Věda, technologie a společnost: vyučované kursy

Badatelský seminář, FF UK (podzimní semestr 2024)

Badatelský seminář, FF UK (jarní semestr 2024)

Badatelský seminář, FF UK (podzimní semestr 2023)

Badatelský seminář, FF UK (jarní semestr 2023)

Badatelský seminář, FF & FSV UK (podzimní semestr 2022-23)

Badatelský seminář, FF & FSV UK (jarní semestr 2021-22)

Předmět programu magisterského studia sociologie na FSS MU v Brně; přednášky a semináře; kód SOC400, 10 kreditů (podzimní semestr)

Cílem tohoto cyklu přednášek a seminářů je: 1) uvést posluchače do problematiky současných vědních studií; 2) probrat příslušné obecně-sociologické souvislosti a klíčová témata; a 3) vysvětlit základní principy teorie sítí-aktérů. Poté, co probereme konstruktivismus a dekonstrukci, problém reflexivity a některé otázky týkající se sociologie jazyka, budeme se věnovat historii a současnosti sociologie vědy. Zastavíme se u mertonovské školy vědních studií, u "silného programu" Davida Bloora, u výzkumů vědeckých kontroverzí a u etnografických studií laboratorního života. Zvláštní pozornost zaměříme k přístupu, kterému se říká "teorie sítí-aktérů" a který významně ovlivnil nejen rozsáhlé oblasti výzkumu vědeckého života, ale také soudobý sociologický výzkum celé řady dalších fenoménů (identit, ekonomického života, zdravotní péče, moci, umění). Tento přístup je spojený s tzv. pařížskou školou Bruno Latoura a Michela Callona a s britským sociologem Johnem Lawem. V závěrečném bloku přednášek a seminářů budeme rozebírat několik konkrétních empirických výzkumů z českého prostředí, které si všímají jedné z hlavních otázek současných vědních studií, totiž vztahu expertízy a demokracie, vědy a politiky.

Předmět programu magisterského studia sociologie na FSV UK v Praze; kód S2400 (1996-2003 - kmenový kurs magist. specializace Biografická sociologie

Jako "nemoderní sociologii" chci představit takovou sociologickou práci, která se docela dobře obejde bez zásadního protikladu mezi tradicí a moderností a která je připravena zkoumat soudobé společnosti západní "moderní" kultury docela stejně jako zkoumají etnografové či antropologové nějaký "primitivní" domorodý kmen: ne-moderně. Prototypem takového přístupu je dnes práce celé řady několika soudobých sociologů vědy a technologií, zejména pak práce francouzského sociologa Bruno Latoura (kniha Nikdy jsme nebyli moderní) a dalších proponentů tzv. teorie sítí-aktérů, Johna Lawa a Michela Callona. V prvním bloku se budeme věnovat obecnějším sociologickým souvislostem "nemoderní sociologie" (konstruktivismus, textuální obrat), ve druhém probereme základy sociologie vědy a relevanci této disciplíny pro sociálně-vědní studia a budeme k tomu diskutovat několik empirických příkladů nejenom z mého vlastního výzkumu; nakonec zmíníme možnosti aplikace principů "nemoderní sociologie" i mimo oblast studia vědy a technologií - při studiu (komunistické) moci a při studiu nemoci, těla a postižení.

Předmět programu bakalářského studia sociologie na FSS MU v Brně; přednášky a semináře; kód SOC131, 6 kreditů (jarní semestr)

Sociologové se běžně zabývají zvláštním výsekem skutečnosti, kterému říkají sociální realita. Zatímco přírodní vědy jsou zaujaty netečnými, chladnými a pasivními objekty, předmětem sociálních věd je kolektivní život myslících a cítících subjektů, aktivních a nadaných svobodnou vůlí. Z tohoto zásadního rozdílu pak údajně vyplývají podstatné metodologické odlišnosti přírodních a sociálních věd. Jenže sociologie nemusí být chápána jenom jako věda o výlučně lidských společenstvích (o intersubjektivně utvářených významech, sociálních strukturách, sociálních representacích). Stále silněji se v poslední době uplatňuje takový pohled, podle kterého hrají v životě lidských kolektivů neopominutelnou úlohu nejrůznější věci předměty, kterými jsme v každodenním životě obklopeni: stroje, přístroje, technologické aparáty, značky, obaly, nábytek, architektura, chemikálie, přírodniny. Porozumění tomu, jak zdánlivě netečná materiálnost těchto věcí spolu-zakládá sociální pořádek, pak vede k tomu, že si začínáme více všímat svébytné věcné existence i takových jsoucen jako jsou třeba nejrůznější texty, dokumenty, či dokonce osoby (právě odtud dnes tak živý obor sociologie těla). V tomto kursu si budeme s využitím celé řady příkladů všímat nejrůznějších témat, která jsou s nárůstem sociologické citlivosti vůči věcem spojena. Zároveň nám to poskytne příležitost k alternativnímu pohledu na samotné základy sociologie a některých konkrétních sociologických škol (symbolický interakcionismus, konstruktivismus, etnometodologie).