Publikace, nahrávky a jiné výstupy

Posláním chráněných krajinných oblastí je nejen chránit přírodu, ale také uchovávat hodnoty krajiny. Krajinu velmi ovlivňuje vzhled sídel. Jde tedy o usměrňování staveb a vývoje struktury obcí tak, aby byly respektovány lokální historické a kulturní zvyklosti. Krajina by zkrátka měla držet místní ráz a příjemně působit jak na obyvatele, tak návštěvníky. Otázkou zůstává, jak tento veřejný zájem naplňovat co nejúčinněji a zároveň tak, aby usměrňování výstavby bylo vnímáno jako vítaná služba státu. Článek představuje první fázi projektu aplikovaného výzkumu, ve které nás, tým sociologů, urbanistů, architektů a ochranářů, mj. zajímá „jak se dělá rozhodování“, tedy jaká je cesta od předpisu k aplikaci v praxi, a jak současný stav vylepšit.

Zvukově upravený a zkrácený záznam z koncertu v Junior klubu Na Chmelnici, 20. listopadu 1982.

Pracovní nahrávky z léta 2019 vypiplané střihy a dohrávkami do podoby osmi hypnotických kompozic v zimě/na jaře 2021.

„Čas v tomto představení běží jinak, i když má standardní délku. A je to vlastně divadelní představení? Nebo spíš rituál, meditace, rozjímání o Vesmíru a o současné době, jakési tlachání cvoků o aktuálních tématech Země, jako je sestup do hmoty, prapodivná síla rezonující ´zpoza rohu´?" pokládá Jaroslav Dušek řečnickou otázku. Každý z diváků najde při sledování „podivínštiny" Každý vyhrává aneb Oslava narozenin svou vlastní odpověď.

Jestliže spolu odborníci, dokonce i v rámci jednoho oboru, navzájem zcela souhlasí, je to obecně spíše výjimka. Jedním hlasem má o covidu mluvit vláda, ne vědci. Vědci svůj způsob mnohohlasého uvažování nezmění jen proto, že se za ně politici budou chtít schovávat... Hodně věcí se mění, většinou dost nevratně. Ale nic jako pravda či realita se nehroutí, neimploduje. Jen začínáme vidět, že to nikdy nedrželo pohromadě tak samozřejmě a jednoznačně, jak jsme si mysleli.

S kolegou Petrem Pokorným jsme přes léto sepsali text nazvaný „Lítáme v tom“. Pojednává o komplikovaných vztazích mezi vědou, politikou a angažovaností, a to na obecnějším pozadí sporů o klimatickou politiku/klimatická fakta. Čekali jsme v odpověď nejrůznější konfrontace a nedorozumění. Konfrontace přišla: na Vondrovu knihu, krátce po vydání, vyšla v Deníku Referendum recenze od Radka Kubaly. Náš text a naše pozice zesměšňuje a hrubě desinterpretuje. V tomto textu vysvětluji, v čem je Kubala mimo, asi trochu příznačně.

V roce 2013 vyšla kniha Bruno Latoura s názvem An inquiry into modes of existence: An anthropology of the moderns (AIME). Latour v této knize nanovo a zeširoka vysvětluje svůj přístup, úzce spojený s tzv. teorií aktérů-sítí (ANT). Snaží se napravit nejrůznější dosavadní nedorozumění kolem tohoto přístupu a připravit půdu pro „diplomatičtější“ vyjednávání o tom, co jako badatelé o světě kolem nás říkáme. Bez kontextu Latourova celoživotního díla je však tato kniha málo srozumitelná a sdělná. A také naznačuje, že pozdní Latour někdy poněkud nevyzpytatelně (a možná dokonce nezáměrně) ustupuje ze svých někdejších pozic. Ze světa v pohybu se v AIME tak trochu stává svět řádků a sloupců jakési tabulky.