Konference, semináře, přednášky

Vystoupení na výroční konferenci Society for Social Studies of Science (4S), Washington, USA, 28. října-1. listopadu 2009

We are studying how reported phenomena such as having visions of Jesus Christ or seeing and talking to Virgin Mary are practically dealt with – i.e., accounted, doubted, believed, investigated, recognized as true or false… or, as part of all this, translated into something else (for instance, into a psychiatric symptom). Besides analyzing historical material, theological and pastoral literature, thematically related pop-cultural artifacts, contemporary psychiatric cases and respective religious experiences, we conduct an extensive case study of Marian apparitions that took place 1991-95 in Litmanová, Slovakia. Based on this heterogeneous empirical ground, we want to discuss the relationship between religious and scientific approaches to the phenomena: what a how constitutes “the truth” of this or that apparition? Where and when? Although the religious and the scientific are often seen as antagonistic, we offer a more subtle and complex view, in which ambivalence, partiality and practical relevance play important, and often “positive”, affirming roles. The mutual relationship between scientific and religious views of the issue is further complicated by the observation that, for instance, one can identify multiple and often diverging “truths” of apparition within the religious practice. In fact, it is not only us, STS inclined researchers, but religious people themselves (clerics as well as laics), who often appreciate not so much some intrinsic qualities and genuineness of the miraculous events themselves, but rather “all the transformations [the reported encounter] undergo later in the hands of others” (Latour). By focusing on controversial piety and devotionalism “in action”, we try to better understand neglected aspects of contemporary religious life. In this respect, our research can be debated as an(other) application of STS inspired views in the field of religion studies.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Strong programme Davida Bloora (Edinburgh school) jako evropská odpověď na Mertona. Rozlišování mezi interními a externími stránkami vědy nelze brát jako východisko. Princip symetrie: vědeckou pravdu je třeba vysvětlovat sociálně, stejně jako vědecká selhání. Princip reflexivity: vlastní závěry ohledně vědy je třeba vztahovat sám na sebe (na sociologii vědy). Jak se uzavírají vědecké rozepře? – program empirického relativismu H.M. Collinse. Etnografie laboratorní práce – fungování inskripcí při (sociální) konstrukci vědeckých faktů. Vědecký diskurs a „nové literární formy“. Feminismus, SCOT (sociální konstrukce technologií) a další směry.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Věda jako instituce. Normativní struktura vědy: organizovaný skepticismus, universalismus, nezaujatost, komunismus – nikoli jako abstraktní osobní hodnoty, ale jako institucionalizované principy. Sociologie vědy jako studium „sociálních stránek“ vědecké práce. Správná věda vysvětluje sama sebe.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?

Příspěvek pro 11. pracovní konferenci Biografu, 19.-21. června 2009, areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)

Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)

V našem výzkumu se snažíme lépe porozumět povaze náboženské skutečnosti skrze sociologické studium zvláštních, nadpřirozených případů, jako jsou například démonické posedlosti nebo náboženská zjevení. Jedním z hlavních případů, kterými se takto zabýváme, jsou mariánská zjevení v Litmanové na Slovensku. Nedávno byl natočený o hlavní protagonistce litmanovských událostí dokumentární film. Ukázky z tohoto filmu a některé reakce na něj chceme na tomto volném, předprázdninovém sezení společně shlédnout a probírat.

Zvaná přednáška pro metodologickou sekci Slovenské sociologické společnosti, Bratislava, zasedací místnost Filozofického ústavu SAV, 14h

Příspěvek pro mezinárodní workshop CTS Praha a IGPP Freiburg "The challenge of uniqueness", Centrum pro teoretická studia, 2.-4. dubna 2009 (Husova 4, Praha 1, seminární místnost CTS)

Přednáška v rámci cyklu interních pracovních transdisciplinárních seminářů CTS na téma "přirozeného" světa

Příspěvek na konferenci Kvalitativní přístup pro praxi (VIII. česko-slovenská konference o Kvalitativním přístupu a metodách ve vědách o člověku), 19.-20. 1. 2009, Olomouc

Zabýváme se tím, jak se v psychiatrii nakládá se zážitky jako slyšení Božího hlasu nebo vidění Panny Marie; zároveň nás zajímá, jak se s těmito jevy pracuje v katolické pastoraci. Jak se vyjednává status těchto jevů? Kdy se z nich stává legitimní náboženská zkušenost a kdy symptom duševní nemoci? Přistupujeme k těmto otázkám „symetricky“ - nedáváme apriori přednost lékařským nebo duchovním vysvětlením. Takový přístup, běžný např. v sociologii vědy, jsme ukázali a vysvětlili na rozboru filmu „V moci ďábla“ (2005), v němž se rozehrává nejednoznačný vztah mezi medicínskou a duchovní interpretací příběhu mladé dívky, kterou její rodina pokládala za posedlou a která zemřela po neúspěšném exorcismu (Konopásek & Paleček 2006). Může mít takový symetrický přístup nějaký praktický význam i pro ty, které studujeme? Na toto téma jsme hovořili se čtyřmi katolickými knězi. Požádali jsme je, aby se předem podívali na zmíněný film a přečetli si i náš text o něm. V tomto příspěvku chceme na základě oněch rozhovorů ukázat, v čem se potkává nebo míjí náš zvláštní výzkumnický pohled s pohledy respondentů, a také jak tento reflexivní experiment přispěl k našemu vlastnímu chápání zvoleného přístupu.

Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)

Fenomény jako je posedlost démony, zjevení Panny Marie nebo slyšení hlasu Božího jsou mnohdy kontroverzní a obtížně uchopitelné. Člověk s těmito zážitky se může dostat jak do péče duchovních, tak do péče psychiatrické; jeho zkušenosti totiž mohou být chápány jako symptomy duševní nemoci nebo jako nefalšovaný duchovní prožitek. V psychiatrii i pastoraci se však překvapivě vyskytují i situace, kdy tyto na první pohled protichůdné “interpretace” spíše pokojně koexistují, kdy se mezi nimi nerozhoduje v logice buď-anebo. Pokusíme se ukázat, že tyto situace jsou pro oba obory svým způsobem důležité a že přistoupit na takovou nejednoznačnost neznamená rezignovat na pastorační či psychiatrickou práci, ale může to naopak otevírat příležitost k činu. 

Příspěvek pro konferenci Politics of knowing: Research, institutions and gender in the making, Praha, 27.-28. listopadu 2008

Apparitions and possessions are a strange kind of phenomena. Being rather marginal and extraordinary experiences or happenings, often hardly accountable and controversial, they can be defined, treated, understood and accepted (i.e., performed, enacted) from within at least two different perspectives or epistemic cultures: mental health care and pastoral care. Simply put, they can be taken as symptoms of psychopathology or as genuine spiritual events. In this paper we would like to focus upon occasions when the two seemingly conflicting “interpretations” rather peacefully co-exist. Given the omnipresent tensions between “the rational” and “the spiritual” or between scientific and religious approaches to the world, such occasions - surprisingly - appear. And even more: as we will try to show in our empirical analysis, they are important for maintaining the respective epistemic cultures and their concepts strong, distinct, and yet interconnected.Apparitions and possessions are a strange kind of phenomena. Being rather marginal and extraordinary experiences or happenings, often hardly accountable and controversial, they can be defined, treated, understood and accepted (i.e., performed, enacted) from within at least two different perspectives or epistemic cultures: mental health care and pastoral care. Simply put, they can be taken as symptoms of psychopathology or as genuine spiritual events. In this paper we would like to focus upon occasions when the two seemingly conflicting “interpretations” rather peacefully co-exist. Given the omnipresent tensions between “the rational” and “the spiritual” or between scientific and religious approaches to the world, such occasions - surprisingly - appear. And even more: as we will try to show in our empirical analysis, they are important for maintaining the respective epistemic cultures and their concepts strong, distinct, and yet interconnected.

Příspěvek v rámci čtvrtečního semináře CTS a Týdne vědy a techniky AV ČR (CTS, 10-12h, blok "Co se děje na Zemi" - spolu s Davidem Storchem a Cyrilem Říhou)