Ostatní témata: projekty výzkumné a jiné

Cílem projektu je implementovat do gymnaziální výuky přírodních věd poznatky dosud především akademické filosofické a sociálněvědní reflexe vědy (filosofie, sociologie, antropologie a historie vědy). Z těchto oborů přejatý důraz na popis a výklad reálného průběhu vědecké činnosti bude využit ke specifickému rozvinutí konceptu přírodovědné gramotnosti, který tak získá přirozenou vazbu na problematiku aktivní občanské participace coby předpokladu společenské odolnosti. Výzkumná i aplikační spolupráce s partnerskými gymnázii umožní navrhnout konkrétní vzdělávací inovace (pro vzdělávací obory fyzika, chemie a biologie) a zkušebně je zavést do praxe. Projekt vyústí v konkrétní návrhy úprav RVP G a RVP DG (pro vzdělávací oblast Člověk a příroda).

Cílem projektu je zlepšit současnou praxi regulace stavební činnosti ve velkoplošných zvláště chráněných územích (s důrazem na modelová území CHKO Křivoklátsko a Český kras). Chceme zkoumat, jaká tato regulace je, jak vzniká, jaké jsou její dopady a navrhnout metodická doporučení, jak ji učinit vůči ochraně krajiny efektivnější a před veřejností obhajitelnější. Budeme využívat dlouhodobých zkušeností s transdisciplinární prací, kombinující kompetence z oborů architektury a urbanismu (stavby a jejich umístění v prostoru), sociologie (politika, věda, veřejnost) a ochrany životního prostředí (krajinný ráz).

Rámcový výzkumný program Centra pro teoretická studia UK v Praze / AV čR a Katedry filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK (hlavním řešitelem je David Storch).

Výzkumný záměr CTS se člení na několik oblastí: "Zrození komplexity" ve fyzikálních systémech a fyzikální přístupy ke komplexitě biologických a sociologických systémů (Roman Kotecký, Bedřich Velický, František Slanina); Matematické přístupy ke složitosti dynamických systémů, univerzalita a nerozhodnutelnost (Petr Kůrka, Kateřina Trlifajová, Bohuslav Balcar); Komplexní jevy v biosféře: makroekologický pohled (David Storch, Arnošt L. Šizling); Morfogeneze jako výsledek komplexní interpretační sítě (Anton Markoš, Karel Kleisner); Vztahy mezi vědou a politikou: sociologické, historické a filosofické perspektivy (Zdeněk Konopásek, Jan Paleček); Základní filosofická reflexe různých vědeckých přístupů ke studiu složitosti (Ivan M. Havel, Zdeněk Kratochvíl).

Aplikovaný sociologický výzkum na objednávku Divadla Archa (http://www.archatheatre.cz); Zdeněk Konopásek - hlavní výzkumník, koordinátor; Majda Rajčanová - výzkumná spolupracovnice.

Výzkum byl zaměřen na to, jak Archu vnímá veřejnost, jaké je publikum divadla a jaká jsou citlivá místa současné dramaturgie. Neveřejná závěrečná zpráva byla odevzdána řediteli Divadla Archa v říjnu 2005.

Nezisková organizace podporující využívání internetu při výuce, výzkumu a publikování v oblasti sociálních věd.

Nezisková organizace (obecně prospěšná společnost), kterou založil a které všelijak pomáhal Josef Alan. Byl jsem členem správní rady a podílel jsem se i na jednotlivých projektech. Virtuální institut byl několik let vydavatelem odborného časopisu Biograf (jehož jsem byl editorem), koordinoval a připravoval nabídku experimentálních online kursů pro české a slovenské vysoké školy (některé jsem vedl), pořádal různé kurzy a školení, zaštiťoval některé výzkumy, založil a provozoval archiv kvalitativních dat Medard (nyní ve správě Sociologického ústavu AV čR). Virtuální institut zanikl, protože už na něj nebylo dost sil.

Můj doktorský (PhD) sociologický projekt.

Práce byla původně do značné míry založena na výzkumu sociální politiky a na koncepčních materiálech k reformě sociálního zabezpečení. Postupem času se v ní začaly stále silněji prosazovat i další momenty a výzkumná témata – problém post/modernity, analýza institucí a institucionalizace, sociologie vědy a technologií a tzv. krize reprezentace. Doktorandskému výzkumu jsem věnoval tříměsíční pobyt na Maison des Sciences de’l Homme v Paříži, v roce 1993. Doktorandskou práci jsem po obhájení revidoval a dopracoval do podoby monografie: Estetika welfare state: o krizi reprezentace (nejen) v sociálním zabezpečení (Praha: GplusG 1998). Analytiky sociální politiky by kniha mohla zaujmout netradičně pojatou analýzou fenoménu "welfare mix", diskusí základních sociálně-politických režimů, a snad i zevrubnou – a v našich poměrech dosud ojedinělou – analýzou tzv. demograntů a tzv. basic income (základního příjmu). Teoretické sociology by mohla zajímat textualistická východiska a radikální konstruktivismus zvolené perspektivy; nebo analýza podvojného procesu pozdně-moderní universalizace/individualizace.