Věda, technologie a společnost: konference, semináře, přednášky

Příspěvek pro blok přednáškový 20x20 v kině Lucerna v Praze, v rámci oslav 20 let trvání CTS a Dnů vědy

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Strong programme Davida Bloora (Edinburgh school) jako evropská odpověď na Mertona. Rozlišování mezi interními a externími stránkami vědy nelze brát jako východisko. Princip symetrie: vědeckou pravdu je třeba vysvětlovat sociálně, stejně jako vědecká selhání. Princip reflexivity: vlastní závěry ohledně vědy je třeba vztahovat sám na sebe (na sociologii vědy). Jak se uzavírají vědecké rozepře? – program empirického relativismu H.M. Collinse. Etnografie laboratorní práce – fungování inskripcí při (sociální) konstrukci vědeckých faktů. Vědecký diskurs a „nové literární formy“. Feminismus, SCOT (sociální konstrukce technologií) a další směry.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Věda jako instituce. Normativní struktura vědy: organizovaný skepticismus, universalismus, nezaujatost, komunismus – nikoli jako abstraktní osobní hodnoty, ale jako institucionalizované principy. Sociologie vědy jako studium „sociálních stránek“ vědecké práce. Správná věda vysvětluje sama sebe.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?

Vystoupení na výroční konferenci Society for Social Studies of Science (4S), Tokyo, Japonsko, 25-29. srpna 2010

STS arguments about science (as well as about STS approaches and theoretical frameworks) are occasionally developed and “tested” by excursions to some other fields, such as political theory or economics. Among these fields, religion belongs to rather neglected areas – the most important exception being the work of Bruno Latour. Latour, referring mainly to religious icons and talk, challenges traditional thinking about differences between science and religion. He argues that we should understand religion in its own terms (“religiously”) while seeing it as something “local, objective, visible, mundane, unmiraculous, repetitive, obstinate, and sturdy”. When hearing about religion, we should avoid, Latour insists, turning our attention “to the far away, the above, the supernatural, the infinite, the distant, the transcendent, the mysterious, the misty, the sublime, the eternal”. Only then we can reframe the relationship between science and religion in a new, mutually meaningful and acceptable way… In this paper I will critically discuss and perhaps also make more refined these Latour’s arguments. Empirical evidence will be taken from my current ethnographic research on religious apparitions and demonic possessions, inspired by Latourian science studies. A case study on Marian apparitions in Eastern Slovakia (1991-5), for instance, nicely documents how religious practices do not simply aim at establishing some belief in (unwarranted knowledge of) non-present, distant entities; in many respects, these practices rather redirect our attention to what is present, close, and living. Contrary to what Latour seems to suggest, however, I will try to show that the respect toward the local, visible, graspable, mundane and repetitive cannot and, after all, is not (by various participating actors) separated from the interest in or the reality of supernatural, mysterious and transcendent religious phenomena. On the contrary, the two orientations are constitutively connected – and sometimes such a connection is even clearly reflected by priests or worshippers.

Příspěvek pro 12. pracovní konferenci Biografu, 18.-20. června 2010, areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)

Účast na workshopu "Dílna konstruktivistické sociologie vědy a technologií", Sociologický ústav AV ČR, 11h (Jilská 1, zasedací místnost č. 207)

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Ne-dost-čisté vědecké postupy, často vyplývající z napětí mezi různými (jen částečně se překrývajícími perspektivami a přístupy), nemusíme chápat jako selhání či slabou stránku postupů, jimiž se v ČR rodil vědecky založený projekt Natura 2000, ale naopak jako takové kvality sociálního jednání, které společnému úsilí mnoha různých aktérů dodávají na robustnosti a přidávají mu šanci na úspěch, a to – jen na první pohled paradoxně – právě jako výrazně odborně založenému projektu.

Přednáška v rámci předmětu "Věda o vědě", magisterský program informačních studií na FF MU v Brně (zač. 15h, Arne Nováka 1)

Sociologické studium vědy a technologií představuje velmi živý podobor, jehož obecně-teoretický a metodologický význam přesahuje i do ostatních oblastí sociálně-vědného zkoumání. Abych ukázal v čem, stručně nejprve vysvětlím, jaké otázky a jaká řešení tento podobor historicky utvářely. Dále vyložím základní stanoviska dnešní sociologů vědy a nejčastější nedorozumění okolo nich. Zvláštní pozornost budu věnovat tzv. konstruktivismu.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Téma vztahů mezi vědou/technologií a politikou. Analýza sporů o tzv. devitalizaci ukazuje dva protikladné způsoby vedení politicko-vědeckých kontroverzí (diskurs čistoty a diskurs mísení) a zároveň otevírá prostor úvahám o jejich přednostech a zrádnostech. Vedle moderní představy o vědě a politice jako dvou nesouměřitelných a zcela odlišně založených světech, se stále jasněji projevuje docela i docela ne-moderní logika vědy: logika, podle které nás důraz na "holá fakta" nespojuje a neposiluje, ale spíš rozděluje a oslabuje.

Vystoupení na výroční konferenci Society for Social Studies of Science (4S), Washington, USA, 28. října-1. listopadu 2009

We are studying how reported phenomena such as having visions of Jesus Christ or seeing and talking to Virgin Mary are practically dealt with – i.e., accounted, doubted, believed, investigated, recognized as true or false… or, as part of all this, translated into something else (for instance, into a psychiatric symptom). Besides analyzing historical material, theological and pastoral literature, thematically related pop-cultural artifacts, contemporary psychiatric cases and respective religious experiences, we conduct an extensive case study of Marian apparitions that took place 1991-95 in Litmanová, Slovakia. Based on this heterogeneous empirical ground, we want to discuss the relationship between religious and scientific approaches to the phenomena: what a how constitutes “the truth” of this or that apparition? Where and when? Although the religious and the scientific are often seen as antagonistic, we offer a more subtle and complex view, in which ambivalence, partiality and practical relevance play important, and often “positive”, affirming roles. The mutual relationship between scientific and religious views of the issue is further complicated by the observation that, for instance, one can identify multiple and often diverging “truths” of apparition within the religious practice. In fact, it is not only us, STS inclined researchers, but religious people themselves (clerics as well as laics), who often appreciate not so much some intrinsic qualities and genuineness of the miraculous events themselves, but rather “all the transformations [the reported encounter] undergo later in the hands of others” (Latour). By focusing on controversial piety and devotionalism “in action”, we try to better understand neglected aspects of contemporary religious life. In this respect, our research can be debated as an(other) application of STS inspired views in the field of religion studies.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Strong programme Davida Bloora (Edinburgh school) jako evropská odpověď na Mertona. Rozlišování mezi interními a externími stránkami vědy nelze brát jako východisko. Princip symetrie: vědeckou pravdu je třeba vysvětlovat sociálně, stejně jako vědecká selhání. Princip reflexivity: vlastní závěry ohledně vědy je třeba vztahovat sám na sebe (na sociologii vědy). Jak se uzavírají vědecké rozepře? – program empirického relativismu H.M. Collinse. Etnografie laboratorní práce – fungování inskripcí při (sociální) konstrukci vědeckých faktů. Vědecký diskurs a „nové literární formy“. Feminismus, SCOT (sociální konstrukce technologií) a další směry.

Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně

Věda jako instituce. Normativní struktura vědy: organizovaný skepticismus, universalismus, nezaujatost, komunismus – nikoli jako abstraktní osobní hodnoty, ale jako institucionalizované principy. Sociologie vědy jako studium „sociálních stránek“ vědecké práce. Správná věda vysvětluje sama sebe.