1. 12. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Co za sociologii je sociologie vědy a technologií
Přednáška v rámci předmětu "Věda o vědě", magisterský program informačních studií na FF MU v Brně (zač. 15h, Arne Nováka 1)
Sociologické studium vědy a technologií představuje velmi živý podobor, jehož obecně-teoretický a metodologický význam přesahuje i do ostatních oblastí sociálně-vědného zkoumání. Abych ukázal v čem, stručně nejprve vysvětlím, jaké otázky a jaká řešení tento podobor historicky utvářely. Dále vyložím základní stanoviska dnešní sociologů vědy a nejčastější nedorozumění okolo nich. Zvláštní pozornost budu věnovat tzv. konstruktivismu.
1. 12. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: O začarovaném kruhu čisté vědy a čisté politiky - spory o dálniční obchvat Plzně
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Alternativou zdůrazňování "holých faktů" (viz spory o devitalizaci) nemá být příklon k nějakému "čistě politickému" řešení. Naopak, snaha rozhodnout spor ryze politickými prostředky často jenom posiluje posedlost nezávislou expertízou. Tím se vytváří začarovaný kruh, ve kterém ztrácí jak věda, tak politika. To si ukážeme na případu sporů o dálniční obchvat Plzně.
24. 11. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Síla a slabost "holých faktů" - o devitalizaci sociologickýma očima
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Téma vztahů mezi vědou/technologií a politikou. Analýza sporů o tzv. devitalizaci ukazuje dva protikladné způsoby vedení politicko-vědeckých kontroverzí (diskurs čistoty a diskurs mísení) a zároveň otevírá prostor úvahám o jejich přednostech a zrádnostech. Vedle moderní představy o vědě a politice jako dvou nesouměřitelných a zcela odlišně založených světech, se stále jasněji projevuje docela i docela ne-moderní logika vědy: logika, podle které nás důraz na "holá fakta" nespojuje a neposiluje, ale spíš rozděluje a oslabuje.
28. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Explaining the unexplainable: Scientific and religious truths about apparitions
We are studying how reported phenomena such as having visions of Jesus Christ or seeing and talking to Virgin Mary are practically dealt with – i.e., accounted, doubted, believed, investigated, recognized as true or false… or, as part of all this, translated into something else (for instance, into a psychiatric symptom). Besides analyzing historical material, theological and pastoral literature, thematically related pop-cultural artifacts, contemporary psychiatric cases and respective religious experiences, we conduct an extensive case study of Marian apparitions that took place 1991-95 in Litmanová, Slovakia. Based on this heterogeneous empirical ground, we want to discuss the relationship between religious and scientific approaches to the phenomena: what a how constitutes “the truth” of this or that apparition? Where and when? Although the religious and the scientific are often seen as antagonistic, we offer a more subtle and complex view, in which ambivalence, partiality and practical relevance play important, and often “positive”, affirming roles. The mutual relationship between scientific and religious views of the issue is further complicated by the observation that, for instance, one can identify multiple and often diverging “truths” of apparition within the religious practice. In fact, it is not only us, STS inclined researchers, but religious people themselves (clerics as well as laics), who often appreciate not so much some intrinsic qualities and genuineness of the miraculous events themselves, but rather “all the transformations [the reported encounter] undergo later in the hands of others” (Latour). By focusing on controversial piety and devotionalism “in action”, we try to better understand neglected aspects of contemporary religious life. In this respect, our research can be debated as an(other) application of STS inspired views in the field of religion studies.
20. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: David Bloor a co následovalo (silný program, studia laboratorní práce, studium vědeckých diskursů a další)
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Strong programme Davida Bloora (Edinburgh school) jako evropská odpověď na Mertona. Rozlišování mezi interními a externími stránkami vědy nelze brát jako východisko. Princip symetrie: vědeckou pravdu je třeba vysvětlovat sociálně, stejně jako vědecká selhání. Princip reflexivity: vlastní závěry ohledně vědy je třeba vztahovat sám na sebe (na sociologii vědy). Jak se uzavírají vědecké rozepře? – program empirického relativismu H.M. Collinse. Etnografie laboratorní práce – fungování inskripcí při (sociální) konstrukci vědeckých faktů. Vědecký diskurs a „nové literární formy“. Feminismus, SCOT (sociální konstrukce technologií) a další směry.
13. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Věda jako instituce - Mertonovská sociologie vědy
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Věda jako instituce. Normativní struktura vědy: organizovaný skepticismus, universalismus, nezaujatost, komunismus – nikoli jako abstraktní osobní hodnoty, ale jako institucionalizované principy. Sociologie vědy jako studium „sociálních stránek“ vědecké práce. Správná věda vysvětluje sama sebe.
6. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
29. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Obrat k jazyku
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?
22. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Konstruktivismus a dekonstrukce
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií, konstruktivisté par excellence, tak málo dovolávají Bergera a Luckmanna? Konstruktivistické nedorozumění: od "sociální konstrukce reality" ke "konstrukci sociální reality". Co je vlastně konstruováno a kdo konstruuje? Problém s konstruktivistickou kritikou. Dekonstrukce a děs z radikálního konstruktivismu.
21. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Jak je to s jedinečností v kvalitativním výzkumu (Hoješín u Seče)
Příspěvek pro 11. pracovní konferenci Biografu, 19.-21. června 2009,
areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)
18. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Příběh vizionářky a pravda zjevení: Posezení nad dokumentarním filmem (Praha)
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)
V našem výzkumu se snažíme lépe porozumět povaze náboženské skutečnosti skrze sociologické studium zvláštních, nadpřirozených případů, jako jsou například démonické posedlosti nebo náboženská zjevení. Jedním z hlavních případů, kterými se takto zabýváme, jsou mariánská zjevení v Litmanové na Slovensku. Nedávno byl natočený o hlavní protagonistce litmanovských událostí dokumentární film. Ukázky z tohoto filmu a některé reakce na něj chceme na tomto volném, předprázdninovém sezení společně shlédnout a probírat.
11. 5. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: K čemu je vlastně dobrý symetrický přístup? Metodologické poznámky ze sociologického výzkumu náboženských zjevení a démonických posedlostí (Bratislava)
Zvaná přednáška pro metodologickou sekci Slovenské sociologické společnosti, Bratislava, zasedací místnost Filozofického ústavu SAV, 14h
2. 4. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: "This is for the first time when it is for the second time": Reflections on uniqueness in sociological descriptions and explanations (Praha)
Příspěvek pro mezinárodní workshop CTS Praha a IGPP Freiburg "The challenge of uniqueness", Centrum pro teoretická studia, 2.-4. dubna 2009 (Husova 4, Praha 1, seminární místnost CTS)
The problem of uniqueness in sociology is often seen as a problem of methodology. It refers to research configurations in which we deal only with a few cases or even with a single case so that it becomes impossible using standardized statistical tools and generalizing our findings to cover some wider population. In such situations, we mobilize “qualitative methods”. I will briefly comment on their practical relevance and on the nature of knowledge they bring about. Uniqueness, however, can also be taken as a substantive sociological issue. There are sociologists (including myself) who consider uniqueness as an omnipresent and irreducible feature of social reality – a feature that should be taken seriously. This implies a radical redefinition of the sociological perspective and of basic sociological questions. The redefinition is often misunderstood though. While we must understand and deeply respect that everything happens only once, and at one place, it is equally serious that we take account of things made durable, repeatable, and standardized or generalized on a mass scale and daily basis. It is not a paradox: the former should be taken as a theoretical-methodological precondition of the latter.
9. 3. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Přirozený svět a naturalizace skutečnosti: K debatám o "přirozeném" světě z pohledu sociologa (Praha)
Přednáška v rámci cyklu interních pracovních transdisciplinárních seminářů CTS na téma "přirozeného" světa
Představa přirozeného světa byla Husserlem nastolena jako součást úvah o krizi evropských věd. Jak se vědecká práce mění v "pouhý provoz", ztrácí se z ní cit pro otázky smyslu - tedy povědomí o vlastních mimo-vědeckých základech a snaha o zasazení do nějakého celku. S ohledem na toto vymezení se přirozený svět často bere jako něco, od čeho se objektivující svět vědy odtrhává a vzdaluje - přirozený svět a věda se stavějí proti sobě. Tuto představu zproblematizoval pěkně mimo jiné Michal Ajvaz a já v tomhle na něj svým způsobem navážu. Budu mluvit o sociálním konstruktivismu, který s Alfredem Schutzem v zádech tematizoval objektivaci jako všudypřítomnou součást běžného života, tedy každodenního světa lidí. Takovou "obyčejnou objektivací" vlastně rozšiřujeme oblast samozřejmého, netematizovaného a daného, a zároveň celostného a významuplného. Prostředky tzv. sociálního konstruování zkrátka skutečnost naturalizujeme. Jak se má tato naturalizace k představám přirozeného světa (tak, jak jsme se jim - téměř výlučně ve vztahu ke světu objektivující vědy - věnovali)?
20. 1. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Princip symetrie z hlediska respondentů: Posedlost, zjevení a duševní nemoc ve výzkumných rozhovorech s duchovními (Olomouc)
Příspěvek na konferenci Kvalitativní přístup pro praxi (VIII. česko-slovenská konference o Kvalitativním přístupu a metodách ve vědách o člověku), 19.-20. 1. 2009, Olomouc
Zabýváme se tím, jak se v psychiatrii nakládá se zážitky jako slyšení Božího hlasu nebo vidění Panny Marie; zároveň nás zajímá, jak se s těmito jevy pracuje v katolické pastoraci. Jak se vyjednává status těchto jevů? Kdy se z nich stává legitimní náboženská zkušenost a kdy symptom duševní nemoci? Přistupujeme k těmto otázkám „symetricky“ - nedáváme apriori přednost lékařským nebo duchovním vysvětlením. Takový přístup, běžný např. v sociologii vědy, jsme ukázali a vysvětlili na rozboru filmu „V moci ďábla“ (2005), v němž se rozehrává nejednoznačný vztah mezi medicínskou a duchovní interpretací příběhu mladé dívky, kterou její rodina pokládala za posedlou a která zemřela po neúspěšném exorcismu (Konopásek & Paleček 2006). Může mít takový symetrický přístup nějaký praktický význam i pro ty, které studujeme? Na toto téma jsme hovořili se čtyřmi katolickými knězi. Požádali jsme je, aby se předem podívali na zmíněný film a přečetli si i náš text o něm. V tomto příspěvku chceme na základě oněch rozhovorů ukázat, v čem se potkává nebo míjí náš zvláštní výzkumnický pohled s pohledy respondentů, a také jak tento reflexivní experiment přispěl k našemu vlastnímu chápání zvoleného přístupu.
? - recenze vyjde v časopise Biograf