Výzkumné a jiné odborné projekty

Cílem projektu je implementovat do gymnaziální výuky přírodních věd poznatky dosud především akademické filosofické a sociálněvědní reflexe vědy (filosofie, sociologie, antropologie a historie vědy). Z těchto oborů přejatý důraz na popis a výklad reálného průběhu vědecké činnosti bude využit ke specifickému rozvinutí konceptu přírodovědné gramotnosti, který tak získá přirozenou vazbu na problematiku aktivní občanské participace coby předpokladu společenské odolnosti. Výzkumná i aplikační spolupráce s partnerskými gymnázii umožní navrhnout konkrétní vzdělávací inovace (pro vzdělávací obory fyzika, chemie a biologie) a zkušebně je zavést do praxe. Projekt vyústí v konkrétní návrhy úprav RVP G a RVP DG (pro vzdělávací oblast Člověk a příroda).

Projekt „Vědecká gramotnost pro společnost 21. století“ usiluje o nalezení způsobů, jakými by mohla vstoupit dosud především akademická sociálněvědní studia vědy (Science Studies) do gymnaziální výuky přírodních věd. Konečným cílem projektu je posílit „vědeckou gramotnost“ české společnosti, jejíž pojem specifickým způsobem interpretuje.

Cílem projektu je zlepšit současnou praxi regulace stavební činnosti ve velkoplošných zvláště chráněných územích (s důrazem na modelová území CHKO Křivoklátsko a Český kras). Chceme zkoumat, jaká tato regulace je, jak vzniká, jaké jsou její dopady a navrhnout metodická doporučení, jak ji učinit vůči ochraně krajiny efektivnější a před veřejností obhajitelnější. Budeme využívat dlouhodobých zkušeností s transdisciplinární prací, kombinující kompetence z oborů architektury a urbanismu (stavby a jejich umístění v prostoru), sociologie (politika, věda, veřejnost) a ochrany životního prostředí (krajinný ráz).

Chceme se zaměřit na specifické napětí obsažené v pobytových službách pro lidi označené za postižené: napětí mezi péčí o obyvatelé, která jim má umožnit vést "normální" život, a péčí o obydlí, jejichž ekonomická a "kulturní" hodnota má být zachována. Pobytové instituce v ČR často využívají pro svou činnost staré budovy zámků, vil či klášterů, tedy objekty podobně křehké, zranitelné a nepropojené s okolím jako jejich obyvatelé. A i když se péče o lidi a údržba budov mohou jevit jako dvě zcela odlišné a nesouvisející činnosti, v pobytových institucích jdou ruku v ruce a nelze je od sebe oddělit. Navrhovaný výzkum má být příspěvkem k současnému zvýšenému zájmu sociálních věd o materialitu péče a o její etické rozměry. Naším sílem je analyzovat jednotné pole praxe coby průsečík odlišných a často protichůdných logik a hodnotových rámců, se zvláštním zaměřením na způsoby, jimiž lidé tuto mnohost zvládají. Věříme rovněž, že takto koncipovaný výzkum přispěje ke zlepšení životních a pracovních podmínek klientů a pracovníků pobytových sociálních služeb.

Odborný recenzovaný časopis pro kvalitativní výzkum v sociálních vědách (ISSN 1211-5770), který jsem založil v roce 1994 a jehož šéfredaktorem jsem byl až do roku 2008; od r. 2009-2016 jsem byl už pouze členem redakčního týmu.

Časopis se do dnešní podoby vyvinul z velmi skromné samizdatové podoby. V posledních letech vycházel třikrát ročně v papírové a internetové verzi (http://www.biograf.org). Publikoval původní stati, překlady, recenze, odborné diskuse a ostatní menší odborné žánry.

Mezinárodní a mezioborový výzkumný projekt řešený s podporou 7. rámcového programu (FP7-Fission-2010, 269906).

Na výzkumu se podílejí badatelé z Anglie, Německa, Švédska, Francie, Maďarska, Španělska, Finska, Slovinska a Česka. Cílem projektu je prostudovat hlavní sociální/politické problémy související s přípravou a budováním podzemních úložišť jaderného odpadu, a to včetně, ba zejména v těch ohledech, kdy tyto problémy těžko oddělitelně souvisí s problémy technickými. Součástí řešení by měla být formulace praktických návrhů.

Rámcový výzkumný program Centra pro teoretická studia UK v Praze / AV čR a Katedry filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK (hlavním řešitelem je David Storch).

Výzkumný záměr CTS se člení na několik oblastí: "Zrození komplexity" ve fyzikálních systémech a fyzikální přístupy ke komplexitě biologických a sociologických systémů (Roman Kotecký, Bedřich Velický, František Slanina); Matematické přístupy ke složitosti dynamických systémů, univerzalita a nerozhodnutelnost (Petr Kůrka, Kateřina Trlifajová, Bohuslav Balcar); Komplexní jevy v biosféře: makroekologický pohled (David Storch, Arnošt L. Šizling); Morfogeneze jako výsledek komplexní interpretační sítě (Anton Markoš, Karel Kleisner); Vztahy mezi vědou a politikou: sociologické, historické a filosofické perspektivy (Zdeněk Konopásek, Jan Paleček); Základní filosofická reflexe různých vědeckých přístupů ke studiu složitosti (Ivan M. Havel, Zdeněk Kratochvíl).

V navrhovaném projektu tříletého kvalitativně založeného výzkumu chceme studovat, jak se v pastorační (katolické) praxi zachází se zkušenostmi zjevení nebo démonické posedlosti. Jak se např. stane, že vidění s náboženským obsahem začne být sociálně chápáno a přijímáno jako "opravdové" zjevení? A nebo, že se k němu začne přistupovat jako k "pouhému" soukromému - psychickému, či dokonce psychopatologickému - jevu? Jaké kvality takového duchovního zážitku se při podobném posuzování ukazují jako důležité? Jaké představy, jaká pravidla a jaké normy jsou při tom mobilizovány? Jak se takový zážitek činí vykazatelnou, vespolek přijatelnou věcí? Jak se o něm pochybuje nebo jak se stvrzuje. čím získává a čím ztrácí na náboženské hodnotě? Chceme vlastně provést zevrubný výzkum toho, jak se vespolek vytváří (sociálně konstruuje) skutečnost, která je tak neskutečná (nadpřirozená, vědecky nevysvětlitelná), že její přijetí může snadno hraničit s psychiatrickou diagnózou, a která je přesto jako taková základem všeobecně přijímané náboženské víry.

Expertní skupina k tématu "Věda a vládnutí" byla svolána aby se zabývala těmito úkoly: (1) Analyzovat nesnáze, které se objevují v současných vztazích mezi vědou, občanskou společností a politickou praxí. (2) Analyzovat silné a slabé stránky současných řešení těchto nesnází. (3) Navrhnout přiměřené konceptuální přístupy, které by rámovaly interakce mezi vědou, společností a politikou. (4) Zformulovat doporučení pro účinnější politiku vědy. Pracovní skupinu vedli Brian Wynne a Ulrike Felt a mezi členy patřili například Michel Callon, Sheila Jasanoff, Pierre-Benoit Joly, Stefan May, Arie Rip či Andy Stirling. Výstupem více jak dvouleté práce byla zpráva FELT, U. / WYNNE, B. (2007): Science and governance: Taking European knowledge society seriously. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 95 s.

Sociologický výzkumný projekt, podpořený Grantovou agenturou AV čR; Jan Paleček - hlavní řešitel, Zdeněk Konopásek - výzkumný spolupracovník.

V tomto dvouletém projektu jsme se zabývali výzkumem toho, jak psychiatrie zachází s (kvazi)spirituálními a (kvazi)náboženskými zážitky (jako třeba "slyšení hlasů", vidění svatých apod.). Na základě rozhovorů a etnografického pozorování v psychiatrických prostředích jsme analyzovali individuální trajektorie nemoci, kontakty pacientů s psychiatrickými profesionály a materiální uspořádání péče. Zajímalo nás, jak jsou religiozita a dušení nemoc společně a prakticky "dělány" prostředky soudobé psychiatrie; jak jsou spirituální a náboženské zážitky překládány do jazyka psychiatrie a jaké jsou medicínské, sociální a politické souvislosti techto procesů. Těmito rozbory bychom chtěli přispět ke kultivaci současných a budoucích forem psychiatrické praxe.