Blog (petanque, výlety apod.)

Zahrada, třebas i maličká a symbolická, někde u vchodu na schůdku, patří ke každému tradičnímu japonskému domu. Nemluvě o svatyních, chrámech, hradech a reprezentativních vilách. V druhé půli japonského cestování jsme se vypravili do dvou velkých zahrad, které údajně patří ke třem nej- zahradám Japonska: do velých zahrad v Kanazawě a v Okoyamě; a také do Adachiho Muzea umění. Já bych ty zahrady jako nejkrásnější z toho, co jsme viděli, asi nevolil. Dávám přednost méně rozlehlým zeleným, případně zenovým (kamenným) "pelíškům", třeba v Kyotu jsme jich viděli řadu. Nicméně Kenroku-en v Kanazawě se mi líbila velmi. I teď, z odstupu, kdy jsem fotky vybíral a připravoval pro uveřejnění. Je to rozlehlá zahrada, vlastně park, kde na každém kroku člověk naráží na vodu - nejen stojatou, ale i všelijak tekoucí. Ta zázračně fungovala i v Okayamské Koraku-en: především ve střídmém dřevněném pavilonu, jehož středem vedlo malé řečiště a po jehož stranách mohl člověk na dřevěných prknech jako ne březích potoka spočinout a oddechnout (je na fotkách). V obou městech jsme navštívili také hrady a v Kanazawě navrch ještě překrásnou malinkou soukromou zahradu rodiny Nishida - z ruchu ulice tam člověk doslova zapadl, aby se usebral, osvěžil a potěšil. Zahrada u Adachiho muzea umění je zahrada pečlivě a s rozmyslem rozvržená ve 20. století. Tvoří skvělé prostředí pro moderní architekturu samotného muzea, ve kterém lze krom jiného vidět rozsáhlou sbírku japonského malíře Yokoyama Taikana (19. a 20. st.)... Pro cestování po zahradách jsme, pravda, neměli ten pravý čas. Javůrky ještě neplanuly červeně a stromy už nekvetly. Že by někdy příště?

P.S.: Při hledání informací jsem narazil na výbornou fotku třetí z nej- zahrad Japonska, Kairaku-en v městě Mito, kde jsme nebyli. Ta fotka je zde. V popředí jde několik lidí po mostě, všichni mají náležitě rozmazané (kostičkované) obličeje - to je něco, kvůli čemu všichni nedávno tolik křičeli na Google, že nemůže ve svých fotografických náhledech ulic jen tak rozkrývat identitu lidí, kteří po nich chodí. Tahle fotka je však ve své korektnosti půvabně důsledná: koukněte na pejska.