Věda, technologie a společnost: konference, semináře, přednášky
18. 11. 2024
:::: Zdeněk Konopásek: Analytic software as a "research tool": Revisiting epistemology of qualitative social sciences
Příspěvek pro workshop Thinking Technical Objects as Epistemological Details, Paříž, 18-19. 11. 2024
9. 9. 2024
:::: Zdeněk Konopásek: Angažovaná nezaujatost? Věda a politika v antropocénu
Přednáška na Letní škole CTS "Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě", 2024 Praha
21. 4. 2024
:::: O co jde v politice? Vždycky o několik věcí naráz
Přednáška na Ekologických dnech v Olomouci-Sluňákově (EDO 2024)
Vysázet je možné plantáž, les nikoli. O jaké společenské pořádky usilujeme? Takové, které by měly blízko k plantáži, anebo k lesu? … Náš sdílený svět se typicky a zcela bezděčně uskutečňuje z mnoha různých stran najednou, prací mnoha rukou. Když ale do podoby tohoto světa chceme nějak cíleně zasáhnout, nějak ho změnit, snadno na to zapomínáme. Pod tlakem času a existenčního ohrožení se obracíme k ryze odborným, tzv. nepolitickým řešením. Snažíme se politiku obejít cestou rozumu. Zakládáme plantáž... Pokusím se předvést, v čem jsou takové snahy zrádné. Poukážu při tom na několik příkladů zauzlení mezi odborností a aktivismem, vědou a politikou. Hlavní empirická pozornost bude ale věnována případu tzv. globální uhlíkové daně, která slibuje přinést východisko z klimatické krize.
Videozáznam zde.
24. 1. 2024
:::: Vědecká gramotnost jako občanská kompetence
Účast na pracovním semináři (Praha, FlÚ AV ČR)
Termín „vědecká gramotnost“ se objevuje v prohlášeních národních i nadnárodních organizací od České školní inspekce po UNESCO, různá pojetí vědecké gramotnosti však směřují k různým vzdělávacím cílům a navrhují rozvíjet v žácích a žákyních různé schopnosti. Workshop si klade za cíl přispět ke sdílenému vymezení „vědecké gramotnosti“, a tedy ke konvergenci budoucích vzdělávacích inovací.
7. 12. 2023
:::: Science Studies před tabulí
Účast na pracovním semináři (Praha, FlÚ AV ČR)
Jak funguje věda? Na středních školách je fungování vědy postaveno především
na myšlenkách Karla Poppera a v roli jediného arbitra je experiment. Jak ale
funguje skutečná věda? Udržitelnost popperovského zjednodušení se stává tváří
v tvář pokrokům ve filosofii vědy a tzv. Science Studies diskutabilní.
30. 11. 2023
:::: Kulatý stůl: Philosophy of Science and Science and Technology Studies through the Lens of Technology
Účast na česko-francouzské odborné debatě (Praha, 30.11.-2.12. 2023)
On the international scene, the separation between 'STS' and philosophy of science
seems more marked than ever. Since the great controversies between relativists and
realists in the 1980s and the Science Wars of the 1990s, the two communities have
drifted far apart, and in a sense beyond dissensus. However, a good part of STS
specialists could benefit from a philosophical perspective on their work, and vice
versa, philosophers of science from a better understanding of problems that have
long haunted the history and sociology of science as well as STS.
8. 9. 2023
:::: Zdeněk Konopásek: Angažovaná nezaujatost? Věda a politika v antropocénu
Přednáška na Letní škole CTS "Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě", 4.-8. 9. 2023 Praha
23. 2. 2023
:::: Zdeněk Konopásek: K sociologii přírodovědy a přírodopolitiky: Bruno Latour a jak mu rozumět v souvislostech
Přednáška na Biologických čtvrtcích ve Viničné, Viničná 7, Praha 2 (Posluchárna Fotochemie), zač. 17:15
Před nedávnem zemřel Bruno Latour, francouzský sociolog vědy. Zabýval se tím, jak rozumět přírodním vědám, ale také něčemu, co sám nazýval politikou přírody. V poslední době, kdy začal být považován za globální intelektuální celebritu a kdy se k němu - po desetiletích ignorování - začali hlásit opravdu mnozí, hodně psal o antropocénu a o jeho politických souvislostech. Recepce Latourova díla byla vždycky plná nedorozumění. Některá proberu. Obecně platí, že abychom tomuto mysliteli rozuměli opravdu dobře, je vhodné vidět jeho dílo v nějakém celku, dohromady.
21. 11. 2022
:::: Zdeněk Konopásek (s Petrem Pokorným): Věda v politice, politika ve vědě; vědecky i politicky vzato
Presentace na interním pracovním semináři CTS
V posledních letech jsem hodně psal o složitém vztahu mezi vědou a politikou. Psal jsem o tom vědecky. Ale také politicky. Že jedno od druhého nejde oddělit čistým řezem, se dnes tak nějak uznává. Co to ale přesně znamená? V tom panují různá nedorozumění a ta se promítla i do polemik nad mými texty k tématu - polemik vědeckých, ale taky politických. Zvláště ukázková je v tomto směru reakce Pavla Barši. I té se budeme věnovat.
3. 6. 2022
:::: Zdeněk Konopásek: Mezi přírodou a kulturou, minulostí a přítomností, detailem a celkem, předpisem a praxí: Regulace stavění v CHKO
Vystoupení na 24. pracovní konferenci Biografu, Kněžice, 3.-5. června 2022
10. 1. 2022
:::: Zdeněk Konopásek: Jiříkovo vidění, Zdendovo tušení: K politickému rozměru „racionálních“ a geniálně jednoduchých řešení
Presentace na interním pracovním semináři CTS
Navážu na povídání Marka Hudíka z konce minulého roku o "uhlíkových daních" a pokusím se o pohled v zásadě na totéž, ale odjinud (a s jiným vyzněním). Poreferuji vlastně o debatě, kterou jsem loni v létě vedl s Jiřím Svobodou při natáčení dokumentárního filmu "Jiříkovo vidění". Pan Svoboda je fyzik, který už přes deset let navrhuje koncept globální uhlíkové daně. A dost marně ho prosazuje. Filmový dokument tuto marnost zachycuje a snaží se jí přijít na kloub. Nejsem odborník na daně a snahy o bezuhlíkatou ekonomiku sleduji jenom dost vzdáleně. Něco ale vím o složitých vztazích mezi vědou a politikou. V rozhovoru s panem Svobodou jsem se z tohoto hlediska snažil vysvětlit, proč je pro mne jeho elegantní řešení sporné, a hlavně, proč asi nenachází vstřícnou odezvu (tam, kde ji autor nápadu hledá).
11. 11. 2020
:::: Zdeněk Konopásek: Antropocén, ožehavá věc
Vystoupení na semináři katedry sociologie FSV UK (online)
O antropocénu dnes mluví laici i odborníci, napříč obory. Skrze tento pojem se nejčastěji vyjadřuje, že žijeme v epoše, ve které se člověk stal zásadní a hlavní silou, která formuje podobu planety. Věc je ale složitější a také zajímavější. Přesněji (a sociologicky) vzato: stala se takovou, příspěvky z mnoha stran. Nastíním, co všechno a proč se dostalo do hry, a nabídnu tak zjemněnou definici antropocénu. Vysvětlím, v čem může být taková definice "dobrá", a tedy jaký má nejen odborný, ale i politický smysl.
18. 8. 2020
:::: "Bad things" and the politics of being critical - zrušeno
Příspěvek chystaný pro EASST+4S konferenci, Praha, srpen 18-21, 2020; po rozhodnutí organizátorů, že konference proběhne v neupřesněném experimentálním virtuálním modu, jsem svou účast zrušil
In our project “Vulnerable residents in fragile residences: An inquiry into tensions of residential care” we focus on a double object: people and buildings. More precisely, we study (a) caring of people and (b) maintenance of their residences IN RELATION. There are many reasons for such a focus. I want to discuss one specific motivation related to the politics of critique in STS. How to be effectively critical? How to confront “bad things” and help “good things” happen? To be critical of something, we often try to show it as obviously and objectively stupid, irrational, and absurd. If we eventually associate “bad things” (such as climate change denial, technocracy in politics or resistance toward humanization of residential care) with some rationality, meaningfulness, and relevance, we risk being accused of standing on the wrong side and of unacceptable “relativization”... I believe that this way of being critical is unfortunate, since it underestimates our enemies. It implies that “bad things” are based on weak fundaments. As social scientists we should instead try to support our warnings by showing “bad things” as making relatively good sense in a number of ways, being well-integrated into rather reasonable and routinely accepted arrangements – this is, after all, why they are such a difficult enemy: strong, widespread and persistent. Studying objects in relation, such as in our research, where divergent or even contradictory values are at stake, can be taken as a useful heuristic tool for being critical in this more effective way.
20. 6. 2020
:::: Zdeněk Konopásek: Latour o antropocénu - složité vztahy mezi intelektuálním a politickým radikalismem
Přednáška na 57. výjezdním zasedání CTS, 19.-21. června 2020
Francouzský sociolog a myslitel Bruno Latour už několik let píše o antropocénu (nebo, jako to sám někdy nazývá, o "novém klimatickém režimu"). Jeho příklon k tomuto tématu je spojován s údajným obrácením názorovým: ten, kdo vědu vždycky jen kritizoval, ji prý začíná bránit. Zároveň to vypadá, jako by se Latour po mnoha letech naplno přihlásil k politické levici a intelektuálnímu aktivismu. Pěkným příkladem budiž jedna z jeho posledních knih: Down to Earth: Politics in the New Climatic Regime (Polity, 2018). Chci tento posun rozebrat a soustředit se přitom na to, v čem uvedená kniha opouští pole opatrné sociologické analýzy a vlastně zrazuje celou intelektuální tradici, kterou Latour zakládal a skoro celý život rozvíjel.
5. 12. 2019
:::: Zelená totalita: Přichází? A poznáme to? (diskuse)
Účast v diskusi z cyklu Enviro Meetup, pořádané Paralelní Polis, Dělnická 43, Praha 7; 18:30-20:00
"Environmentální hnutí nabývají zejména v západním světě na nebývalé síle. Protesty za záchranu klimatu, biodiverzity, volání po okamžitých opatřeních ke snížení ekologické stopy. Do toho přibývají reakce států, samospráv a korporací, které se předhánějí v příslibech ekologizačních opatření. Podaří se tento trend udržet při zachování svobodné společnosti? Nebo už se dávno řítíme do nového totalitního řádu, založeného na ideologii záchrany planety před environmentální katastrofou, které bude potřeba podřídit úplně všechno?" (Facebook pořadatele, Paralelní Polis)
? - recenze vyjde v časopise Biograf