Kapela, jejíž jméno těžko vyslovit: Ahleuchatistas
17. 4. 2010,
Ve středu večer jsem byl u toho, když Ahleuchatistas hráli v Brně (14. 4. 2010, Dům umění)
Poslední deska Ahleuchatistas se mi dost líbila. Kytara, basa, bicí proplétané do divých, neučesaných a složitě poskládaných kompozic. Do Česka (České Budějovice a Brno) ale přijeli jen jako duo - kytarista a bubeník. Chystal jsem se na ně a trošku jsem se obával, zda to po odchodu jednoho člena z tria nebude nějaká náhražka, nějaká nouzovka. Nebyla. Hráli skvěle, se zanícením a chutí, improvizace se prolínala s nacvičenými signály.

Nic na tom, že vybavení bylo minimální, bubeník během hry neustále musel narovnávat a fixovat soupravu, patrně půjčenou, která se mu bortila pod rukama. Hrálo se v prázdné galerijní místnosti, bubny a kytara uprostřed proti sobě, lidé postávající či posedávající všude okolo. Napřed to vypadalo na mizivou účast, nakonec se ale prostor celkem slušně zaplnil a posluchači to byli nadšení a vděční. Nu, dobré to bylo.
Ahleuchatistas, Dům umění Brno, 14. 4. 2010