Jinak se jedná o nahromadění drobných úprav a vylepšení či dotažení již existujících funkcí. Žádná revoluce to není; ale kus úsilí vyjít vstříc uživatelům ano. Pokud máte peníze a s ATLAS.ti vážné úmysly, nerozmýšlejte se a sedmičku si pořiďte. Ale pokud jedno nebo druhé chybí, nezoufejte. S šestkou to klidně ještě nějaký čas vydržíte.
KONOPÁSEK, Z. (2009): Zapomeňte na pouhé transkripty: Atlas.ti, šestá verze. Biograf, (48): 95-113
::::
Na přelomu února a března 2009 vyšla nová verze programu pro kvalitativní analýzu Atlas.ti. V této obsáhlé recenzi podrobně rozebírám zejména dvě klíčové inovace: (1) podporu PDF formátů; a (2) možnost synchronizovat nahrávku s jejím přepisem. První z těchto inovací otevírá prostor pro snadnou práci s odbornou literaturou, která je ve velkém množství dostupná právě ve formátu PDF. Podpora formátu PDF zároveň dovoluje načítat do Atlasu prakticky jakýkoli dokument z jakéhokoli programu, protože takřka vše, s čím na počítači pracujeme, lze dnes snadno a bez ztráty podstatných informací do formátu PDF převést. Druhá ze zmíněných inovací poskytuje příležitost k docela jinému zacházení s transkripty, než jsme dosud – podle mne ke své vlastní škodě – zvyklí. Nyní můžeme vyrábět přepisy, které mluví. Je také úzce svázána s možností pořizovat přepisy přímo v programu Atlas.ti.
KONOPÁSEK, Z. (2005): Aby myšlení bylo dobře vidět: Nad novou verzí programu Atlas.ti. Biograf
, (37): 89-109
::::
V návaznosti na recenzi z roku 1997 rozebírám novou verzi programu pro kvalitativní analýzu dat Atlas.ti (v. 5). Probírám postupně, pro koho je takový nástroj vhodný, jaké jsou základní principy analytické práce s programem a co je v této verzi programu nového. Zmiňuji také, co mi stále v programu Atlas.ti chybí a zda má smysl upgradovat z předchozí verze.
BITRICH, T. / KONOPÁSEK, Z. (2001): Transcriber - pohodlnější přepisování, a možná i něco navíc. Biograf
, (24): 125-146 (online dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=v2412)
::::
KONOPÁSEK, Z. (1998): Staré ortodoxie, nové ortodoxie: kvalitativní výzkum na prahu příštího století (review). Biograf
, (14): 63-75
::::
Recenze knihy: DENZIN, N.K. (1997): Interpretive ethnography: Ethnographic practices for the 21st century. Thousand Oaks: Sage. 325 s. ISBN 0-8039-7299-7
KONOPÁSEK, Z. (1997): Co si počít s počítačem v kvalitativním výzkumu: program ATLAS/ti v akci. Biograf
(12): 71-110
::::
KONOPÁSEK, Z. (1993): Další tvář meta-sociologie, aneb k sociologickým konstrukcím reality. Sociológia, 25 (6): 615-621
::::
Recenze knihy ATKINSON, P. (1990): The ethnographic imagination: Textual constructions of reality. London: Routledge