Blog: poznámky, postřehy, dojmy, komentáře

Potvrzuje se mi to znova a znova: mezi mnoha více či méně šikovnými hudebními publicisty pro mne vyčnívá Pavel Klusák. Ve svém posledním textu na blogu Melanchofobie píše o silném uměleckém zážitku tak pěkně, že se k těm, o kterých zdánlivě jen referuje, vlastně přidává a rozšiřuje/zesiluje skutečnost onoho zvukového setkání tak, že docela hmatatelně a naléhavě sahá až ke čtenáři. Nebo alespoň ke mně. Doporučuju celý ten blog, je to jeden hodně mála, které pravidelně a s potěšením sleduju.