Kalendář

Divadelní představení

Divadelní představení

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h. Zvláštní host: Yellow Sisters

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h.

Divadelní představení

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h.

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h. Zvláštní host: Andráž Polič

Divadelní představení; Divadlo Bolka Polívky, Jakubské nám. 5, 602 00 Brno

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h. Zvláštní host: Ondřej Smeykal - didgeridoo

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení, Divadlo Archa, Na poříčí 26, Praha 1. Zač. 20h. Zvláštní host: Dan Bárta - hlas a další nástroje

Divadelní představení

Účinkování v improvizovaném divadelním-hudebním představení

Divadelní představení, Divadlo Oskara Nedbala

Vystoupení na mezinárodním workshopu Towards a symmetrical approach: The study of religions after postmodern and postcolonial criticism, Brno, 29. listopadu-1. prosince 2012

In his writings about religion Bruno Latour argues that we should understand religion in its own terms (“religiously”) while seeing it as something “local, objective, visible, mundane, unmiraculous, repetitive, obstinate, and sturdy”. When talking about religion, we should avoid, Latour insists, turning our attention “to the far away, the above, the supernatural, the infinite, the distant, the transcendent, the mysterious, the misty, the sublime, the eternal”. Only then we can reframe the relationship between science and religion in a new, mutually meaningful and acceptable way. In my presentation I will use empirical data on Marian apparitions in Litmanová (Slovakia) to come with a sympathetic critique of such a position. I fully subscribe Latour’s general principles of non-reductionist STS as well as many his specific arguments on religion. I also share Latour’s “political” interest in exploring how to talk about religion in a way that would be meaningful for both agnostics and the faithful. However, I will argue that it is misleading to insist that religion must be understood exclusively in terms of presence-making practices, as Latour does. It will be demonstrated that something like quasi-scientific fact-making is not alien to (true) religious talk. On the contrary, it appears an important element of what Latour himself might call “religion in action” – i.e., religion not ready made and undisputed (as is the case in iconographic analyses of religious art), but uncertain, collectively performed, attempted and more or less achieved. In fact, it will be shown that overall Latourian sensitivity for reality in the making seems deficient in his own work on religion and makes it somewhat puzzling and not quite convincing. And yet: if we rearticulate the relationship between presence-making (of religion) and fact-making (of science) in a more subtle way, Latour’s main point about how to understand the truth of religion can still be kept. Even more it can be made more sound and elaborated, both empirically and theoretically.

Divadelní představení