17. 3. 2010
:::: Zdeněk Konopásek: Od zázračných pravd k pravdivým zázrakům: sociolog vědy tváří v tvář náboženským zjevením
Účast na workshopu "Dílna konstruktivistické sociologie vědy a technologií", Sociologický ústav AV ČR, 11h (Jilská 1, zasedací místnost č. 207)
Se zázemím v soudobé sociologii vědy jsem se věnoval nejen vědecké fakticitě (studie o devitalizaci, o vědeckém mapování přírody) a rozhraní vědeckého a politického na případu environmentálních sporů, ale také výzkumům politické (např. komunistické) moci a politických uspořádání. Nyní se s kolegou Janem Palečkem zabývám případy démonické posedlosti a náboženských zjevení. Toto studium nás často vede na hranici pastorační a psychiatrické péče, na pomezí mezi spiritualitou a vědou. Ve svém příspěvku se ale chci zaměřit na něco ještě trochu jiného, a sice na otázku, odkud se bere (náboženská) pravda takových fenoménů či událostí. Jde vlastně o pokus o neredukcionistický sociologický výklad toho, jak se vespolek uskutečňuje náboženská/duchovní realita (jakožto náboženská, resp. duchovní).
8. 12. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Ještě jednou o síle a slabosti "ryzí odbornosti" - Politická nepolitika Natury 2000
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Ne-dost-čisté vědecké postupy, často vyplývající z napětí mezi různými (jen částečně se překrývajícími perspektivami a přístupy), nemusíme chápat jako selhání či slabou stránku postupů, jimiž se v ČR rodil vědecky založený projekt Natura 2000, ale naopak jako takové kvality sociálního jednání, které společnému úsilí mnoha různých aktérů dodávají na robustnosti a přidávají mu šanci na úspěch, a to – jen na první pohled paradoxně – právě jako výrazně odborně založenému projektu.
1. 12. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Co za sociologii je sociologie vědy a technologií
Přednáška v rámci předmětu "Věda o vědě", magisterský program informačních studií na FF MU v Brně (zač. 15h, Arne Nováka 1)
Sociologické studium vědy a technologií představuje velmi živý podobor, jehož obecně-teoretický a metodologický význam přesahuje i do ostatních oblastí sociálně-vědného zkoumání. Abych ukázal v čem, stručně nejprve vysvětlím, jaké otázky a jaká řešení tento podobor historicky utvářely. Dále vyložím základní stanoviska dnešní sociologů vědy a nejčastější nedorozumění okolo nich. Zvláštní pozornost budu věnovat tzv. konstruktivismu.
24. 11. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Síla a slabost "holých faktů" - o devitalizaci sociologickýma očima
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Téma vztahů mezi vědou/technologií a politikou. Analýza sporů o tzv. devitalizaci ukazuje dva protikladné způsoby vedení politicko-vědeckých kontroverzí (diskurs čistoty a diskurs mísení) a zároveň otevírá prostor úvahám o jejich přednostech a zrádnostech. Vedle moderní představy o vědě a politice jako dvou nesouměřitelných a zcela odlišně založených světech, se stále jasněji projevuje docela i docela ne-moderní logika vědy: logika, podle které nás důraz na "holá fakta" nespojuje a neposiluje, ale spíš rozděluje a oslabuje.
28. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Explaining the unexplainable: Scientific and religious truths about apparitions
We are studying how reported phenomena such as having visions of Jesus Christ or seeing and talking to Virgin Mary are practically dealt with – i.e., accounted, doubted, believed, investigated, recognized as true or false… or, as part of all this, translated into something else (for instance, into a psychiatric symptom). Besides analyzing historical material, theological and pastoral literature, thematically related pop-cultural artifacts, contemporary psychiatric cases and respective religious experiences, we conduct an extensive case study of Marian apparitions that took place 1991-95 in Litmanová, Slovakia. Based on this heterogeneous empirical ground, we want to discuss the relationship between religious and scientific approaches to the phenomena: what a how constitutes “the truth” of this or that apparition? Where and when? Although the religious and the scientific are often seen as antagonistic, we offer a more subtle and complex view, in which ambivalence, partiality and practical relevance play important, and often “positive”, affirming roles. The mutual relationship between scientific and religious views of the issue is further complicated by the observation that, for instance, one can identify multiple and often diverging “truths” of apparition within the religious practice. In fact, it is not only us, STS inclined researchers, but religious people themselves (clerics as well as laics), who often appreciate not so much some intrinsic qualities and genuineness of the miraculous events themselves, but rather “all the transformations [the reported encounter] undergo later in the hands of others” (Latour). By focusing on controversial piety and devotionalism “in action”, we try to better understand neglected aspects of contemporary religious life. In this respect, our research can be debated as an(other) application of STS inspired views in the field of religion studies.
20. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: David Bloor a co následovalo (silný program, studia laboratorní práce, studium vědeckých diskursů a další)
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Strong programme Davida Bloora (Edinburgh school) jako evropská odpověď na Mertona. Rozlišování mezi interními a externími stránkami vědy nelze brát jako východisko. Princip symetrie: vědeckou pravdu je třeba vysvětlovat sociálně, stejně jako vědecká selhání. Princip reflexivity: vlastní závěry ohledně vědy je třeba vztahovat sám na sebe (na sociologii vědy). Jak se uzavírají vědecké rozepře? – program empirického relativismu H.M. Collinse. Etnografie laboratorní práce – fungování inskripcí při (sociální) konstrukci vědeckých faktů. Vědecký diskurs a „nové literární formy“. Feminismus, SCOT (sociální konstrukce technologií) a další směry.
13. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Věda jako instituce - Mertonovská sociologie vědy
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Věda jako instituce. Normativní struktura vědy: organizovaný skepticismus, universalismus, nezaujatost, komunismus – nikoli jako abstraktní osobní hodnoty, ale jako institucionalizované principy. Sociologie vědy jako studium „sociálních stránek“ vědecké práce. Správná věda vysvětluje sama sebe.
6. 10. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Problém reflexivity
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč sociologové vědy řeší problém reflexivity? Pozorovatelé a pozorovaní: různá pojetí reflexivity – zejména reflexivita metodologická a radikální. Problém s radikální reflexivitou, která se pojímá jako intelektuální ctnost. Infra-reflexivita a reflexivita v etnometodologii.)
29. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Obrat k jazyku
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií často obracejí k sémiotice? Čili: Obrat k jazyku ve filosofii a v sociálních vědách. Jazyk jako zprostředkování. Materialita jazyka a jeho performativita. Sémiotika: jak něco reprezentuje něco jiného?
22. 9. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Konstruktivismus a dekonstrukce
Přednáška v rámci předmětu "Věda, technologie a politika", magisterský program sociologie na FSS MU v Brně
Proč se sociologové vědy a technologií, konstruktivisté par excellence, tak málo dovolávají Bergera a Luckmanna? Konstruktivistické nedorozumění: od "sociální konstrukce reality" ke "konstrukci sociální reality". Co je vlastně konstruováno a kdo konstruuje? Problém s konstruktivistickou kritikou. Dekonstrukce a děs z radikálního konstruktivismu.
18. 6. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Příběh vizionářky a pravda zjevení: Posezení nad dokumentarním filmem (Praha)
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)
V našem výzkumu se snažíme lépe porozumět povaze náboženské skutečnosti skrze sociologické studium zvláštních, nadpřirozených případů, jako jsou například démonické posedlosti nebo náboženská zjevení. Jedním z hlavních případů, kterými se takto zabýváme, jsou mariánská zjevení v Litmanové na Slovensku. Nedávno byl natočený o hlavní protagonistce litmanovských událostí dokumentární film. Ukázky z tohoto filmu a některé reakce na něj chceme na tomto volném, předprázdninovém sezení společně shlédnout a probírat.
11. 5. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: K čemu je vlastně dobrý symetrický přístup? Metodologické poznámky ze sociologického výzkumu náboženských zjevení a démonických posedlostí (Bratislava)
Zvaná přednáška pro metodologickou sekci Slovenské sociologické společnosti, Bratislava, zasedací místnost Filozofického ústavu SAV, 14h
9. 3. 2009
:::: Zdeněk Konopásek: Přirozený svět a naturalizace skutečnosti: K debatám o "přirozeném" světě z pohledu sociologa (Praha)
Přednáška v rámci cyklu interních pracovních transdisciplinárních seminářů CTS na téma "přirozeného" světa
Představa přirozeného světa byla Husserlem nastolena jako součást úvah o krizi evropských věd. Jak se vědecká práce mění v "pouhý provoz", ztrácí se z ní cit pro otázky smyslu - tedy povědomí o vlastních mimo-vědeckých základech a snaha o zasazení do nějakého celku. S ohledem na toto vymezení se přirozený svět často bere jako něco, od čeho se objektivující svět vědy odtrhává a vzdaluje - přirozený svět a věda se stavějí proti sobě. Tuto představu zproblematizoval pěkně mimo jiné Michal Ajvaz a já v tomhle na něj svým způsobem navážu. Budu mluvit o sociálním konstruktivismu, který s Alfredem Schutzem v zádech tematizoval objektivaci jako všudypřítomnou součást běžného života, tedy každodenního světa lidí. Takovou "obyčejnou objektivací" vlastně rozšiřujeme oblast samozřejmého, netematizovaného a daného, a zároveň celostného a významuplného. Prostředky tzv. sociálního konstruování zkrátka skutečnost naturalizujeme. Jak se má tato naturalizace k představám přirozeného světa (tak, jak jsme se jim - téměř výlučně ve vztahu ke světu objektivující vědy - věnovali)?
20. 1. 2009
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Princip symetrie z hlediska respondentů: Posedlost, zjevení a duševní nemoc ve výzkumných rozhovorech s duchovními (Olomouc)
Příspěvek na konferenci Kvalitativní přístup pro praxi (VIII. česko-slovenská konference o Kvalitativním přístupu a metodách ve vědách o člověku), 19.-20. 1. 2009, Olomouc
Zabýváme se tím, jak se v psychiatrii nakládá se zážitky jako slyšení Božího hlasu nebo vidění Panny Marie; zároveň nás zajímá, jak se s těmito jevy pracuje v katolické pastoraci. Jak se vyjednává status těchto jevů? Kdy se z nich stává legitimní náboženská zkušenost a kdy symptom duševní nemoci? Přistupujeme k těmto otázkám „symetricky“ - nedáváme apriori přednost lékařským nebo duchovním vysvětlením. Takový přístup, běžný např. v sociologii vědy, jsme ukázali a vysvětlili na rozboru filmu „V moci ďábla“ (2005), v němž se rozehrává nejednoznačný vztah mezi medicínskou a duchovní interpretací příběhu mladé dívky, kterou její rodina pokládala za posedlou a která zemřela po neúspěšném exorcismu (Konopásek & Paleček 2006). Může mít takový symetrický přístup nějaký praktický význam i pro ty, které studujeme? Na toto téma jsme hovořili se čtyřmi katolickými knězi. Požádali jsme je, aby se předem podívali na zmíněný film a přečetli si i náš text o něm. V tomto příspěvku chceme na základě oněch rozhovorů ukázat, v čem se potkává nebo míjí náš zvláštní výzkumnický pohled s pohledy respondentů, a také jak tento reflexivní experiment přispěl k našemu vlastnímu chápání zvoleného přístupu.
4. 12. 2008
:::: Zdeněk Konopásek & Jan Paleček: Zjevení a posedlost jako hraniční objekty v psychiatrii a pastoraci (Praha)
Přednáška v rámci čtvrtečních seminářů CTS (10-12h, seminární místnost, 3. patro)
Fenomény jako je posedlost démony, zjevení Panny Marie nebo slyšení hlasu Božího jsou mnohdy kontroverzní a obtížně uchopitelné. Člověk s těmito zážitky se může dostat jak do péče duchovních, tak do péče psychiatrické; jeho zkušenosti totiž mohou být chápány jako symptomy duševní nemoci nebo jako nefalšovaný duchovní prožitek. V psychiatrii i pastoraci se však překvapivě vyskytují i situace, kdy tyto na první pohled protichůdné “interpretace” spíše pokojně koexistují, kdy se mezi nimi nerozhoduje v logice buď-anebo. Pokusíme se ukázat, že tyto situace jsou pro oba obory svým způsobem důležité a že přistoupit na takovou nejednoznačnost neznamená rezignovat na pastorační či psychiatrickou práci, ale může to naopak otevírat příležitost k činu.
? - recenze vyjde v časopise Biograf