11. 4. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: "Opravdu se jim Panna Maria zjevila?": O úloze faktů a faktického pochybování v náboženské víře
Přednáška v rámci diskusních setkání Sociologické večery, FSV UK, Hollar, 18:30-20:00
Případ mariánských zjevení ze slovenské Litmanové (1990-95) hezky naznačuje, že sociologický a teologický pohled na náboženskou skutečnost se nemusejí vylučovat. V obou perspektivách se náboženská pravda dané události osvědčuje v následných činech mnoha různých aktérů. Do jaké míry a v jakém smyslu se tato pravda opírá o fakta a faktické pochybování? Ačkoli bychom měli být velmi obezřetní vůči snahám poměřovat zbožnost vědeckými či pseudovědeckými kritérii, tato otázka vůbec není nesmyslná. V přednášce se pokusím vysvětlit proč (variace na téma přednášek z 16. a 17. března).
17. 3. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Ještě jednou ke zjevením Panny Marie v Litmanové: Potýkání s Bruno Latourem a jeho představami o tom, co je skutečně náboženské
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS, Husova 4, Praha 1, 3. patro (seminární místnost)
O případu litmanovských mariánských zjevení už jsme s kolegou Janem Palečkem v CTS několikrát mluvili. Poskytují totiž bohatý materiál pro empirické doložení a rozvedení našeho hlavního argumentu ohledně toho, co vlastně zakládá náboženskou pravdu. Ukazujeme, inspirováni pracemi Bruno Latoura v ohlasti sociologii vědy, že tuto pravdu nemá cenu hledat v těžko dostupných hlubinách niterného duchovního prožiku, ale spíš v tom, co s touto křehkou subjektivní zkušeností následně, docela prakticky a viditelně, dělají ostatní. V této přednášce se zaměřím na jakousi odvrácenou stranu naší původní inspirace, totiž na nesoulad mezi našimi pozorováními z Litmanové a tím, jak píše přímo o náboženství v některých svých spisech Bruno Latour. Ten totiž zdůrazňuje, že pravda náboženství nemá vůbec nic společného s (quasi-)vědeckým ohledem na fakticitu či s prokazováním existence nějakých vzdálených, tajemných, nepřístupných jsoucen; náboženství se prý naopak zcela zaměřuje na to, co je teď a tady - tedy nikoli na nějaký neviditelný duchovní svět kdesi "za" běžnou skutečností, ale na neustálé obnovování Boží přítomnosti ve světě. Rozbor litmanovských zjevení ukazuje daleko složitější rozvrh, ne tak jednoznačný. Přesto se mi v něm myslím podařilo najít klíč k jakémusi opatrnému přitakání vůči tomu, na čem Latourovi tolik záleží.
16. 3. 2011
:::: Zdeněk Konopásek: Co je nábožensky skutečné/skutečně náboženské: O zjeveních Panny Marie a latourovské sociologii
Přednáška na metodologickém semináři pracoviště oboru Historická sociologie na FHS UK, Areál Hůrka, Husníkova 2075, 158 00 Praha 13
7. 12. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: V čem spočívá pravda Mariánského zjevení?
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Co když principy latourovské sociologie vědy a technologií uplatníme na oblast, která je na první pohled vědě tak vzdálená – totiž např. na náboženská „nadpřirozená“ zjevení? I tady platí, že pravda a skutečnost se rodí mnoha činy, retroaktivně a kolektivně.
9. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Teorie sítí-aktérů (Bruno Latour, Michel Callon, John Law) a současná STS
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Kritika silného programu: požadavek generalizované symetrie. Zavedení non-human aktérů jako prvků hybridní jednotky „síť-aktér“. Stabilizace, disciplinace a rozšiřování sítí-aktérů. Převrácení vektorů vysvětlování: pravda není to, co vysvětluje, ale to, co je třeba vysvětlit. Immutable mobile. Vyhrocený realismus ANT. Kritika ANT, post-ANT.
3. 11. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Co znamená "sociální konstrukce"? (Praha)
Příspěvek pro blok přednáškový 20x20 v kině Lucerna v Praze, v rámci oslav 20 let trvání CTS a Dnů vědy
Několik vysvětlení k pojmu, který dělá tak často sociologii ostudu, a přitom by nemusel.
12. 10. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
5. 10. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Obrat k jazyku
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?
25. 8. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Religion in action: When theology and pastoral work meet Latourian science studies (Tokyo)
STS arguments about science (as well as about STS approaches and theoretical frameworks) are occasionally developed and “tested” by excursions to some other fields, such as political theory or economics. Among these fields, religion belongs to rather neglected areas – the most important exception being the work of Bruno Latour. Latour, referring mainly to religious icons and talk, challenges traditional thinking about differences between science and religion. He argues that we should understand religion in its own terms (“religiously”) while seeing it as something “local, objective, visible, mundane, unmiraculous, repetitive, obstinate, and sturdy”. When hearing about religion, we should avoid, Latour insists, turning our attention “to the far away, the above, the supernatural, the infinite, the distant, the transcendent, the mysterious, the misty, the sublime, the eternal”. Only then we can reframe the relationship between science and religion in a new, mutually meaningful and acceptable way… In this paper I will critically discuss and perhaps also make more refined these Latour’s arguments. Empirical evidence will be taken from my current ethnographic research on religious apparitions and demonic possessions, inspired by Latourian science studies. A case study on Marian apparitions in Eastern Slovakia (1991-5), for instance, nicely documents how religious practices do not simply aim at establishing some belief in (unwarranted knowledge of) non-present, distant entities; in many respects, these practices rather redirect our attention to what is present, close, and living. Contrary to what Latour seems to suggest, however, I will try to show that the respect toward the local, visible, graspable, mundane and repetitive cannot and, after all, is not (by various participating actors) separated from the interest in or the reality of supernatural, mysterious and transcendent religious phenomena. On the contrary, the two orientations are constitutively connected – and sometimes such a connection is even clearly reflected by priests or worshippers.
20. 6. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Jak se uskutečňuje zázračné zjevení - pohled z perspektivy latourovských vědních studií (Hoješín u Seče)
Příspěvek pro 12. pracovní konferenci Biografu, 18.-20. června 2010,
areál kláštera školských sester sv. Františka v Hoješíně u Seče (Chrudim)
30. 4. 2010
:::: František Slanina & Zdeněk Konopásek: Matematická zkoumání socio-logik internetu
Přednáška na 37. výjezdním zasedání CTS, Malá Skála, 30. dubna-2. května 2010
28. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Explaining the unexplainable: Scientific and religious truths about apparitions
We are studying how reported phenomena such as having visions of Jesus Christ or seeing and talking to Virgin Mary are practically dealt with – i.e., accounted, doubted, believed, investigated, recognized as true or false… or, as part of all this, translated into something else (for instance, into a psychiatric symptom). Besides analyzing historical material, theological and pastoral literature, thematically related pop-cultural artifacts, contemporary psychiatric cases and respective religious experiences, we conduct an extensive case study of Marian apparitions that took place 1991-95 in Litmanová, Slovakia. Based on this heterogeneous empirical ground, we want to discuss the relationship between religious and scientific approaches to the phenomena: what a how constitutes “the truth” of this or that apparition? Where and when? Although the religious and the scientific are often seen as antagonistic, we offer a more subtle and complex view, in which ambivalence, partiality and practical relevance play important, and often “positive”, affirming roles. The mutual relationship between scientific and religious views of the issue is further complicated by the observation that, for instance, one can identify multiple and often diverging “truths” of apparition within the religious practice. In fact, it is not only us, STS inclined researchers, but religious people themselves (clerics as well as laics), who often appreciate not so much some intrinsic qualities and genuineness of the miraculous events themselves, but rather “all the transformations [the reported encounter] undergo later in the hands of others” (Latour). By focusing on controversial piety and devotionalism “in action”, we try to better understand neglected aspects of contemporary religious life. In this respect, our research can be debated as an(other) application of STS inspired views in the field of religion studies.
6. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
29. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Obrat k jazyku
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?
22. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Konstruktivismus a dekonstrukce
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií, konstruktivisté par excellence, tak málo dovolávají Bergera a Luckmanna? Konstruktivistické nedorozumění: od "sociální konstrukce reality" ke "konstrukci sociální reality". Co je vlastně konstruováno a kdo konstruuje? Problém s konstruktivistickou kritikou. Dekonstrukce a děs z radikálního konstruktivismu.