Věda, technologie a společnost: konference, semináře, přednášky
10. 9. 2025
:::: Jan Maršálek & Zdeněk Konopásek: Suspended or Sacrificed? Has the SSK’s Critical Ambition Undermined its Research Programme?
Vystoupení na konferenci STS-CH “Holding Things Together? Change, Continuity, Critique?”, 10–12 září, 2025
Because of its often technical focus, the critical edge of the sociology of scientific knowledge as it was promoted from the 1970s to the 1990s can easily be overlooked. For many observers of this classic period of SSK, discussions about its relativism, of which the so-called Science Wars were an important culmination, have ended up by obscuring the real target of its critical stance, i.e. the public image of science and its guarantor, the philosophy of science. This was indeed the situation to which Bruno Latour and Harry Collins, each in his own way, responded in 2002 and 2004 in their famous texts "The Third Wave of Science Studies: Studies of Expertise and Experience" and "Why Has Critique Run Out of Steam?” In a series of short papers and a subsequent discussion, we will ask whether the critical programme of the classical SSK can be regarded as a futile and regrettable casualty of the Science Wars. We will consider whether it could still prove its viability within STS, which has since reconfigured its critical competence, and perhaps beyond, for example in the field of general science education. Would it be an exaggeration to say that the original critical agenda of the SSK is becoming even more relevant in our societies, precisely because they are lamenting the loss of the togetherness and unity, the building of which has always been the primary research interest of the SSK?
10. 9. 2025
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Maršálek: Collins and Latour: Untangling the disappearance of SSK
Vystoupení na konferenci STS-CH “Holding Things Together? Change, Continuity, Critique?”, 10–12 září, 2025
To reflect upon the current situation in the STS field we should not overlook the strange disappearance of one of its predecessors, namely sociology of scientific knowledge (SSK) – i.e., the detailed sociological study of how scientific facts or truths are being achieved by means of collective scientific practices. This subdiscipline has never been openly refuted or abandoned by STS practitioners, its authors are considered classics today, but still it almost vanished from the journals it once dominated. What actually happened? There are many possible explanations. In this paper, we will discuss Collins' argument, namely that the popularity of Latourian ANT is responsible for this development and that the critical agenda of science studies needs to be reformulated within the so-called third wave. We will also examine the Latour’s response to that time situation (esp. in his article Why has critique run out of steam?, 2004), which we read as an attempt to find a way to explain anew and continue his own program. We will conclude by considering the subsequent trajectories of both Collins’s and Latour’s work in relation to SSK and by a critical discussion of whether and why we miss SSK today.
24. 6. 2025
:::: Zdeněk Konopásek: Poznámky ke vztahům mezi vědou a politikou v antropocénu
Environmental Law and Politics between Skepticism and Activism, Online kulatý stůl
13. 4. 2025
:::: Když jemnost vypadá jako bezmoc: O vědě a politice pod tlakem
Přednáška na Ekologických dnech v Olomouci-Sluňákově (EDO 2025)
Situace je vážná a vyhrocená. Kovid. Klima. Války. Mikroplasty. Biodiverzita. Cítíme potřebu jednat. Mnozí přitom často vzhlížejí k vědě jako k arbitrovi a autoritě. Věřte vědcům! Další ale na vědu útočí. Věda se podle nich stává víc a víc poplatnou politice. Je zideologizovaná. Často všelijak angažovaná. A tudíž nedůvěryhodná, protože jí chybí nestrannost a nezaujatost. Jednoduchá cesta z toho ven není, byť se ji neustále snažíme prošlapávat: sníme o ryzí, apolitické vědě... Ukážu marnost a nepřiměřenost našich očekávání ohledně vztahů mezi vědou a politikou na případu nedávných událostí kolem Living Planet Indexu. LPI je vlivný ukazatel hrozivého poškozování přírody na celé planetě. Kolegové z CTS v uplynulém roce předvedli, že tento index je špatně konstruovaný a jeho hodnoty jsou zavádějící. Byl to tak trochu skandál. Moc určitého, přesného a zároveň alarmujícího vědění, kterou celá desetiletí dodával ochráncům přírody, se ukázala jako falešná. Debaty o politicky poplatné vědě, kterou koriguje věda čistá, politikou nepošpiněná, opět ožily. Dobrá příležitost podívat se na tyto otázky pod drobnohledem.
18. 11. 2024
:::: Zdeněk Konopásek: Analytic software as a "research tool": Revisiting epistemology of qualitative social sciences
Příspěvek pro workshop Thinking Technical Objects as Epistemological Details, Paříž, 18-19. 11. 2024
9. 9. 2024
:::: Zdeněk Konopásek: Angažovaná nezaujatost? Věda a politika v antropocénu
Přednáška na Letní škole CTS "Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě", 2024 Praha
21. 4. 2024
:::: O co jde v politice? Vždycky o několik věcí naráz
Přednáška na Ekologických dnech v Olomouci-Sluňákově (EDO 2024)
Vysázet je možné plantáž, les nikoli. O jaké společenské pořádky usilujeme? Takové, které by měly blízko k plantáži, anebo k lesu? … Náš sdílený svět se typicky a zcela bezděčně uskutečňuje z mnoha různých stran najednou, prací mnoha rukou. Když ale do podoby tohoto světa chceme nějak cíleně zasáhnout, nějak ho změnit, snadno na to zapomínáme. Pod tlakem času a existenčního ohrožení se obracíme k ryze odborným, tzv. nepolitickým řešením. Snažíme se politiku obejít cestou rozumu. Zakládáme plantáž... Pokusím se předvést, v čem jsou takové snahy zrádné. Poukážu při tom na několik příkladů zauzlení mezi odborností a aktivismem, vědou a politikou. Hlavní empirická pozornost bude ale věnována případu tzv. globální uhlíkové daně, která slibuje přinést východisko z klimatické krize.
Videozáznam zde.
24. 1. 2024
:::: Vědecká gramotnost jako občanská kompetence
Účast na pracovním semináři (Praha, FlÚ AV ČR)
Termín „vědecká gramotnost“ se objevuje v prohlášeních národních i nadnárodních organizací od České školní inspekce po UNESCO, různá pojetí vědecké gramotnosti však směřují k různým vzdělávacím cílům a navrhují rozvíjet v žácích a žákyních různé schopnosti. Workshop si klade za cíl přispět ke sdílenému vymezení „vědecké gramotnosti“, a tedy ke konvergenci budoucích vzdělávacích inovací.
7. 12. 2023
:::: Science Studies před tabulí
Účast na pracovním semináři (Praha, FlÚ AV ČR)
Jak funguje věda? Na středních školách je fungování vědy postaveno především
na myšlenkách Karla Poppera a v roli jediného arbitra je experiment. Jak ale
funguje skutečná věda? Udržitelnost popperovského zjednodušení se stává tváří
v tvář pokrokům ve filosofii vědy a tzv. Science Studies diskutabilní.
30. 11. 2023
:::: Kulatý stůl: Philosophy of Science and Science and Technology Studies through the Lens of Technology
Účast na česko-francouzské odborné debatě (Praha, 30.11.-2.12. 2023)
On the international scene, the separation between 'STS' and philosophy of science
seems more marked than ever. Since the great controversies between relativists and
realists in the 1980s and the Science Wars of the 1990s, the two communities have
drifted far apart, and in a sense beyond dissensus. However, a good part of STS
specialists could benefit from a philosophical perspective on their work, and vice
versa, philosophers of science from a better understanding of problems that have
long haunted the history and sociology of science as well as STS.
8. 9. 2023
:::: Zdeněk Konopásek: Angažovaná nezaujatost? Věda a politika v antropocénu
Přednáška na Letní škole CTS "Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě", 4.-8. 9. 2023 Praha
23. 2. 2023
:::: Zdeněk Konopásek: K sociologii přírodovědy a přírodopolitiky: Bruno Latour a jak mu rozumět v souvislostech
Přednáška na Biologických čtvrtcích ve Viničné, Viničná 7, Praha 2 (Posluchárna Fotochemie), zač. 17:15
Před nedávnem zemřel Bruno Latour, francouzský sociolog vědy. Zabýval se tím, jak rozumět přírodním vědám, ale také něčemu, co sám nazýval politikou přírody. V poslední době, kdy začal být považován za globální intelektuální celebritu a kdy se k němu - po desetiletích ignorování - začali hlásit opravdu mnozí, hodně psal o antropocénu a o jeho politických souvislostech. Recepce Latourova díla byla vždycky plná nedorozumění. Některá proberu. Obecně platí, že abychom tomuto mysliteli rozuměli opravdu dobře, je vhodné vidět jeho dílo v nějakém celku, dohromady.
21. 11. 2022
:::: Zdeněk Konopásek (s Petrem Pokorným): Věda v politice, politika ve vědě; vědecky i politicky vzato
Presentace na interním pracovním semináři CTS
V posledních letech jsem hodně psal o složitém vztahu mezi vědou a politikou. Psal jsem o tom vědecky. Ale také politicky. Že jedno od druhého nejde oddělit čistým řezem, se dnes tak nějak uznává. Co to ale přesně znamená? V tom panují různá nedorozumění a ta se promítla i do polemik nad mými texty k tématu - polemik vědeckých, ale taky politických. Zvláště ukázková je v tomto směru reakce Pavla Barši. I té se budeme věnovat.
3. 6. 2022
:::: Zdeněk Konopásek: Mezi přírodou a kulturou, minulostí a přítomností, detailem a celkem, předpisem a praxí: Regulace stavění v CHKO
Vystoupení na 24. pracovní konferenci Biografu, Kněžice, 3.-5. června 2022
10. 1. 2022
:::: Zdeněk Konopásek: Jiříkovo vidění, Zdendovo tušení: K politickému rozměru „racionálních“ a geniálně jednoduchých řešení
Presentace na interním pracovním semináři CTS
Navážu na povídání Marka Hudíka z konce minulého roku o "uhlíkových daních" a pokusím se o pohled v zásadě na totéž, ale odjinud (a s jiným vyzněním). Poreferuji vlastně o debatě, kterou jsem loni v létě vedl s Jiřím Svobodou při natáčení dokumentárního filmu "Jiříkovo vidění". Pan Svoboda je fyzik, který už přes deset let navrhuje koncept globální uhlíkové daně. A dost marně ho prosazuje. Filmový dokument tuto marnost zachycuje a snaží se jí přijít na kloub. Nejsem odborník na daně a snahy o bezuhlíkatou ekonomiku sleduji jenom dost vzdáleně. Něco ale vím o složitých vztazích mezi vědou a politikou. V rozhovoru s panem Svobodou jsem se z tohoto hlediska snažil vysvětlit, proč je pro mne jeho elegantní řešení sporné, a hlavně, proč asi nenachází vstřícnou odezvu (tam, kde ji autor nápadu hledá).
? - recenze vyjde v časopise Biograf