Please wait...

Ostatní témata: vedené práce

2010- ::::

Petra Závorková: Jak se víra (ne)ztrácí

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

Doktorské práce

2015-2023 ::::

Terezie Lokšová: Participace jako nástroj změny: historické trajektorie a současná uspořádání odborných rolí

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

Zdá se, že organizované přizývání obyvatel k revitalizaci veřejných prostranství a jiných, zejména veřejných projektů je již standardní součástí představ o dobré správě a rozvoji českých měst. V této disertační práci chci přispět k porozumění současných podob této top-down participace na navrhování a plánování prostřednictvím výzkumu dvou doposud neprobádaných, vzájemně propojených oblastí. Nejprve skrze přístup policy mobility retrospektivně sleduji, jak se participace na pozvání ustavovala v českých městech. Tím, že je zejména ranější prostředky šíření chápaly primárně jako nástroje demokratizace v post-socialistických městech a vliv tohoto pojetí stále přetrvává, tak svůj výzkum také vztahuji k debatám urbánních studií střední a východní Evropy a reaguji na jejich implicitní hierarchie, srovnávání a absence. Za druhé zkoumám současný charakter organizované participace skrze sledování stávajících uspořádání a toho, jak v nich organizovaná participace ovlivňuje práci architektů a architektek – tedy roli, která byla navzdory svému vlivu doposud spíše opomíjená. Sleduji také nově vzniklou konzultantskou roli odbornic na participaci a to, jak společně s historickou orientací na demokratizaci, modelem deficitní veřejnosti a monopolem architektů na kontribuční expertizu přispívá k udržování hranic, rolí a kompetencí účastníků participativních projektů.

2010-2015 ::::

Petra Závorková: Jak se víra (ne)ztrácí (nedokončeno)

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

2008-2015 ::::

Jana Dvořáčková: Akademické zaměstnání v měnících se souřadnicích: Etnografická studie

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

Vysoké školy procházejí v posledních desetiletích zásadními proměnami. Vlivem ideálů znalostní ekonomiky a společnosti přibývají požadavky na funkce, které mají plnit, současně se stupňuje požadavek na efektivitu jejich činností. Vývoj v České republice je charakteristický opožděnou, avšak obzvláště rychlou, masifikací vysokoškolského studia. Stoupající počty studujících i narůstající očekávání vůči vzdělávání zvyšují společenský význam akademické profese a dopady akademické práce. Cílem této práce je na základě etnografického výzkumu pěti kateder popsat, jak vyučující-výzkumníci „žijí“ a vyjednávají vybrané imperativy a trendy v současném českém školství (masifikace, tlak na vykazování výzkumu, imperativ mobility a přenosu vědění mezi akademickou a aplikační sférou, flexibilizace práce) a jejich vzájemná napětí. Na pozadí teorie masifikace Martina Trowa a perspektiv akcentujících rozšíření praktik auditu ve výzkumu a vzdělávání analyzuji, jak se skrze proměny v aktivitách akademiků mění klíčové činnosti vysokých škol – výuka, výzkum a přenos znalostí.

2009-2011 ::::

Martina Hynková: Genderovaná (re)konstrukce českého disentu v období tzv. normalizace (nedokončeno)

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

2002-2009 ::::

Lenka Zamykalová: Sladká cukrovka… Jak se žije s chronickou nemocí (nedokončeno)

Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze

2008 ::::

Kristýna Ciprová: Aktivismus gay a lesbické komunity v českém kontextu (předčasně ukončeno)

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

Magisterské práce

2008-2009 ::::

Pavla Špondrová: Segregace romských dětí v základním školství v České Republice

Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně (převzal jsem školitelství až ke konci studia)

Tato práce se zabývá problematikou oddělování etnicky definované menšiny od dominující většiny na území České republiky v konkrétně vymezené oblasti, a to ve vzdělávání. V první části práce jsou shrnuty některé teorie věnující se problematice spolunažívání většiny a menšin (zpravidla etnických), byly vybrány ty, které lze aplikovat i na vztahy české majority a romské minority na našem území. V další, hlavní části práce se autorka pomocí kvalitativního výzkumu zaměřuje na hledání příčin přetrvávající segregace romských dětí v základním školství, ať již v základních školách praktických, jak byly novým školským zákonem přejmenovány zvláštní školy nebo ve speciálních třídách v rámci běžných základních škol určených pro zdravotně postižené nebo standardních ZŠ, kam chodí převážně romské děti. Autorka si na počátku bádání, především pod vlivem zkušeností z právnické praxe položila otázku: Jaké jsou důvody (příčiny) přetrvávající segregace romských dětí? A konkrétněji: Mají jednotliví aktéři (učitelé, ředitelé škol, rodiče majority a jejich děti, romští rodiče a jejich děti, psychologové z poradenských zařízení, politická reprezentace), důležití pro oblast základního školství, důvody, a pokud ano tak jaké, pro setrvávání ve status quo?“ Po provedení výzkumných rozhovorů, jejich analýze a studiu relevantních dokumentů a literatury se autorka domnívá, že přesto, že by se mohlo zdát, že alespoň někteří z klíčových hráčů by měli mít zájem na změně, segregace přetrvává, neboť: Pro každou skupinu je změna v současné situaci z různých, ale svázaných důvodů, nevýhodná. Motivace jednotlivých klíčových hráčů se navzájem prolínají a doplňují, za vydatné „podpory“ systémového nastavení lze jejich jednání následně vnímat jako vysoce racionální a v kontextu jejich individuálních cílů jako legitimní.

1999-2004 ::::

Jenda Paleček: Ani tak docela nemocní, ani tak docela normální: příspěvek k dekonstrukci duševní nemoci

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

2000-2004 ::::

Mahulena Nenadálová (Hromádková): Prožívání těla prostřednictvím tetování

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

1999-2002 ::::

Lenka Zamykalová: Asistovaná reprodukce - problém ustavování hranic

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

In my thesis I study the practices of assisted reproduction technology in the Czech republic. My work is based on a one-year field work: interviewing doctors, embryologists, members of ethical committees, patients, representatives of ministry, lawyers, members of Pro-life movement and representatives of churches and doing media analysis. I concentrate on the ways different actors negotiate the boundaries of assisted reproduction. How they define and answer following three questions: Who can participate? (Borders of Infertility), What is artificial? (Borders of the Natural) and How to treat embryos? (Borders of Humaness). I focus mainly on the discursive strategies that are mobilized. I also analyze the ways the categories of nature, science and society and their mutual relationship are used as well as the use of categories of expert versus lay. I observe how the delicate balance and temporary consensus is managed and which actors are (in the end) more influential than others. At the end I put forward a slightly different mode of discussion – a way how to redefine the problem of assisted reproduction.

Plný text práce v PDF

1998-2002 ::::

Martina Rokosová: Altzheimerova choroba v rodině

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

2001-2002 ::::

Luděk Brož: Příbuzní na sezonu: Způsoby ne/začleňování au-pair do hostitelských rodin

Magisterské studium etnologie na FF UK v Praze

The author argues that the middle class English family does not offer symbolic space for a reproductive labourer. The role of an au pair as a “family employee” is highly problematic since it, on the one hand, conflicts with official discourse on cultural exchange (within which au pair visas are issued) and disrupts understandings of the private, domestic sphere (defined as a place of unselfish reciprocity) through associations with the public sphere and commerce. On the other hand, the au pair is not a “real” family member as understood through English idioms of blood and marriage bonds. As a consequence, au pairs are ascribed through everyday practices the often contradictory roles of “employee,” “parent,” “partner,” and “child”. To examine those mechanisms of ascription, the author employs feminist theories of reproductive labour, its stratification and commodification as well as kinship studies influenced in particular by the work of David Schneider. The thesis is based on six months of participant observation in an au pair position in Britain (2000-2001).

1999-2001 ::::

Tomáš Bitrich: Hodnota a selektivní konstruování ve světě hudby: tři případy z alternativního bigbítu

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Hudební objekt je příliš efemérní entita, než aby byl dobrým základem sociologické analýzy. Je pokaždé konstituován jen tím, co je v dané situaci k dispozici. Ale pokud nebudeme brát hudební objekt jako samozřejmost, pak je třeba vysvětlit otázky, které by se jinak zdály triviální. Jak to, že se hodnota hudebního objektu zdá být na místě a čase nezávislou vlastností hudebního objektu? Text na tuto otázku odpovídá na základě analýzy biografických rozhovorů s příznivci alternativního rocku. Práce rozebírá tři případy, ve kterých je implicitně obsaženo dvojí různé hodnocení téže hudby. V prvním jde o hudební vývoj posluchače, ve druhém o změny politického režimu v roce 1989 a ve třetím o technickou zručnost hráčů a její absenci. Stálosti hodnoty hudby je pokaždé dosaženo takovým vymezením hranice hudebního objektu, které z něj vyloučí v dané situaci nestálé prostředníky hudby. Jednou se pro „hudbu jako takovou“ musí stát nepodstatnou kompetence posluchače, podruhé prvky spojené s politickým režimem a potřetí instrumentální technika. Ty jsou ukázány jako sociálně nebo technicky podmíněné, čímž se z nich stává kontext hudebního objektu.

Plný text práce

1998-1999 ::::

Pavel Říčan: Návraty na venkov

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

1996-1998 ::::

Tereza Vajdová: ZOO: zrcadlení epistémé Michela Foucaulta

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Práce zasazuje zoologické zahrady do kontextu evropské historie na základě kvalitativních postupů. Všímá si historie vzniku zoologických zahrad na přelomu 18. a 19. století a jejich rozvoje v souvislosti s jinými veřejně vzdělávacími institucemi, muzei. Popisuje roli zoologických zahrad jako zdroje poznání a jejich vztah ke vědě a hledá paralely mezi proměnami koncepčního pojetí zoologických zahrad a proměnami epistémé podle Michela Foucaulta. V další části práce sledujeme roli zoologických zahrad jako média, které zpřístupňovalo jinak nedostupná cizokrajná zvířata veřejnosti i vědě. Sledujeme také, jak byly zoologické zahrady v této roli postupně nahrazovány fotografií. V závěrečné části potom ukazujeme, že uspořádání zoologických zahrad, kde na jedné straně je sledovaný objekt - zvíře, a na druhé pozorovatel - člověk, v sobě vytváří a reprodukuje určité uspořádání moci a vědění, jehož symbolem je Foucaultův Panoptikon.

1995-1997 ::::

Petr Kamberský: Maniny: aneb cesta tam a zase zpátky

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Tato práce je případovou studií náboženské společnosti "Křesťanské společenství Maniny", často označovaná za sektu. Od jiných podobných sdružení se neodlišuje ani tak věroučně, jako žitou praxí. Společnost lze zařadit mezi nová náboženská hnutí, přesněji pak mezi hnutí charismatické obnovy. Klíčovou institucí, která konstituuje maninskou svébytnost a sociální soudržnost, je instituce skupinky - malé sociální skupiny, v níž členové žijí svůj každodenní život. Skrze skupinku se Maniny stávají pro své členy primární skupinou. Hlavní část studie stojí na rozboru životopisných vyprávění bývalých členů sboru. Z textové analýzy pak vyplývá, že o vstupu, setrvání a míře identifikce se sborem nerozhoduje „ideologické“ souznění, ale biografická situace a osobní vztahy k dalším členům společenství. Odchod pak není založen na teologických rozepřích, ale na biografické změně - člen měnící svou sociální roli již „nepotřebuje“ zázemí blízkého, ale kontrolujícího společenství.

1996-1997 ::::

Martin Hádek: The concept of hypermedia technology: Knowledge construction metaphor

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Bakalářské práce

1997-1999 ::::

Tomáš Bitrich: Vliv a významní v Litoměřicích - trajektorie jednoho názoru

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

Tato práce je výzkumnou zprávou případové studie vývoje názorů na Blažkův pomník K. H. Máchy (odhalen 1936). Výzkum byl založen na kvalitativní analýze dokumentů. Popis situace v dokumentech obsahuje paradox: v roce 1936, sto let po vydání Máje, zcela zmizela opozice proti Máchovu dílu. Situace byla úplně jiná. A přesto, když, jak píší historici umění, sochař Václav Blažek v exteriérové plastice poprvé vyjádřil charakter Máchova díla, zvedla se proti novému vyjádření podobná opozice, jako proti Máji před sto lety. Nic se nezměnilo. - Při analýze byla historie názorů na pomník rozložena do jednotlivých stop (článků, studií, zápisů) a byly prostudovány jejich vzájemné asociace. Stopy se seskupily do sítě textů historicky významných osob a do sítě textů osob nevýznamných. Klíčovou událostí bylo zveřejnění sochy, při které došlo k překladu z jedné sítě do jiné. Síť textů významných se ukázala jako diachronicky pevná, nevýznamné texty naopak dlouho nepřežily. Tak v dlouhodobé perspektivě zvítězil jediný názor.

1995-1996 ::::

Robert Basch: Konstrukce provizória - strategie sociálního přežití v terezínském ghettu

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

Obrázek z fotogalerií

Více viz Fotogalerie...

Nejbližší vystoupení/akce

13. 4. 2025 -

Když jemnost vypadá jako bezmoc: O vědě a politice pod tlakem

Přednáška na Ekologických dnech v Olomouci-Sluňákově (EDO 2025)

Více viz Naživo...

Poslední publikace/nahrávky

KONOPÁSEK, Z. (2024 - v tisku): Sbohem příteli, naše cesty se rozešly: O interpretativní analýze, počítačích a programu ATLAS.ti. Biograf (78), 56 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/

Diskusní příspěvek

KONOPÁSEK, Z. (2024): Ať spolu vědci dál nesouhlasí. In: Š. Kučera, ed: Jen další konec světa: 33 rozhovorů o antropocénu, "věku člověka", vedl Štěpán Kučera. Brno: Druhé město. Str. 116-122

kapitola v knize

KONOPÁSEK, Z. & ŘÍHA, C. (2024): Letáčky. In: E. Fulínová & A. Kvíčalová, ed: Antropocennosti: Malý průvodce světem antropocénu. Praha: Academia. Str. 73-83

kapitola v knize

Více viz Publikace...

Poslední záznamy z blogu:

14. 8. 2022 -

Konopásek kontra Latour: Barša má vidiny pistolníků a z vlastních kvérů se mu ještě kouří

Reakce na Baršův text "Pragmatická sociologie emancipace: Latour vs. Boltanski" a zároveň doplněk k mému textu "Věda a politika, vpravo, vlevo"

[celý text]

22. 12. 2020 -

Lítáme v tom, někteří beznadějně

Odpověď na recenzi Radka Kubaly, v níž hodně místa věnuje textu, na kterém jsem se podílel

[celý text]

22. 7. 2017 -

K fenoménu Antropocén: Poznámky na okraj mezioborové debaty

V Centru pro teoretická studia UK/AV ČR jsme začátkem roku 2017 začali probírat pojem antropocénu. Tímto slovem se nejčastěji vyjadřuje, že žijeme v epoše, ve které se člověk stal zásadní a hlavní silou, která formuje podobu planety. Antropocén je tedy název pro novou geologickou éru Země. V tomto textu se přimlouvám za složitější a širší chápání antropocénu – takové, které by otevíralo prostor pro mezioborovou diskusi. Jde o pracovní text, náčrt: připomínky a komentáře vítány. Pokud byste náhodou chtěli citovat, ujistěte se, že se mezitím neobjevila definitivní, oficiálně publikovaná verze.

[celý text]

24. 3. 2013 -

Sociologie, na které ne/záleží

Vracím se k sociologicky dutému politickému transparentu na Fakultě sociálních studií v Brně a k širším souvislostem toho případu.

[celý text]

29. 1. 2013 -

Simulakrum jako nadávka?

Bělohradskému se opět podařilo vyprovokovat mne k sepsání malého sociologického komentáře - víc o sociologii než o samotných presidentských volbách

[celý text]

24. 7. 2012 -

Nová verze Atlas.ti je venku, napsal jsem recenzi

Má cenu upgradovat na sedmou verzi tohoto programu pro kvalitativní analýzu http://www.atlasti.com? - recenze vyjde v časopise Biograf

[celý text]

22. 11. 2011 -

Vyhlídka na březen

Na adrese http://www.atlasti.com/v7preview.html se objevily informace o tom, co lze snad prý během března čekat v nové, sedmé verzi mého oblíbeného analytického programu

[celý text]

26. 2. 2011 -

Je prý třeba změnit ten postoj a ptát se...

Tak to říkal Václav Bělohradský v Otázkách Václava Moravce (1. 2. 2011) a já se ošíval.

[celý text]

3. 11. 2010 -

Co znamená "sociální konstrukce"?

Dnes mám v rámci oslav 20-letého výročí oslav Centra pro teoretická studia, stejně jako další kolegové, krátce promluvit na libovolné téma ze svého oboru. Rozhodl jsem se v této mini-přednášce shrnout několik vysvětlení k pojmu, který dnes dělá tak často sociologii ostudu, a přitom by nemusel. Tady je ta řeč písemně.

[celý text]

Více viz Blog...