Sociologické a hudební projekty
Výzkumné a odborné projekty, kapely, hudební spolupráce.
1999-2000 / 2005-
:::: Divadlo Vizita
Plně improvizovaná divadelně-hudební představení: Jaroslav Dušek - improvizovaná akce, slovo, zpěv, tanec; Pjér Lašéz - kytary, djembe, zpěv, slovo; Zdeněk Konopásek - bubny a činely, trubka; Viktor Zborník - světla
Divadlo Vizita je celoživotní projekt Jaroslava Duška - herce, který v posledních letech proslul některými filmovými rolemi (Pelíšky, Musíme si pomáhat), ale který se pod hlavičkou Divadla Vizita systematicky věnuje také (zcela) volné a dobrodružné divadelní improvizaci (akce, tanec, zpěv, hudba jako dílo okamžiku). S Divadlem Vizita jsem nejprve hrával v pražském Divadle Archa v letech 1999-2000; v roce 2005 jsme tehdejší sestavu obnovili (tj. Dušek, Lašéz, Konopásek, Zborník - s příležitostnými hosty jako např. s Danem Bártou). Během letité existence Divadla Vizita se v sestavě vystřídalo velké množství muzikantů a herců, např.: Jaromír Honzák (kontrabas), René Pařez(kytara), Radomil Uhlíř (akce), Alan Vitouš (bubny), Martin Zbrožek (akce, housle, zpěv), Oldřich Kužílek a Jan Borna (herecká akce) a mnozí další.
Kanál na YouTube: https://youtube.com/@divadlo-vizita
2015-2018
:::: Tančírna: Smeykal & Konopásek
Didgeridoo a bicí souprava, volná improvizace.
V letech 2015-18 jsem příležitostně hrál ve dvojici s Ondrou Smeykalem, světově uznávaným hráčem na australský domorodý nástroj didgeridoo (a jeho různé odvozeniny). Typicky v jednom zátahu a ve vlnách, velmi jemně i brutálně, nejen k poslechu v různých polohách, ale taky k pohybu, takže nejen rytmy a zvuky, ale zároveň cosi skoro terapeutického.
2011-2017
:::: Široko-daleko
Hudební sdružení: Jan Prokop - zpěv, kytary, slova; Jindra Tolar - kytary, trubka; Michal Fejt - tenor saxofon, klarinet; Zdeněk Konopásek - bubny a činely.
Široko-daleko byl původně projekt Jana Prokopa a Jindry Tolara, personální odnož karlovarské skupiny Fish Flesh Field & Henry Dollar. Zádumčivé, minimalistické a pomalé písně, občas jako kdyby v nich člověk zaslechl Oldřicha Janotu. K tradiční sestavě jsem se přidal na základě společného víkendového hraní doma u JP někdy na podzim 2010. První vystoupení v rozšířené sestavě, ještě spolu s Michalem Fejtem (z téže karlovarské skupiny) se odehrálo začátkem ledna 2011 v klubu Paderewski právě ve Varech. Bavilo nás to, takže jsme si slíbili pokračování.
Profil na fejsbuku: http://cs-cz.facebook.com/pages/Široko-Daleko/270579479656977
1994-2016
:::: Biograf (časopis nejen pro biografickou a reflexivní sociologii)
Odborný recenzovaný časopis pro kvalitativní výzkum v sociálních vědách (ISSN 1211-5770), který jsem založil v roce 1994 a jehož šéfredaktorem jsem byl až do roku 2008; od r. 2009-2016 jsem byl už pouze členem redakčního týmu.
Časopis se do dnešní podoby vyvinul z velmi skromné samizdatové podoby. V posledních letech vycházel třikrát ročně v papírové a internetové verzi (http://www.biograf.org
). Publikoval původní stati, překlady, recenze, odborné diskuse a ostatní menší odborné žánry.
2011-2014
:::: (International) socio-technical challenges for implementing geological disposal
Mezinárodní a mezioborový výzkumný projekt řešený s podporou 7. rámcového programu (FP7-Fission-2010, 269906).
Na výzkumu se podílejí badatelé z Anglie, Německa, Švédska, Francie, Maďarska, Španělska, Finska, Slovinska a Česka. Cílem projektu je prostudovat hlavní sociální/politické problémy související s přípravou a budováním podzemních úložišť jaderného odpadu, a to včetně, ba zejména v těch ohledech, kdy tyto problémy těžko oddělitelně souvisí s problémy technickými. Součástí řešení by měla být formulace praktických návrhů.
2005-2010
:::: Teoretický výzkum komplexních jevů ve fyzice, biologii a vědách o společnosti
Rámcový výzkumný program Centra pro teoretická studia UK v Praze / AV čR a Katedry filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK (hlavním řešitelem je David Storch).
Výzkumný záměr CTS se člení na několik oblastí: "Zrození komplexity" ve fyzikálních systémech a fyzikální přístupy ke komplexitě biologických a sociologických systémů (Roman Kotecký, Bedřich Velický, František Slanina); Matematické přístupy ke složitosti dynamických systémů, univerzalita a nerozhodnutelnost (Petr Kůrka, Kateřina Trlifajová, Bohuslav Balcar); Komplexní jevy v biosféře: makroekologický pohled (David Storch, Arnošt L. Šizling); Morfogeneze jako výsledek komplexní interpretační sítě (Anton Markoš, Karel Kleisner); Vztahy mezi vědou a politikou: sociologické, historické a filosofické perspektivy (Zdeněk Konopásek, Jan Paleček); Základní filosofická reflexe různých vědeckých přístupů ke studiu složitosti (Ivan M. Havel, Zdeněk Kratochvíl).
2008-2010
:::: Jak se dělá náboženská skutečnost: Zjevení a posedlost démony jako praktický a kolektivní výkon
Sociologický výzkumný projekt, podpořený Grantovou agenturou čR (403/08/1758): Zdeněk Konopásek - hlavní řešitel, Jan Paleček - výzkumný spolupracovník.
V navrhovaném projektu tříletého kvalitativně založeného výzkumu chceme studovat, jak se v pastorační (katolické) praxi zachází se zkušenostmi zjevení nebo démonické posedlosti. Jak se např. stane, že vidění s náboženským obsahem začne být sociálně chápáno a přijímáno jako "opravdové" zjevení? A nebo, že se k němu začne přistupovat jako k "pouhému" soukromému - psychickému, či dokonce psychopatologickému - jevu? Jaké kvality takového duchovního zážitku se při podobném posuzování ukazují jako důležité? Jaké představy, jaká pravidla a jaké normy jsou při tom mobilizovány? Jak se takový zážitek činí vykazatelnou, vespolek přijatelnou věcí? Jak se o něm pochybuje nebo jak se stvrzuje. čím získává a čím ztrácí na náboženské hodnotě? Chceme vlastně provést zevrubný výzkum toho, jak se vespolek vytváří (sociálně konstruuje) skutečnost, která je tak neskutečná (nadpřirozená, vědecky nevysvětlitelná), že její přijetí může snadno hraničit s psychiatrickou diagnózou, a která je přesto jako taková základem všeobecně přijímané náboženské víry.
1997-2000 / 2009
:::: Duo Profesores
Kapela hrající v letech 1997-2000 ve složení: Pjér Lašéz - zpěv, texty, baskytara; Zdeněk Konopásek - bubny; Tomáš Havlík (Mr. Giss) - klávesy (od 1999?); Petr Mareš (Berous) - kytara (také od 1999?).
Kapela, která narodila tak, že jsme s Pjérem Lašézem začali zkoušet ve dvojici, po mnoha dlouhých letech, kdy jsme se vídali jen sporadicky - Pjér psal některé texty pro první sestavu Dvouleté fámy a po jeho návratu z vojny v roce 1984 jsme zvažovali společné hraní. Postupně se připojovali další hráči, takže závěrečnou nahrávku pořízovala kapela pod názvem Duo Profesores, Mr. Giss, and one guitar, please. Žádná vystoupení, jen nahrávka a účinkování v ulítlém televizním seriálu Jaroslava Duška Dokoláč (snad 2000).
1991-1993 / 2002-2008
:::: Kvartet Dr. Konopného
Hlučná improvizační kapela: Radomil Uhlíř - hlas; René Pařez (do r. 2005)/Joe Karafiát (od r. 2005) - kytary; Zdeněk Konopásek - bicí, trubka; Jan Štolba (od r. 2006) - saxofon a mnozí další.
V Kvartetu jsem působil v letech 1991-93 a pak 2002-2008. Tato "legenda českého popu", jak Kvartet rád nazýval Uhlíř, herec, básník, výtvarník, cestovatel a zpěvák, se podle mne zrodila samopohybem z pozdní Dvouleté fámy (pamatuji vernisáže začátkem 90. let, na kterých jsme hráli v sestavě někdejší Dvouleté fámy, tedy Uhlíř, Vik, Konopásek, ale už pod názvem Kvartet Dr. Konopného). Sestavu jsem tehdy brzo opustil a vrátil se do Kvartetu až v roce 2002. Kvartetem prošlo za ty roky velké množství hráčů, např. Vratislav Kydlíček (bicí), Lumír Gajda (kytara), René Pařez (kytara) nebo Zdeněk Hmyzák Novák (trubka). V období, které jsem si nejvíce užil, jsme Uhlíře zezadu popoháněli s Joem Karafiátem, Janem Štolbou a Oto Sukovským (baskytara, od r. 2007). V roce 2006 vyšlo Kvartetu dvoj-CD Skrývám se, ale nikdo mne nehledá (Guerilla Records). Zjara 2008 jsem se těžce nepohodl s Radomilem Uhlířem a z Kvartetu jsem odešel.
2005-2007
:::: Science and governance
Práce v expertní skupině Evropské komise
Expertní skupina k tématu "Věda a vládnutí" byla svolána aby se zabývala těmito úkoly: (1) Analyzovat nesnáze, které se objevují v současných vztazích mezi vědou, občanskou společností a politickou praxí. (2) Analyzovat silné a slabé stránky současných řešení těchto nesnází. (3) Navrhnout přiměřené konceptuální přístupy, které by rámovaly interakce mezi vědou, společností a politikou. (4) Zformulovat doporučení pro účinnější politiku vědy. Pracovní skupinu vedli Brian Wynne a Ulrike Felt a mezi členy patřili například Michel Callon, Sheila Jasanoff, Pierre-Benoit Joly, Stefan May, Arie Rip či Andy Stirling. Výstupem více jak dvouleté práce byla zpráva FELT, U. / WYNNE, B. (2007): Science and governance: Taking European knowledge society seriously. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 95 s.