6. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
29. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Obrat k jazyku
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?
22. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Konstruktivismus a dekonstrukce
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií, konstruktivisté par excellence, tak málo dovolávají Bergera a Luckmanna? Konstruktivistické nedorozumění: od "sociální konstrukce reality" ke "konstrukci sociální reality". Co je vlastně konstruováno a kdo konstruuje? Problém s konstruktivistickou kritikou. Dekonstrukce a děs z radikálního konstruktivismu.
21. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Jak je to s jedinečností v kvalitativním výzkumu (Hoješín u Seče)
Příspěvek pro 11. pracovní konferenci Biografu, 19.-21. června 2009,
areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)
18. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Příběh vizionářky a pravda zjevení: Posezení nad dokumentarním filmem (Praha)
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)
V našem výzkumu se snažíme lépe porozumět povaze náboženské skutečnosti skrze sociologické studium zvláštních, nadpřirozených případů, jako jsou například démonické posedlosti nebo náboženská zjevení. Jedním z hlavních případů, kterými se takto zabýváme, jsou mariánská zjevení v Litmanové na Slovensku. Nedávno byl natočený o hlavní protagonistce litmanovských událostí dokumentární film. Ukázky z tohoto filmu a některé reakce na něj chceme na tomto volném, předprázdninovém sezení společně shlédnout a probírat.
11. 5. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: K čemu je vlastně dobrý symetrický přístup? Metodologické poznámky ze sociologického výzkumu náboženských zjevení a démonických posedlostí (Bratislava)
Zvaná přednáška pro metodologickou sekci Slovenské sociologické společnosti, Bratislava, zasedací místnost Filozofického ústavu SAV, 14h
2. 4. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: "This is for the first time when it is for the second time": Reflections on uniqueness in sociological descriptions and explanations (Praha)
Příspěvek pro mezinárodní workshop CTS Praha a IGPP Freiburg "The challenge of uniqueness", Centrum pro teoretická studia, 2.-4. dubna 2009 (Husova 4, Praha 1, seminární místnost CTS)
The problem of uniqueness in sociology is often seen as a problem of methodology. It refers to research configurations in which we deal only with a few cases or even with a single case so that it becomes impossible using standardized statistical tools and generalizing our findings to cover some wider population. In such situations, we mobilize “qualitative methods”. I will briefly comment on their practical relevance and on the nature of knowledge they bring about. Uniqueness, however, can also be taken as a substantive sociological issue. There are sociologists (including myself) who consider uniqueness as an omnipresent and irreducible feature of social reality – a feature that should be taken seriously. This implies a radical redefinition of the sociological perspective and of basic sociological questions. The redefinition is often misunderstood though. While we must understand and deeply respect that everything happens only once, and at one place, it is equally serious that we take account of things made durable, repeatable, and standardized or generalized on a mass scale and daily basis. It is not a paradox: the former should be taken as a theoretical-methodological precondition of the latter.
9. 3. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Přirozený svět a naturalizace skutečnosti: K debatám o "přirozeném" světě z pohledu sociologa (Praha)
Přednáška v rámci cyklu interních pracovních transdisciplinárních seminářů CTS na téma "přirozeného" světa
Představa přirozeného světa byla Husserlem nastolena jako součást úvah o krizi evropských věd. Jak se vědecká práce mění v "pouhý provoz", ztrácí se z ní cit pro otázky smyslu - tedy povědomí o vlastních mimo-vědeckých základech a snaha o zasazení do nějakého celku. S ohledem na toto vymezení se přirozený svět často bere jako něco, od čeho se objektivující svět vědy odtrhává a vzdaluje - přirozený svět a věda se stavějí proti sobě. Tuto představu zproblematizoval pěkně mimo jiné Michal Ajvaz a já v tomhle na něj svým způsobem navážu. Budu mluvit o sociálním konstruktivismu, který s Alfredem Schutzem v zádech tematizoval objektivaci jako všudypřítomnou součást běžného života, tedy každodenního světa lidí. Takovou "obyčejnou objektivací" vlastně rozšiřujeme oblast samozřejmého, netematizovaného a daného, a zároveň celostného a významuplného. Prostředky tzv. sociálního konstruování zkrátka skutečnost naturalizujeme. Jak se má tato naturalizace k představám přirozeného světa (tak, jak jsme se jim - téměř výlučně ve vztahu ke světu objektivující vědy - věnovali)?
20. 1. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Princip symetrie z hlediska respondentů: Posedlost, zjevení a duševní nemoc ve výzkumných rozhovorech s duchovními (Olomouc)
Příspěvek na konferenci Kvalitativní přístup pro praxi (VIII. česko-slovenská konference o Kvalitativním přístupu a metodách ve vědách o člověku), 19.-20. 1. 2009, Olomouc
Zabýváme se tím, jak se v psychiatrii nakládá se zážitky jako slyšení Božího hlasu nebo vidění Panny Marie; zároveň nás zajímá, jak se s těmito jevy pracuje v katolické pastoraci. Jak se vyjednává status těchto jevů? Kdy se z nich stává legitimní náboženská zkušenost a kdy symptom duševní nemoci? Přistupujeme k těmto otázkám „symetricky“ - nedáváme apriori přednost lékařským nebo duchovním vysvětlením. Takový přístup, běžný např. v sociologii vědy, jsme ukázali a vysvětlili na rozboru filmu „V moci ďábla“ (2005), v němž se rozehrává nejednoznačný vztah mezi medicínskou a duchovní interpretací příběhu mladé dívky, kterou její rodina pokládala za posedlou a která zemřela po neúspěšném exorcismu (Konopásek & Paleček 2006). Může mít takový symetrický přístup nějaký praktický význam i pro ty, které studujeme? Na toto téma jsme hovořili se čtyřmi katolickými knězi. Požádali jsme je, aby se předem podívali na zmíněný film a přečetli si i náš text o něm. V tomto příspěvku chceme na základě oněch rozhovorů ukázat, v čem se potkává nebo míjí náš zvláštní výzkumnický pohled s pohledy respondentů, a také jak tento reflexivní experiment přispěl k našemu vlastnímu chápání zvoleného přístupu.
4. 12. 2008
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Zjevení a posedlost jako hraniční objekty v psychiatrii a pastoraci (Praha)
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)
Fenomény jako je posedlost démony, zjevení Panny Marie nebo slyšení hlasu Božího jsou mnohdy kontroverzní a obtížně uchopitelné. Člověk s těmito zážitky se může dostat jak do péče duchovních, tak do péče psychiatrické; jeho zkušenosti totiž mohou být chápány jako symptomy duševní nemoci nebo jako nefalšovaný duchovní prožitek. V psychiatrii i pastoraci se však překvapivě vyskytují i situace, kdy tyto na první pohled protichůdné “interpretace” spíše pokojně koexistují, kdy se mezi nimi nerozhoduje v logice buď-anebo. Pokusíme se ukázat, že tyto situace jsou pro oba obory svým způsobem důležité a že přistoupit na takovou nejednoznačnost neznamená rezignovat na pastorační či psychiatrickou práci, ale může to naopak otevírat příležitost k činu.
27. 11. 2008
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Apparitions and possessions as border objects: An exploration into epistemic cultures of mental health care and pastoral care (Praha)
Apparitions and possessions are a strange kind of phenomena. Being rather marginal and extraordinary experiences or happenings, often hardly accountable and controversial, they can be defined, treated, understood and accepted (i.e., performed, enacted) from within at least two different perspectives or epistemic cultures: mental health care and pastoral care. Simply put, they can be taken as symptoms of psychopathology or as genuine spiritual events. In this paper we would like to focus upon occasions when the two seemingly conflicting “interpretations” rather peacefully co-exist. Given the omnipresent tensions between “the rational” and “the spiritual” or between scientific and religious approaches to the world, such occasions - surprisingly - appear. And even more: as we will try to show in our empirical analysis, they are important for maintaining the respective epistemic cultures and their concepts strong, distinct, and yet interconnected.Apparitions and possessions are a strange kind of phenomena. Being rather marginal and extraordinary experiences or happenings, often hardly accountable and controversial, they can be defined, treated, understood and accepted (i.e., performed, enacted) from within at least two different perspectives or epistemic cultures: mental health care and pastoral care. Simply put, they can be taken as symptoms of psychopathology or as genuine spiritual events. In this paper we would like to focus upon occasions when the two seemingly conflicting “interpretations” rather peacefully co-exist. Given the omnipresent tensions between “the rational” and “the spiritual” or between scientific and religious approaches to the world, such occasions - surprisingly - appear. And even more: as we will try to show in our empirical analysis, they are important for maintaining the respective epistemic cultures and their concepts strong, distinct, and yet interconnected.
6. 11. 2008
:::: Zdeněk Konopásek: Věříme vědě moc, anebo málo? (Praha)
Příspěvek v rámci čtvrtečního semináře CTS a Týdne vědy a techniky AV ČR (CTS, 10-12h, blok "Co se děje na Zemi" - spolu s Davidem Storchem a Cyrilem Říhou)
13. 10. 2008
:::: Zdeněk Konopásek: K debatám o kognitivismu v sociologii (Praha)
Příspěvek na speciálním semináři k narozeninám Ivana M. Havla, CTS (seminární místnost, 9-17h)
21. 8. 2008
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Debating possession/mental illness with mental health professionals and clerics: Acting with a symmetrical approach in adverse fields
We study how catholic quasi/religious experiences are dealt with in psychiatric care. We ask how it happens that, in particular therapeutic or pastoral settings, phenomena such as hearing the voice of God or having an apparition of Virgin Mary are enacted by participants as, on one hand, a legitimate religious experience or, on the other hand, a symptom of mental illness. To understand this border-work carried out, from time to time, in psychiatric (and also pastoral) practice, we used a symmetrical approach, in which no preference is a priori given to spiritual or medical explanations. That is also why we interviewed, among others, not only psychiatric professionals, but also catholic priests. Our interviewees frequently manifested their genuine interest in our research. Facing their curiosity (but also initial hesitations) we started thinking about the value of symmetrical approach somewhat differently. We appreciated that the “politics of symmetry” has implications far beyond what and how is known and started thinking more of what the symmetrical perspective means for “acting with our scientific knowledge” in the medical and pastoral fields. We decided to set up an experiment. In our early paper on the topic, we discussed a horror/court drama “Exorcism of Emily Rose” (Scott Derrickson, 2005), which tells about a catholic priest accused of negligent homicide of a young woman, Emily Rose, who had been considered by her family and the priest as possessed and did not survive attempted exorcism. Two competing versions of the case were confronted during the trial: while the prosecutor argued that Emily had been sick and exorcism directly led to her death, the defendant – with the help of an anthropologist – tried to take seriously the reality of possession. In this early paper, we show how the movie on Emily Rose carefully develops a balanced view of the phenomena and we also use this analysis to explain the principle of symmetry in our own research design. In the experiment, we have asked some mental health professionals and clerics, to watch the movie and read our early paper to prepare themselves for subsequent focused discussions with us. In the paper proposed for the 4S/EASST conference, we thus want to offer a close analysis of these discussions and shed some light on how the (explained and applied) principle of symmetry might be understood or misunderstood, accepted or rejected as relevant by the concerned professional audiences. We therefore want to contribute to the STS literature on symmetry by a small empirical exercise focused not so much on the “cognitive” relevance of this methodological standpoint, but rather on how symmetrical accounts can be accepted, understood and used by actors in the field(s) under study.
3. 6. 2008
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Social sciences meet exorcism: On the reality of illness and demons in the Scott Derrickson’s movie Exorcism of Emily Rose
In our research we focus on the thresholds, passages and incommensurabilities between psychiatry and spirituality. More specifically, we ask: How it happens, in terms of observable and accountable practices, that phenomena such as hearing the voice of God, having an apparition of Virgin Mary or suffering from demonic oppression are sometimes understood as symptoms of mental illnesses or, other times, as elements of true spiritual or religious experience? Assuming that it simply is psychiatry, which produces the former, and pastoral practice, which pushes such cases to the latter end, is misleading. The field of practices we study is much more complicated. A useful methodological tool for observing subtleties of our phenomena is taking a symmetrical stand toward them, i.e., taking the spiritual and the psychiatric equally seriously. In our paper we would like to discuss the movie “Exorcism of Emily Rose” (Scott Derrickson, 2005), a combination of horror and court drama, in which a priest is sued for causing death of a young woman by performing exorcism on her. We analyze various means by which the film maintains undecidability for us, as audience, as for the key point of the story: was the young woman, Emily Rose, sick, or possessed? The aim of our analysis is to show what such a symmetrical approach might mean and what implications it could have for research practice, which also can be seen, after all, as a kind of trial.