Moc a politika: vedené práce

Doktorské práce

2015-2023 ::::

Terezie Lokšová: Participace jako nástroj změny: historické trajektorie a současná uspořádání odborných rolí

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

Zdá se, že organizované přizývání obyvatel k revitalizaci veřejných prostranství a jiných, zejména veřejných projektů je již standardní součástí představ o dobré správě a rozvoji českých měst. V této disertační práci chci přispět k porozumění současných podob této top-down participace na navrhování a plánování prostřednictvím výzkumu dvou doposud neprobádaných, vzájemně propojených oblastí. Nejprve skrze přístup policy mobility retrospektivně sleduji, jak se participace na pozvání ustavovala v českých městech. Tím, že je zejména ranější prostředky šíření chápaly primárně jako nástroje demokratizace v post-socialistických městech a vliv tohoto pojetí stále přetrvává, tak svůj výzkum také vztahuji k debatám urbánních studií střední a východní Evropy a reaguji na jejich implicitní hierarchie, srovnávání a absence. Za druhé zkoumám současný charakter organizované participace skrze sledování stávajících uspořádání a toho, jak v nich organizovaná participace ovlivňuje práci architektů a architektek – tedy roli, která byla navzdory svému vlivu doposud spíše opomíjená. Sleduji také nově vzniklou konzultantskou roli odbornic na participaci a to, jak společně s historickou orientací na demokratizaci, modelem deficitní veřejnosti a monopolem architektů na kontribuční expertizu přispívá k udržování hranic, rolí a kompetencí účastníků participativních projektů.
2009-2011 ::::

Martina Hynková: Genderovaná (re)konstrukce českého disentu v období tzv. normalizace (nedokončeno)

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

2008 ::::

Kristýna Ciprová: Aktivismus gay a lesbické komunity v českém kontextu (předčasně ukončeno)

Doktorské studium sociologie na FSS MU v Brně

1998-2006 ::::

Marie Černá (Šedová): Tak daleko tak blízko: Moc v praxi reálného socialismu

Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze

Ve své disertaci se zabývám praxí a mocí v reálném socialismu. Východiskem a hlavním zdrojem analýzy jsou životopisná vyprávění, nejde mi však v první řadě o klasický biografický výzkum a zachycení životní zkušenosti určité skupiny či generace lidí. Jde mi hlavně o sledování moci v různých situacích a kontextech, o nichž se v biografiích vypráví - o jakousi zprostředkovanou detailní etnografii. Vymezuji se proti implicitního používání konceptu moci jako danosti sídlící v centru, běžnému pro řadu úvah o komunismu. Snažím se ukázat, že i na komunistickou realitu lze vztáhnout postmodernější koncepty a úvahy, které vznikly v kontextu západních zemí. Práce je založena na podrobné analýze úryvků vyprávění. V souvislosti s mocí se dotýkám také témat angažovanosti, loajality, konformity.

2002-2004 ::::

Tereza Vajdová: Odpovědnost pod tlakem: Diskurz demokratické odpovědnosti během přistupování ČR k Evropské unii

Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze

2002-2004 ::::

David Kocman: Moci pomoci: etnografie péče o duševně nemocné (předčasně ukončeno)

Doktorské studium sociologie na FSV UK v Praze

Magisterské práce

2013- ::::

Zuzana Lenhartová: Expert na porody – matka, porodní asistentka, nebo lékař? Kontroverze v současném porodnictví

Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně

2008-2009 ::::

Pavla Špondrová: Segregace romských dětí v základním školství v České Republice

Magisterské studium sociologie na FSS MU v Brně (převzal jsem školitelství až ke konci studia)

Tato práce se zabývá problematikou oddělování etnicky definované menšiny od dominující většiny na území České republiky v konkrétně vymezené oblasti, a to ve vzdělávání. V první části práce jsou shrnuty některé teorie věnující se problematice spolunažívání většiny a menšin (zpravidla etnických), byly vybrány ty, které lze aplikovat i na vztahy české majority a romské minority na našem území. V další, hlavní části práce se autorka pomocí kvalitativního výzkumu zaměřuje na hledání příčin přetrvávající segregace romských dětí v základním školství, ať již v základních školách praktických, jak byly novým školským zákonem přejmenovány zvláštní školy nebo ve speciálních třídách v rámci běžných základních škol určených pro zdravotně postižené nebo standardních ZŠ, kam chodí převážně romské děti. Autorka si na počátku bádání, především pod vlivem zkušeností z právnické praxe položila otázku: Jaké jsou důvody (příčiny) přetrvávající segregace romských dětí? A konkrétněji: Mají jednotliví aktéři (učitelé, ředitelé škol, rodiče majority a jejich děti, romští rodiče a jejich děti, psychologové z poradenských zařízení, politická reprezentace), důležití pro oblast základního školství, důvody, a pokud ano tak jaké, pro setrvávání ve status quo?“ Po provedení výzkumných rozhovorů, jejich analýze a studiu relevantních dokumentů a literatury se autorka domnívá, že přesto, že by se mohlo zdát, že alespoň někteří z klíčových hráčů by měli mít zájem na změně, segregace přetrvává, neboť: Pro každou skupinu je změna v současné situaci z různých, ale svázaných důvodů, nevýhodná. Motivace jednotlivých klíčových hráčů se navzájem prolínají a doplňují, za vydatné „podpory“ systémového nastavení lze jejich jednání následně vnímat jako vysoce racionální a v kontextu jejich individuálních cílů jako legitimní.

1999-2002 ::::

Petr Kohútek: Možnosti participativních procedur občanské společnosti: Případ EIA

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Práce si klade otázku jaké jsou reálné možnosti občanů spolupodílet se na dění kolem sebe. Na příkladu několika ekologických kauz je ukázáno fungování procedury posuzování vlivu na životní prostředí (EIA - Environmental Impact Assessment) a za jakých podmínek se do těchto procedur může veřejnost zapojit. EIA umožňuje v ideálním případě nejen posuzovat hotové projekty, ale identifikovat případná rizika a sporné body. Rozhodnutí je pak kompromisem mezi představou investora, státní správy a občanské společnosti. Z toho důvodu je žádoucí zapojení procedury EIA již do fáze formulace záměru a tvorby projektu. Procedura EIA je zde představena jako svým způsobem pilotní technologie participativních procedur, která by se mohla stát vzorem obdobných procedur, umožňujících participativní přístup k rozhodování v mnoha oblastech života občanské společnosti.
1999-2001 ::::

Barbora Justianová: "Tady si sedněte, pane Micka": Analýza institucionálních interakcí na úřadě práce

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Problému byrokracie se v sociologickém bádání věnovala značná pozornost. V teoretickém úvodu pojednávám přístup Weberův a dalších funkcionalisticky zaměřených autorů pojednávajících o byrokracii a organizacích. Poměrně málo prozkoumaná je však oblast každodenních interakcí nejnižších úředníků s klienty. Jedním ze způsobů, jak je tuto oblast možno zkoumat, je použití konverzační analýzy, kterou jsem se nechala inspirovat ke studiu institucionálních interakcí na jedné pražské pobočce úřadu práce. Po teoretickém úvodu následuje nástin fungování úřadu a popis kontextu interakcí. Dále jsem se věnovala analýze asymetrií mezi klienty a úřednicemi. Používala jsem přitom zúčastněného pozorování a analýzu přepsaných nahrávek rozhovorů mezi jmenovanými účastníky. Analýza interakcí poukazuje na značné asymetrie mezi účastníky, co se týče iniciativy v utváření promluv a témat v interakcích a kvality a množství vědomostí (informací) v daném kontextu, které se podílejí na utváření identit klientů a úřednic. Analýza též ukazuje způsob, jakým vůdčí funkce úřednice v určování témat rozhovoru způsobuje omezování prvků aktivní politiky zaměstnanosti ve prospěch pasivních praktika udržování evidence klientů.
1997-1999 ::::

Olga Starostová: Třicátníci: normalizace očima dětství

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

1996-1998 ::::

Tereza Vajdová: ZOO: zrcadlení epistémé Michela Foucaulta

Magisterské studium sociologie na FSV UK v Praze

Práce zasazuje zoologické zahrady do kontextu evropské historie na základě kvalitativních postupů. Všímá si historie vzniku zoologických zahrad na přelomu 18. a 19. století a jejich rozvoje v souvislosti s jinými veřejně vzdělávacími institucemi, muzei. Popisuje roli zoologických zahrad jako zdroje poznání a jejich vztah ke vědě a hledá paralely mezi proměnami koncepčního pojetí zoologických zahrad a proměnami epistémé podle Michela Foucaulta. V další části práce sledujeme roli zoologických zahrad jako média, které zpřístupňovalo jinak nedostupná cizokrajná zvířata veřejnosti i vědě. Sledujeme také, jak byly zoologické zahrady v této roli postupně nahrazovány fotografií. V závěrečné části potom ukazujeme, že uspořádání zoologických zahrad, kde na jedné straně je sledovaný objekt - zvíře, a na druhé pozorovatel - člověk, v sobě vytváří a reprodukuje určité uspořádání moci a vědění, jehož symbolem je Foucaultův Panoptikon.

Bakalářské práce

1998-1999 ::::

Petr Kohútek: Moc jako strukturování prostoru

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

1997-1999 ::::

Tomáš Bitrich: Vliv a významní v Litoměřicích - trajektorie jednoho názoru

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

Tato práce je výzkumnou zprávou případové studie vývoje názorů na Blažkův pomník K. H. Máchy (odhalen 1936). Výzkum byl založen na kvalitativní analýze dokumentů. Popis situace v dokumentech obsahuje paradox: v roce 1936, sto let po vydání Máje, zcela zmizela opozice proti Máchovu dílu. Situace byla úplně jiná. A přesto, když, jak píší historici umění, sochař Václav Blažek v exteriérové plastice poprvé vyjádřil charakter Máchova díla, zvedla se proti novému vyjádření podobná opozice, jako proti Máji před sto lety. Nic se nezměnilo. - Při analýze byla historie názorů na pomník rozložena do jednotlivých stop (článků, studií, zápisů) a byly prostudovány jejich vzájemné asociace. Stopy se seskupily do sítě textů historicky významných osob a do sítě textů osob nevýznamných. Klíčovou událostí bylo zveřejnění sochy, při které došlo k překladu z jedné sítě do jiné. Síť textů významných se ukázala jako diachronicky pevná, nevýznamné texty naopak dlouho nepřežily. Tak v dlouhodobé perspektivě zvítězil jediný názor.
1996-1998 ::::

Lukáš Havlín: Deník jako prostor přežití: Nad terezínským deníkem Egona Redlicha

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

1995-1996 ::::

Robert Basch: Konstrukce provizória - strategie sociálního přežití v terezínském ghettu

Bakalářské studium sociologie a sociální politiky na FSV UK v Praze

Obrázek z fotogalerií

Více viz Fotogalerie...

Nejbližší vystoupení/akce

13. 4. 2025 -

Když jemnost vypadá jako bezmoc: O vědě a politice pod tlakem

Přednáška na Ekologických dnech v Olomouci-Sluňákově (EDO 2025)

Více viz Naživo...

Poslední publikace/nahrávky

KONOPÁSEK, Z. (2024 - v tisku): Sbohem příteli, naše cesty se rozešly: O interpretativní analýze, počítačích a programu ATLAS.ti. Biograf (78), 56 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/

Diskusní příspěvek

KONOPÁSEK, Z. (2024): Ať spolu vědci dál nesouhlasí. In: Š. Kučera, ed: Jen další konec světa: 33 rozhovorů o antropocénu, "věku člověka", vedl Štěpán Kučera. Brno: Druhé město. Str. 116-122

kapitola v knize

KONOPÁSEK, Z. & ŘÍHA, C. (2024): Letáčky. In: E. Fulínová & A. Kvíčalová, ed: Antropocennosti: Malý průvodce světem antropocénu. Praha: Academia. Str. 73-83

kapitola v knize
Více viz Publikace...

Poslední záznamy z blogu:

14. 8. 2022 -

Konopásek kontra Latour: Barša má vidiny pistolníků a z vlastních kvérů se mu ještě kouří

Reakce na Baršův text "Pragmatická sociologie emancipace: Latour vs. Boltanski" a zároveň doplněk k mému textu "Věda a politika, vpravo, vlevo"

[celý text]
22. 12. 2020 -

Lítáme v tom, někteří beznadějně

Odpověď na recenzi Radka Kubaly, v níž hodně místa věnuje textu, na kterém jsem se podílel

[celý text]
22. 7. 2017 -

K fenoménu Antropocén: Poznámky na okraj mezioborové debaty

V Centru pro teoretická studia UK/AV ČR jsme začátkem roku 2017 začali probírat pojem antropocénu. Tímto slovem se nejčastěji vyjadřuje, že žijeme v epoše, ve které se člověk stal zásadní a hlavní silou, která formuje podobu planety. Antropocén je tedy název pro novou geologickou éru Země. V tomto textu se přimlouvám za složitější a širší chápání antropocénu – takové, které by otevíralo prostor pro mezioborovou diskusi. Jde o pracovní text, náčrt: připomínky a komentáře vítány. Pokud byste náhodou chtěli citovat, ujistěte se, že se mezitím neobjevila definitivní, oficiálně publikovaná verze.

[celý text]
24. 3. 2013 -

Sociologie, na které ne/záleží

Vracím se k sociologicky dutému politickému transparentu na Fakultě sociálních studií v Brně a k širším souvislostem toho případu.

[celý text]
29. 1. 2013 -

Simulakrum jako nadávka?

Bělohradskému se opět podařilo vyprovokovat mne k sepsání malého sociologického komentáře - víc o sociologii než o samotných presidentských volbách

[celý text]
24. 7. 2012 -

Nová verze Atlas.ti je venku, napsal jsem recenzi

Má cenu upgradovat na sedmou verzi tohoto programu pro kvalitativní analýzu http://www.atlasti.com? - recenze vyjde v časopise Biograf

[celý text]
22. 11. 2011 -

Vyhlídka na březen

Na adrese http://www.atlasti.com/v7preview.html se objevily informace o tom, co lze snad prý během března čekat v nové, sedmé verzi mého oblíbeného analytického programu

[celý text]
26. 2. 2011 -

Je prý třeba změnit ten postoj a ptát se...

Tak to říkal Václav Bělohradský v Otázkách Václava Moravce (1. 2. 2011) a já se ošíval.

[celý text]
3. 11. 2010 -

Co znamená "sociální konstrukce"?

Dnes mám v rámci oslav 20-letého výročí oslav Centra pro teoretická studia, stejně jako další kolegové, krátce promluvit na libovolné téma ze svého oboru. Rozhodl jsem se v této mini-přednášce shrnout několik vysvětlení k pojmu, který dnes dělá tak často sociologii ostudu, a přitom by nemusel. Tady je ta řeč písemně.

[celý text]
Více viz Blog...

Osobní stránky Zdeňka Konopáska - http://zdenek.konopasek.net, technická realizace Jakub Konopásek ©