Co poslouchám

Poslouchám rád, hodně a leccos. Obecně mi sedí hudba divná a neobvyklá, i když popem vůbec neopovrhuju. Mám rád experimenty a improvizaci - ale pořád myslím, že poslouchat hudbu má být v zásadě jednoduchý zvukový požitek, a nikoli třeba nějaký intelektuální výkon (požitek ovšem není samozřejmý, vkus si člověk dlouhodobě pěstuje a tříbí). Líbí se mi, když se hraje s nasazením, když se překračují a mísí různé žánry a když hranice mezi hráči a skladateli není moc výrazná. Z toho důvodu mi často nesedne soudobá vážná hudba, ve které se snadno stane, že hráči hrají něco, čemu prostě nevěří. Je plno hudby, kterou si příležitostně dost rád poslechnu, ale nějak zvlášť nevyhledávám (a nebo jen velmi výběrově): jazz fusion, klasická vážná hudba, house...

Moji oblíbenci se rekrutují od popu přes tradiční bigbít, alternativu, některé oblasti nového jazzu, až po experimentální, často improvizovanou hudbu. Jako bubeníka mne samozřejmě zvláště zajímají hráči na bicí: třeba Han Bennink, Jim Black, Terry Bozzio, Tony Buck, John French, Milford Graves, Will Guthrie, Shoji Hano, Charles Hayward, Paal Nilssen-Love, Tatsuya Yoshida... Příklady alb, která se mi líbí, jsou v uspořádány v seznamech za každý rok - ne nutně nahrávky ten rok vydané, ale prostě desky, které jsem ten rok pro sebe objevil; a pak, hodně velkou namátkou "klasiky". Žádný velký systém v tom hledat netřeba.