Sociologické a hudební projekty

Divadelní provedení klasického filosofického textu.

Divadelní představení, které se zrodilo jako živé provedení audioknihy vydané v roce 2023 nakladatelstvím Filosofia. V úloze Sokrata Jaroslav Dušek, part Meléta čte obvykle Daniel Šváb, aténský lid bubnuje Zdeněk Konopásek. Koncepce a úprava překladu Jaroslava Ludvíkovského: Petr Šourek.

Sestava: Zdeněk "Hmyzák" Novák - zpěv, elektronika a další nástroje, taky texty; Josef Jindrák - baskytara; René Pařez - kytara; Jan Faix - klávesy; Zdeněk Konopásek - bubny a činely.

Před nějakým časem jsem na jiném místě tady chválil soubor Kolena. Kolna přišla vzápětí, napřed jako "duo staříků české alternativy": Hmyzák (ex Ženy, Bad Beef Hat, Činna, Psí vokáci) & Josef Jindrák (Skrytý půvab byrokracie, Ruce naší Dory, M/ÁJ...). Hmyzák samozřejmě zpívá svoje básně, obsluhuje elektroniku a řadu dalších nástrojů, Jindrák třímá basu. Postupně se ještě přidal s kytarou René Pařez, kterého dobře znám už ze společného působení v Kvartetu dr. Konopného (tam jsme se ostatně letmo potkali před lety i s Hmyzákem), a Jan Faix na klávesy. V roce 2020 vydali u Polí5 desku Smrtí zatepla, koncem roku 2022 pak další pod názvem Tehilim šeré, cesty země. Zhruba v tuto chvíli mne chlapci přizvali do sboru jako bubeníka. Je mi ctí.
Profil na fejsbuku: https://www.facebook.com/kapelakolna

Sestava: Jindra Tolar - kytary, zpěv; Michal Fejt - baskytara, zpěv; Karel Maso Koštejn - bicí, zpěv; Zdeněk Konopásek - bubny a činely.

Po rozpadu formace Široko-daleko (po odchodu kytaristy a zpěváka Jana Prokopa) jsem začal hrát s bigbítovější podobou téhle karlovarské party, coby druhý bubeník. Tahle kapela existuje už dlouhé roky a hraje občas lehce psychedelické, starosvětsky střižené písně. Od poloviny roku 2018 tedy ve složení kytara a basa, se dvěma bubeníky.
Profil na fejsbuku: https://www.facebook.com/Fish-Flesh-Field-Henry--122528444431128/

Volná improvizace na akustickou bicí soupravu.

Od roku 2013 tu a tam hraju na akustickou bicí soupravu sám, solo. Zřídka, ale s o to větším potěšením. Nejsou to exhibice bubenické zručnosti, ale spíš zvukomalebné kolotání, ruchání, bouření. A vždy zcela volná improvizace.

Hudební duo: Luboš Fidler - autorský nástroj "roletofon", elektrická kytara, tahací harmonika, druhé bicí, zpěv; Zdeněk Konopásek - bubny a činely, trubka. A v poslední době téměř stálý host, Štěpán Pečírka - hlas, basovka

Luboš Fidler patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější postavy české alternativní hudby. Spoluzaložil kdysi skupiny Švehlík/Stehlík, hrál v MCH Bandu či v Kilhets, Proslul také v triu Janota-Fidler-Richter. V posledních letech se podílel na nejrůznějších zvukových instalacích (např. Orbis Pictus), i nadále spolupracoval s Oldřichem Janotou, stejně jako s mnoha dalšími alternativními hudebníky. Letmo jsme se s Fidlerem potkali už začátkem 80. let, ale až v létě 2011 jsme dohodli a připravili společné hraní. Naše hudba je jen zčásti připravená - tam, kde hrajeme písně s úspornými, lehce absurdními texty; jindy ale necháváme průchod okamžité inspiraci a hrajeme zcela volně, improvizovaně. Jedno všelijak střídá druhé.
Webové stránky: http://www.nocniptak.cz
Kanál na YouTube: http://youtube.com/user/Nocniptak2011
Profil na Bandzone: http://bandzone.cz/nocniptak

Divadelní představení Jaroslava Duška. Dále účinkují: Pjér Lašéz - zpěv, kytary, autor písní; Zdeněk Konopásek - bicí, trubky, perkuse (j.h.); Viktor Zborník - světla.

Divadelní představení inspirovaná stejnojmennými knihami Dona Miguela Ruize. Čtyři dohody se hrají mnoho sezón v pražském klubu Lávka, Pátá dohoda od r. 2011. Duška doprovází Pjér Lašéz (kytary, zpěv) a Alan Vitouš (perkuse), svítí Viktor Zborník. Staré toltécké životní moudrosti - nehřešte slovem, neberte nic osobně, nevytvářejte si žádné domněnky a dělejte vše, jak nejlépe dovedete - Dušek rozehrává na civilních situacích z každodenního života, především (ale nejenom) z výchovy dětí. Od roku 2008 v tomhle představení hostuji na místě Alana Vitouše (na bicí, trubky) v těch představeních, které se ojediněle a za zvláštních podmínek konají mimo Prahu, často v rámci společných zájezdů s divadlem Vizita, se kterým vystupuji pravidelně.

Cílem projektu je implementovat do gymnaziální výuky přírodních věd poznatky dosud především akademické filosofické a sociálněvědní reflexe vědy (filosofie, sociologie, antropologie a historie vědy). Z těchto oborů přejatý důraz na popis a výklad reálného průběhu vědecké činnosti bude využit ke specifickému rozvinutí konceptu přírodovědné gramotnosti, který tak získá přirozenou vazbu na problematiku aktivní občanské participace coby předpokladu společenské odolnosti. Výzkumná i aplikační spolupráce s partnerskými gymnázii umožní navrhnout konkrétní vzdělávací inovace (pro vzdělávací obory fyzika, chemie a biologie) a zkušebně je zavést do praxe. Projekt vyústí v konkrétní návrhy úprav RVP G a RVP DG (pro vzdělávací oblast Člověk a příroda).

Projekt „Vědecká gramotnost pro společnost 21. století“ usiluje o nalezení způsobů, jakými by mohla vstoupit dosud především akademická sociálněvědní studia vědy (Science Studies) do gymnaziální výuky přírodních věd. Konečným cílem projektu je posílit „vědeckou gramotnost“ české společnosti, jejíž pojem specifickým způsobem interpretuje.

Cílem projektu je zlepšit současnou praxi regulace stavební činnosti ve velkoplošných zvláště chráněných územích (s důrazem na modelová území CHKO Křivoklátsko a Český kras). Chceme zkoumat, jaká tato regulace je, jak vzniká, jaké jsou její dopady a navrhnout metodická doporučení, jak ji učinit vůči ochraně krajiny efektivnější a před veřejností obhajitelnější. Budeme využívat dlouhodobých zkušeností s transdisciplinární prací, kombinující kompetence z oborů architektury a urbanismu (stavby a jejich umístění v prostoru), sociologie (politika, věda, veřejnost) a ochrany životního prostředí (krajinný ráz).

Chceme se zaměřit na specifické napětí obsažené v pobytových službách pro lidi označené za postižené: napětí mezi péčí o obyvatelé, která jim má umožnit vést "normální" život, a péčí o obydlí, jejichž ekonomická a "kulturní" hodnota má být zachována. Pobytové instituce v ČR často využívají pro svou činnost staré budovy zámků, vil či klášterů, tedy objekty podobně křehké, zranitelné a nepropojené s okolím jako jejich obyvatelé. A i když se péče o lidi a údržba budov mohou jevit jako dvě zcela odlišné a nesouvisející činnosti, v pobytových institucích jdou ruku v ruce a nelze je od sebe oddělit. Navrhovaný výzkum má být příspěvkem k současnému zvýšenému zájmu sociálních věd o materialitu péče a o její etické rozměry. Naším sílem je analyzovat jednotné pole praxe coby průsečík odlišných a často protichůdných logik a hodnotových rámců, se zvláštním zaměřením na způsoby, jimiž lidé tuto mnohost zvládají. Věříme rovněž, že takto koncipovaný výzkum přispěje ke zlepšení životních a pracovních podmínek klientů a pracovníků pobytových sociálních služeb.