Sociologické publikace: diskusní příspěvky

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do ostatních oborů. Napsal řadu empiricky podložených studií – o laboratorních vědeckých praktikách, o technologických inovacích, o fungování správního soudu nebo o Luisi Pasteurovi a jeho době. V posledních letech na sebe upozorňuje tím, že promlouvá o antropocénu (někdy píše o „novém klimatickém režimu“). Pozoruhodné je, že jeho obrat k novému tématu je často spojován s údajným obrácením názorovým. V tomto textu se toto obrácení, jakož i jeho obecnější souvislosti, kriticky rozebírám.

Nezávazný, lehkonohý vztah k teoriím tedy vede k tomu, že si jako sociologové zvykáme na nespoutané žvanění. Co nedovolí jedna myšlenková tradice, dovolí jiná. Přepnutí je bezbolestné. A je-li to ve jménu angažovanosti a v zájmu oslovení širokého publika, platí to dvojnásob. Vykecáme se ze všeho. Ze slov, co říkáme či neříkáme, se svět nezboří. Je to přece jenom sociologie, ne?... Líp už cestu k bezvýznamnosti a vyprázdnění vlastního oboru dláždit nemůžeme.

Bělohradskému se opět podařilo vyprovokovat mne k sepsání malého sociologického komentáře - víc o sociologii než o samotných presidentských volbách.

Tak to říkal Václav Bělohradský o sociální reformě v Otázkách Václava Moravce (1. 2. 2011) a já se ošíval.

V textu se diskutuje obraz sociologie vytvářený během sporů ohledně údajného plagiátorství prof. Ivo Budila v několika málo příspěvcích, které se výslovně dovolávaly “sociologického úhlu pohledu”. Vysvětluji nedorozumění týkající se sociálního konstruktivismu a nezaujatého sociologického stanoviska.

Reakce na článek: ROOS, J. P. (1994): The true life revisited: Autobiography and referentiality after the "posts". Auto/Biography, 3 (1-2): 1-16

Reakce na článek: MOŽNÝ, I. (1994) : Institucionalizace chudoby v čechách: výzva sociální transformaci. S-Obzor, 3 (3): 22-31