25. 10. 2012
:::: Zdeněk Konopásek: What is meant by saying that a controversy is socio-technical? Against simplified views of how to pursue democracy in technological societies (Praha)
During last several decades, science and technology studies (STS) have had developed a convincing view, which challenges the idea of something purely technical as well as the idea of science external to what we call society or politics. Instead, STS authors write about complex socio-technical controversies that are articulated within a kind of hybrid forums, i.e., assemblies consisting of various elements and mixing together the lay and the expert, science and politics, nature and culture. This view has had some impact on the official EU and national policies and ideologies aiming at “democratization of expertise” (Liberatore 2001), “technical democracy” (Callon et al. 2009), or “robust and sustainable knowledge society” (Felt & Wynne 2007). The STS notion of the socio-technical is taken as a support for various forms of public and stakeholder involvement in what traditionally used to be a matter of expert assessment and decision making. Especially after the painful European experience with GMO it has become commonplace that a “social (ethical, political, cultural) dimension” is taken more seriously. Formally organized public consultations and dialogues are taken as prevention against possible social conflicts. I want to argue, however, that a number of shortcomings occurred during this translation of STS lessons into the language and procedures of practical politics. Based on my recent experience with the EU project on socio-technical challenges for implementing geological disposal of nuclear waste I will clarify some typical misunderstandings about the STS perspective. Contrary to what is too often supposed, talking about an issue as socio-technical (in the STS sense of the term) does not simply mean that certain political aspects are debated besides/before/after the technical ones. Rather, it implies approaching all possible aspects as both social and technical. To take the notion of socio-technical seriously thus means debating the social and the technical together, at the same time and as a single thing. Such an approach, I will also insist, can hardly be achieved/embodied by means of inviting selected activists (representing “the social”) and engineers (representing “the technical”) to spend time together exchanging standpoints and perspectives in a “fair dialogue”. When meetings with similar design are organized (and they often are), it not only deviates from what can reasonably be argued from within STS, but it also makes the idea of democratic governance in the age of science and technology empty and perverted.
22. 10. 2012
:::: Zdeněk Konopásek & Karel Svačina: InSoTeC – including Czech Republic participation (Praha)
Vystoupení na Radioactive waste management forum on stakeholder confidence (FSC), Praha, 22-24. října 2012
InSoTeC (International Socio-Technical Challenges for Geological Disposal; 2011-2013) is an EC-sponsored project aiming to generate a better understanding of the complex interplay between the technical and the social. It broadens the stream of socio-political research on radioactive waste management to include research on social aspects of science and technology in this matter and on the technical translation of socio-political requirements.
20. 10. 2012
:::: Zdeněk Konopásek & Karel Svačina: Making the nuclear waste repository locally acceptable… or real? Site selection as a socio-technical process (Copenhagen)
We are studying the site selection process for the deep geological disposal of nuclear waste in the Czech Republic. We understand this as a socio-technical controversy. Talking about the “socio-technical” does not simply mean that social aspects are considered alongside technical ones. Rather, it means focusing on how they are managed as elements that cannot easily (and without costs) be separated. The current siting phase in the Czech Republic highlights public negotiations and political decision-making. Underneath this “political” surface, however, technical developments are also understood to be taking place. For instance, municipalities sometimes realize rather well that when preliminary research is being proposed on their territories, “just for the sake of later qualified decision”, it also implies bringing the reality of geological disposal in the locality a step closer. They sense that better knowledge elaborating on the safety case for a repository will not be feasible without constructing a “rock laboratory” on site. And this knowledge-production site not only (by definition) resembles the future disposal facility, but can easily be transformed into one. Making the technology socially acceptable implies making it simultaneously more real. On other occasions, nonetheless, the same people strictly separate the technical from the social, insisting upon the purely political nature of the current phase in the site selection process. By making the intricacies of such boundary work more visible and graspable, we hope to contribute to a better understanding of nuclear waste management as a delicate contemporary challenge.
6. 12. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Existovali mikrobi před Pasteurem? - Latourova zapeklitá odpověď a její souvislosti
Přednáška pro Seminář k dějinám vědy na PřF UK (Viničná 7, 17:45)
4. 11. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Nadvláda ryze odborných hledisek – jak se uskutečňuje? Případ Natury 2000
Přednáška pro jednodenní seminář Katedry environmentálních studií FSS MU Brno Myšlenkové pozadí ochrany přírody, Fakulta sociálních studií MU, Brno, Joštova 10
Evropský projekt na ochranu biodiversity Natura 2000 byl založený na upřednostňování ryze odborných hledisek. Jakékoli jiné zřetele měly být až druhotné. V České republice se (na rozdíl třeba od Francie) tohle podařilo poměrně hladce naplnit. Jak tomuto úspěchu vědecky pojatého ochranářství rozumět, výsledkem jaké kolektivní praxe vlastně byl? Při bližším pohledu na mapovací fázi přípravy tohoto projektu zaujmou nejrůznější ne-dost-čisté vědecké postupy, často vyplývající z napětí mezi různými (jen částečně se překrývajícími perspektivami a přístupy). Jenže ty, pokusím se ukázat, bychom neměli chápat jako nějaké selhání či slabou stránku vědecky založených principů Natury 2000, ale naopak jako takové kvality sociálního jednání, které společnému úsilí mnoha různých aktérů dodávají na robustnosti a přidávají mu šanci na úspěch – a to dokonce právě jakožto výrazně odborně založenému projektu. Natura 2000 je z tohoto hlediska krásným případem pro sociologické studium vědy a vědeckosti.
3. 11. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Věda, technika, politika a další úhybné síly pokroku
Přednáška pro Dny vědy a techniky v CTS, Husova 4, 3. patro
Věda je prý hybnou silou pokroku. Jenže to je zavádějící klišé. Věda sama o sobě samozřejmě žádnou "hybnou silou" není. V Česku dnešní doby to zvlášť dobře vidíme třeba na tom, jaké zoufalé úsilí se vynakládá na to, aby věda byla uvedena do pohybu (či dokonce udržena při životě) jinými než vědeckými prostředky a silami - administrativním ovládáním, ekonomickými tlaky či poněkud zvrácenou logikou mezinárodního soutěžení. Součástí výše uvedeného klišé je i to, že o vědě jako hybné síle průšvihu se moc nemluví, ačkoli "pokrok" lze často od pozvolné cesty do maléru odlišit jen stěží. Věda, která se jindy cítí být hybnou silou pokroku, pak předvádí pozoruhodný úhybný manévr a prohlašuje se za něco docela jiného než za autonomní sílu, která (sama) něčeho dosahuje. Stává se součástí složitě propletených vztahů - hospodářských, náboženských, politických, technických, kulturních... a tyto souvislosti něco dělají a k něčemu tlačí vždy jen pohromadě a nejednoznačně. Se silami pokroku už to tak je: jsou výsledkem toho, že o světě vědy, techniky, politiky či ekonomiky mluvíme rozeklaným jazykem, jednou tak, jindy onak, podle okolností. Možná bychom to měli zkoušet i jinak.
22. 5. 2011
:::: Petr Kůrka, Zdeněk Konopásek, Pavel Kouba, Bedřich Velický a Jiří Fiala: Sociální konstruktivismus v matematice a přírodovědě (Sedlec-Prčice)
Panelová diskuse nad textem Bruno Latoura na 39. výjezdním zasedání CTS
11. 4. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: "Opravdu se jim Panna Maria zjevila?": O úloze faktů a faktického pochybování v náboženské víře
Přednáška v rámci diskusních setkání Sociologické večery, FSV UK, Hollar, 18:30-20:00
Případ mariánských zjevení ze slovenské Litmanové (1990-95) hezky naznačuje, že sociologický a teologický pohled na náboženskou skutečnost se nemusejí vylučovat. V obou perspektivách se náboženská pravda dané události osvědčuje v následných činech mnoha různých aktérů. Do jaké míry a v jakém smyslu se tato pravda opírá o fakta a faktické pochybování? Ačkoli bychom měli být velmi obezřetní vůči snahám poměřovat zbožnost vědeckými či pseudovědeckými kritérii, tato otázka vůbec není nesmyslná. V přednášce se pokusím vysvětlit proč (variace na téma přednášek z 16. a 17. března).
17. 3. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Ještě jednou ke zjevením Panny Marie v Litmanové: Potýkání s Bruno Latourem a jeho představami o tom, co je skutečně náboženské
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS, Husova 4, Praha 1, 3. patro (seminární místnost)
O případu litmanovských mariánských zjevení už jsme s kolegou Janem Palečkem v CTS několikrát mluvili. Poskytují totiž bohatý materiál pro empirické doložení a rozvedení našeho hlavního argumentu ohledně toho, co vlastně zakládá náboženskou pravdu. Ukazujeme, inspirováni pracemi Bruno Latoura v ohlasti sociologii vědy, že tuto pravdu nemá cenu hledat v těžko dostupných hlubinách niterného duchovního prožiku, ale spíš v tom, co s touto křehkou subjektivní zkušeností následně, docela prakticky a viditelně, dělají ostatní. V této přednášce se zaměřím na jakousi odvrácenou stranu naší původní inspirace, totiž na nesoulad mezi našimi pozorováními z Litmanové a tím, jak píše přímo o náboženství v některých svých spisech Bruno Latour. Ten totiž zdůrazňuje, že pravda náboženství nemá vůbec nic společného s (quasi-)vědeckým ohledem na fakticitu či s prokazováním existence nějakých vzdálených, tajemných, nepřístupných jsoucen; náboženství se prý naopak zcela zaměřuje na to, co je teď a tady - tedy nikoli na nějaký neviditelný duchovní svět kdesi "za" běžnou skutečností, ale na neustálé obnovování Boží přítomnosti ve světě. Rozbor litmanovských zjevení ukazuje daleko složitější rozvrh, ne tak jednoznačný. Přesto se mi v něm myslím podařilo najít klíč k jakémusi opatrnému přitakání vůči tomu, na čem Latourovi tolik záleží.
16. 3. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Co je nábožensky skutečné/skutečně náboženské: O zjeveních Panny Marie a latourovské sociologii
Přednáška na metodologickém semináři pracoviště oboru Historická sociologie na FHS UK, Areál Hůrka, Husníkova 2075, 158 00 Praha 13
7. 12. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: V čem spočívá pravda Mariánského zjevení?
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Co když principy latourovské sociologie vědy a technologií uplatníme na oblast, která je na první pohled vědě tak vzdálená – totiž např. na náboženská „nadpřirozená“ zjevení? I tady platí, že pravda a skutečnost se rodí mnoha činy, retroaktivně a kolektivně.
30. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Ještě jednou o síle a slabosti „ryzí odbornosti“: Politická nepolitika Natury 2000
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Ne-dost-čisté vědecké postupy, často vyplývající z napětí mezi různými (jen částečně se překrývajícími perspektivami a přístupy), nemusíme chápat jako selhání či slabou stránku postupů, jimiž se v ČR rodil vědecky založený projekt Natura 2000, ale naopak jako takové kvality sociálního jednání, které společnému úsilí mnoha různých aktérů dodávají na robustnosti a přidávají mu šanci na úspěch, a to – jen na první pohled paradoxně – právě jako výrazně odborně založenému projektu.
23. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: O začarovaném kruhu čisté vědy a čisté politiky: Spory o dálniční obchvat Plzně
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Alternativou zdůrazňování "holých faktů" (viz spory o devitalizaci) nemá být příklon k nějakému "čistě politickému" řešení. Naopak, snaha rozhodnout spor ryze politickými prostředky často jenom posiluje posedlost nezávislou expertízou. Tím se vytváří začarovaný kruh, ve kterém ztrácí jak věda, tak politika. To si ukážeme na případu sporů o dálniční obchvat Plzně.
16. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Síla a slabost "holých faktů": O devitalizaci sociologickýma očima
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Téma vztahů mezi vědou/technologií a politikou. Analýza sporů o tzv. devitalizaci ukazuje dva protikladné způsoby vedení politicko-vědeckých kontroverzí (diskurs čistoty a diskurs mísení) a zároveň otevírá prostor úvahám o jejich přednostech a zrádnostech. Vedle moderní představy o vědě a politice jako dvou nesouměřitelných a zcela odlišně založených světech, se stále jasněji projevuje docela i docela ne-moderní logika vědy: logika, podle které nás důraz na "holá fakta" nespojuje a neposiluje, ale spíš rozděluje a oslabuje.
9. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Teorie sítí-aktérů (Bruno Latour, Michel Callon, John Law) a současná STS
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Kritika silného programu: požadavek generalizované symetrie. Zavedení non-human aktérů jako prvků hybridní jednotky „síť-aktér“. Stabilizace, disciplinace a rozšiřování sítí-aktérů. Převrácení vektorů vysvětlování: pravda není to, co vysvětluje, ale to, co je třeba vysvětlit. Immutable mobile. Vyhrocený realismus ANT. Kritika ANT, post-ANT.
? - recenze vyjde v časopise Biograf