Sociální politika: projekty výzkumné a jiné

Chceme se zaměřit na specifické napětí obsažené v pobytových službách pro lidi označené za postižené: napětí mezi péčí o obyvatelé, která jim má umožnit vést "normální" život, a péčí o obydlí, jejichž ekonomická a "kulturní" hodnota má být zachována. Pobytové instituce v ČR často využívají pro svou činnost staré budovy zámků, vil či klášterů, tedy objekty podobně křehké, zranitelné a nepropojené s okolím jako jejich obyvatelé. A i když se péče o lidi a údržba budov mohou jevit jako dvě zcela odlišné a nesouvisející činnosti, v pobytových institucích jdou ruku v ruce a nelze je od sebe oddělit. Navrhovaný výzkum má být příspěvkem k současnému zvýšenému zájmu sociálních věd o materialitu péče a o její etické rozměry. Naším sílem je analyzovat jednotné pole praxe coby průsečík odlišných a často protichůdných logik a hodnotových rámců, se zvláštním zaměřením na způsoby, jimiž lidé tuto mnohost zvládají. Věříme rovněž, že takto koncipovaný výzkum přispěje ke zlepšení životních a pracovních podmínek klientů a pracovníků pobytových sociálních služeb.

V navrhovaném projektu tříletého kvalitativně založeného výzkumu chceme studovat, jak se v pastorační (katolické) praxi zachází se zkušenostmi zjevení nebo démonické posedlosti. Jak se např. stane, že vidění s náboženským obsahem začne být sociálně chápáno a přijímáno jako "opravdové" zjevení? A nebo, že se k němu začne přistupovat jako k "pouhému" soukromému - psychickému, či dokonce psychopatologickému - jevu? Jaké kvality takového duchovního zážitku se při podobném posuzování ukazují jako důležité? Jaké představy, jaká pravidla a jaké normy jsou při tom mobilizovány? Jak se takový zážitek činí vykazatelnou, vespolek přijatelnou věcí? Jak se o něm pochybuje nebo jak se stvrzuje. čím získává a čím ztrácí na náboženské hodnotě? Chceme vlastně provést zevrubný výzkum toho, jak se vespolek vytváří (sociálně konstruuje) skutečnost, která je tak neskutečná (nadpřirozená, vědecky nevysvětlitelná), že její přijetí může snadno hraničit s psychiatrickou diagnózou, a která je přesto jako taková základem všeobecně přijímané náboženské víry.

Můj doktorský (PhD) sociologický projekt.

Práce byla původně do značné míry založena na výzkumu sociální politiky a na koncepčních materiálech k reformě sociálního zabezpečení. Postupem času se v ní začaly stále silněji prosazovat i další momenty a výzkumná témata – problém post/modernity, analýza institucí a institucionalizace, sociologie vědy a technologií a tzv. krize reprezentace. Doktorandskému výzkumu jsem věnoval tříměsíční pobyt na Maison des Sciences de’l Homme v Paříži, v roce 1993. Doktorandskou práci jsem po obhájení revidoval a dopracoval do podoby monografie: Estetika welfare state: o krizi reprezentace (nejen) v sociálním zabezpečení (Praha: GplusG 1998). Analytiky sociální politiky by kniha mohla zaujmout netradičně pojatou analýzou fenoménu "welfare mix", diskusí základních sociálně-politických režimů, a snad i zevrubnou – a v našich poměrech dosud ojedinělou – analýzou tzv. demograntů a tzv. basic income (základního příjmu). Teoretické sociology by mohla zajímat textualistická východiska a radikální konstruktivismus zvolené perspektivy; nebo analýza podvojného procesu pozdně-moderní universalizace/individualizace.

PHARE projekt (GTAF II/WP2/4A), zaštiťovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí

V rámci tohoto projektu měla vzniknout rada pro minimální standardy v oblasti sociální práce. V rámci projektu jsem provedl malý výzkum a zpracoval expertízu o zaměstnavatelích a zaměstnancích na poli sociální práce.