ZDENĚK KONOPÁSEK & JAN ŠTOLBA (2024): Protorituál. Polí5
::::Jan Štolba a Zdeněk Konopásek spolu kdysi dávno hráli v Kvartetu dr. Konopného, tedy v kapele, kterou vedl herec, performer a "poslední pražský bohém" Radomil Uhlíř. Když se pak po mnoha letech potkali na Uhlířově pohřbu, v roce 2019, domlouvali setkání. K tomu nakonec došlo až v květnu 2023. Pustili se do hraní bez jakékoli přípravy a všechno pokusně a svépomocně nahráli. Zdejší album je takřka úplným záznamem toho hudebního odpoledne.
ŽENY & ORKESTAR (2024): Kasárna Karlín. Polí5
::::
Platón: Sokratova obhajoba (2023). Audiokniha, Praha: Filosofia
::::"Roku 399 př. n. l. čelil Sokrates obvinění, že podlamuje důvěru ve společenské instituce. Žalobci chtěli chránit mladé lidi před zhoubným vlivem nebezpečného skeptika. Athénská demokracie se v oné době cítila oslabená a hledaly se hrozby a příčiny rozkladu. Žalobci před porotce předstoupili s tím, že mají viníka… A tak Athény odsoudily na smrt filosofa. Jeho žák Platón byl tehdy v publiku a obhajobě svého učitele dal slavnou literární podobu." Platónova Sokratova obhajoba v překladu Jaroslava Ludvíkovského, doplněná o komentář prof. Filipa Karfíka, předního odborníka na Platóna. Úprava, scénář a režie Petr Šourek, v roli Sokrata Jaroslav Dušek, athenský lid bubnuje Zdeněk Konopásek.
Zátory - bezpochyby nejméně známá legendární kapela. Dnes už archivní nahrávky vzniklé za zcela amatérských podmínek, ale s nebývale kvalitním zvukem. V souboru, který působil přes 2 roky na konci první pětiletky nového milénia se sešly jemné a křehké duše alternativních veteránů – vyškolených přehrávkami PKS a ostatními radostmi leckdy až příliš reálného socialismu... Zátor [je slovo] pozapomenutého významu, značící barieru v přirozeném proudu řeky, hlubinu a vír – navíc fonemicky nejblíže slovu Satori. Možná – řečeno s klasikem „slábnou slova zlá i dobrá“ – ale dokud lidé žijí, bude jejich význam obnovován. Neboť „dobří lidé kráčí vyrovnaným krokem – a ostatní kolem nich tančí dobové tance“. (ze sleevenote)
Zátory (2004): Dubeček - Domáč. CD. Vydáno vlastním nákladem
::::
RICHTER, P. (2003): Richtig music. 2CD. Indies Records [MAM-202]
::::"Dvoudiskový profil legendy české altenativní hudby, kytaristy, zpěváka a skladatele Pavla Richtera, mapuje celou jeho muzikantskou kariéru a obsahuje 23 nahrávek z let 1976-2003, přičemž při sestavování byl kladen důraz na zatím nikdy nezveřejněné nahrávky. Nejstarším záznamem je ukázka tvorby Elektrobusu, následují ukázky různých sestav skupiny Švehlík, resp. Marno Union (dvě koncertní nahrávky z roku 1978, dva domácí snímky z roku 1982, jedna skladba z alba obnoveného Švehlíku z roku 1995). Z poloviny 80. let pocházejí nahrávky s Oldřichem Janotou a sólová experimentální tvorba z Richterova domácího studia. První disk končí dvěma nahrávkami Richter Bandu z roku 1990 a jednou písní z dosud nepublikovaného záznamu obnovené sestavy Janota-Fidler-Richter z roku 1995. Mezi zúčastněnými hudebníky najdeme například Mikoláše Chadimu, Vlastimila Marka, Luboše Fidlera, Lesika Hajdovského, Ivana Pavlů, Zdeňka Konopáska či Jaroslava Kořána. Druhý disk zahrnuje odbdobí od roku 1996 a přináší ukázky z tvorby skupin Santus Musicus, Richter Band, Guru Band, Wooden Toys a nejnovější sólovou tvorbu Pavla Richtera. Mezi zúčasněnými hudebníky najdeme Bharatu Rajnoška, Janu Koubkovou či Antonína Hlávku. Z celkových 23 nahrávek je 18 publikováno poprvé, píseň V bílém (z alba Iva Bittová + Dunaj) dosud vyšla jen na gramofonové desce." (Indies)
[hudební ukázky zde]
DUO PROFESORES, Mistr Giss & 1 Guitár Plís (2000): Zjevení pravd. CD. Vydáno vlasntím nákladem
::::Kapela Duo Profesores účinkovala v šestidílném televizním multimagazínu Dokoláč Jaroslava Duška, Pjéra Lašéze a režiséra Martina Krejčího (ČT2, duben-květen 2000). Nahrávka obsahující jakýsi "soundtrack" z tohoto pořadu i některé další songy je dostupná na tomto cédéčku s názvem Zjevení pravd. Mnohé písně vznikaly na místě, přímo ve studiu.
[hudební ukázky zde]
OLDŘICH JANOTA (1997): Sešité. CD, Indies Records [MAM024-2]
::::"Písničkář Oldřich Janota na novém albu Sešité jemně přinutí posluchače uvědomit si, že poezie i hudba se vyvinuly z magických obřadů dávnověku. Janota se stále více noří do oživování nejniternějších pocitů, tak těžko polapitelných a tak hluboce oslovujících - když se to povede. Jeho hlavní básnickou zbrojí jsou přírodní motivy: stromy, řeka, mraky, skály, les, květy a jejich barvy; ty hrály v Janotově poetice odjakživa významnou roli (...) Snad nejzajímavějším poznatkem z tohoto alba je posun Janoty jako interpreta: od deklamace textů přešel k melodiím a zpěvu. Sešité má dvě roviny. Po několika obdobích hraní s fascinujícími hudebními tělesy v minulosti je spojení Oldřicha Janoty s dalšími hudebníky vždycky vzrušující záležitostí. Vynalézavá, melodická hra na bicí (v tvorbě skupin Půlnoc, Domácí kapela či Despondancing) se stala v devadesátých letech českou specialitou - na desce Sešité ji nezaměnitelně předvádí i Zdeněk Konopásek. Působivé trio, schopné pohybovat se od skočného renesančního zvuku až po moderní vážnou hudbu, tu doplňuje violistka Veronika Hánová. V jedné skladbě zazní klavír dávného Janotova přítele a spoluhráče Luboše Fidlera. Pět písní, natočených na zámku v Hukvaldech jen za doprovodu kytary a větru, se hudebně od předchozí desky už tolik neliší. Snad lze jen říci, že více než deset let práce na adaptování minimalistických a repetitivních rytmicko-harmonických vzorců pro kytaru stále přináší své čerstvé a lahodné ovoce. I když to třeba pokaždé nejsou plné sklady. Album Sešité je zprávou o nikdy nekončícím hledání Oldřicha Janoty. Klobouk dolů." (A. Neuman, MF Dnes, 13.5.1997) [hudební ukázky zde]
OLDŘICH JANOTA (1990): Oldřich Janota. LP, Panton [81 0961]
::::První oficiálně vydané album českého písničkáře Oldřicha Janoty, které vyšlo nejprve ve vydavatelství Panton a v remastrované a upravené podobě pak jako CD u Zóna/Bonton v roce 1996. Podílel jsem se na aranžích několika písní a hrál jsem na bubny a trubky. Písničky jsme připravovali během několika domácích setkání a nahrávali pak v bratislavském Opusu - jediném tehdejším digitálním studiu v Československu. Konečné úpravy zvuku pak probíhaly během převratných listopadových dnů roku 1989. [hudební ukázky zde]
