Publikace, nahrávky a jiné výstupy

Moje doporučení přejít z předchozí na aktuální verzi ATLAS.ti není tak jednoznačné jako minule. Nenese to s sebou tolik analytického dobrodiní, které by vůbec nebylo dostupné dříve. Až na výjimky se pokrok soustředí na větší pohodlí (snadnější ovládání, lepší přehled). S programem se vám jistě bude pracovat pěkněji. Nepostradatelný bude tenhle upgrade v prvé řadě pro ty, kdo chtějí pracovat přímo se zvukem či videem. A také pro ty, kteří měli časté potíže s dostupností primárních dokumentů. Jinak se jedná o nahromadění drobných úprav a vylepšení či dotažení již existujících funkcí. Žádná revoluce to není; ale kus úsilí vyjít vstříc uživatelům ano. Pokud máte peníze a s ATLAS.ti vážné úmysly, nerozmýšlejte se a sedmičku si pořiďte. Ale pokud jedno nebo druhé chybí, nezoufejte. S šestkou to klidně ještě nějaký čas vydržíte.

Apparitions and possessions can be taken as genuine spiritual events or as symptoms of psychopathology. We focus upon occasions when the two seemingly conflicting “interpretations” co-exist in order to explore these phenomena as a kind of boundary objects – polymorphous realities stable and graspable enough, yet belonging to different worlds at once. Related diagnostic knowledge is often uncertain and always incomplete. Yet it enables authoritative and effective professional interventions. We conclude by discussing the relevance of such a view for contemporary efforts to validate patients’ spiritual experiences within mental health care.

Tak to říkal Václav Bělohradský o sociální reformě v Otázkách Václava Moravce (1. 2. 2011) a já se ošíval.

How is a new quality of reading, which we call "sociological understanding", created during the process of qualitative analysis? A methodological (conventional) answer to this question usually speaks of mental processes and conceptual work. This paper suggests a different view—sociological rather than methodological; or more precisely a view inspired by a contemporary sociology of science. It describes qualitative analysis as a set of material practices. Taking grounded theory methodology and the work with the computer programme Atlas.ti as an example, it is argued that thinking is inseparable from doing even in this domain. It is argued that by adopting the suggested perspective we might be better able to speak of otherwise hardly graspable processes of qualitative analysis in more accountable and instructable ways. Further, software packages would be better understood not only as "mere tools" for coding and retrieving, but also as complex virtual environments for embodied and practice-based knowledge making. Finally, grounded theory methodology might appear in a somewhat different light: when described not in terms of methodological or theoretical concepts but rather in terms of what we practically do with the analysed data, it becomes perfectly compatible with the radical constructivist, textualist, or even post-structuralist paradigms of interpretation (from which it has allegedly departed by a long way). (Translated to German and reprinted from Historical Social Research 2007/FQS 2008)

We study how experiences such as hearing the voice of the Lord or having a vision of Virgin Mary are dealt with in psychiatry and catholic pastoral practice. How the status of these phenomena is negotiated by the participants? Under what conditions they become an instance of legitimate religious experience or, alternatively, symptoms of mental illness? We approach the study of these issues “symmetrically” - we do not prefer a priori medical or spiritual explanations. Some time ago, we demonstrated and explained such an approach (which is common, e.g., in contemporary sociology of science), and its relevance for our research, in an analytic paper on the movie “The exorcism of Emily Rose” (2005). The paper discusses a highly ambiguous relationship, pictured in the film, between medical and spiritual interpretation of the story of a young girl who was considered possessed by demons and who died after unsuccessful exorcism (Konopásek & Paleček 2006). Now, the question is: can such a symmetrical approach be of any relevance also for people we are studying? In an attempt to give an answer, we have interviewed four catholic priests on this issue. The priests had been asked to watch the movie on Emily Rose and read our paper on it in preparation for the interview. Based on these discussions (and also on our current research in general), we would like to shed some light on whether and in what ways our specific epistemic perspective coheres with the views and positions of our respondents; and also, how this reflexive research experiment contributed to our own understanding of the role of the symmetry principle in our current research project.

Dnes mám v rámci oslav 20-letého výročí oslav Centra pro teoretická studia, stejně jako další kolegové, krátce promluvit na libovolné téma ze svého oboru. Rozhodl jsem se v této mini-přednášce shrnout několik vysvětlení k pojmu, který dnes dělá tak často sociologii ostudu, a přitom by nemusel. Tady je ta řeč písemně.

V tomto textu shrnuji východiska a závěry tříletého výzkumného projektu "Jak se dělá náboženská skutečnost: Zjevení a posedlost démony jako praktický a kolektivní výkon" (GAČR 403/08/1758). Opírám se při tom o dosud napsané články, většinou spolu s Janem Palečkem. Stručně: Spojujícím momentem různých našich analýz je mnohotvárnost a praktická různorodost toho, čemu říkáme náboženská víra. Inspirovali jsme se přístupy z oboru současných vědních studií a pokoušíme se o jakousi neredukcionistickou sociologii náboženství. Zvolili jsme za předmět studia podivné, nevšední a v mnoha ohledech sporné situace (zjevení, posedlost), které rozdělují nejen věřící a nevěřící, ale i mnohé věřící navzájem, a které nám umožňují zachytit i tak dlouhodobě a dokonale sedimentovanou skutečnost, jakou je skutečnost náboženská, v pohybu a rozpolcení.

We present and discuss a mathematical procedure for identification of small "communities" or segments within large bipartite networks. The procedure is based on spectral analysis of the matrix encoding network structure. The principal tool here is localization of eigenvectors of the matrix, by means of which the relevant network segments become visible. We demonstrated our approach by analyzing the data related to product reviewing on Amazon.com. We found several segments, a kind of hybrid communities of densely interlinked reviewers and products, which we were able to meaningfully interpret in terms of the type and thematic categorization of reviewed items. The method provides a complementary approach to other ways of community detection, typically aiming at identification of large network modules.

V tomto příspěvku se zamýšlím nad pojmem přirozeného světa ze dvou zvláštních sociologických hledisek: z hlediska současných studií vědy a technologií (science and technology studies, STS) a z perspektivy klasického sociálního konstruktivismu. Vysvětluji, zaprvé, proč STS na husserlovskou kritiku vědy (z pozic přirozeného světa) prakticky nenavazují, ač oba proudy bádání nějak problematizují založení vědeckého poznání. Za druhé jsem se snažil vysvětlit, proč a v jakém smyslu klasický sociální konstruktivismus, fenomenologicky založený a z úvah o žitém světě vycházející, znamená vlastně překročení koncepce přirozeného světa (a v důsledku i její opuštění). V obou případech přirozený svět vypadá jako nepříliš realistická a ne zrovna přesvědčivá abstrakce, která nevysvětluje – a asi ani nemůže vysvětlit či ozřejmit – podstatné otázky těchto oborů: tedy jaká je specifická povaha vědy (např. oproti jiným podobám vědění) a co zakládá každodenní svět, který se dá prakticky žít – psychicky, fyzicky i sociálně. Pojem přirozeného světa je dokonce poněkud nešťastný tím, jak navzdory proklamacím a veškeré snaze prohlubuje a stvrzuje propast mezi subjektem a objektem, mezi subjektivním a objektivním. V sociálním konstruktivismu to vyvolává řadu fatálních nedorozumění; a skrznaskrz konstruktivistická STS se těmto zmatkům a rozporům vyhnula tak, že se – podobně jako řada dalších konstruktivisticky založených bádání – od klasické, fenomenologicky založené podoby konstruktivismu zcela distancovala.